Příběh čtenářky Zuzany: Na Silvestra jsem našla bratra! | Pro ženy | Blesk.cz

Příběh čtenářky Zuzany: Na Silvestra jsem našla bratra!

31. prosince 2013 | 06:00

Byl poslední den v roce a Zuzanin muž Honza už od samého rána zmateně pobíhal po bytě ve snaze sbalit vše potřebné na oslavu, kam se chystali. ani jeden z nich v té době nevěděl, co si pro ně osud přichystal.

Nálada pod psa

Náladu jsem ten den neměla vůbec dobrou, nevím, jestli za to mohla příliš slabá káva, kterou mi muž naservíroval, nebo spíše to, že mi hlavou běžely zase drásající myšlenky. Byla jsem za to, že jsem potkala Honzu, i to, jak mi věrně stál po boku sedm let, když jsme procházeli životním testem, vděčná, ale…

Nikdy jsem se nesmířila s tím, že rodinu spolu nikdy mít nejspíš nebudeme. Divila jsem se, že si už dávno nenašel jinou, plodnou ženu, že zvládá moje protivné a nenávistné nálady. I ten den byl zlatý, nechtělo se mi vůbec bujaře slavit, podle mě totiž nebylo co. Jen budu zase o rok starší a tím pádem se zase o krok vzdálím svému jedinému a letitému snu - porodit vlastní dítě.

...

Překvapení

Navíc jsem byla jedináček marně toužící po sourozenci, moji rodiče už byli starší, když si mě pořídili, a tatínek loni zemřel. Rozplakala jsem se. Ale on hned zakročil: ,,Utři si slzy a pojď mi pomoct nosit poslední věci do auta, něco ti povím, ale až venku.“ Znuděně jsem přikývla a zabouchla za sebou dveře. V ruce jsem držela tašku a otráveně podupávala. Nepřála jsem si nic jiného, než aby bylo po silvestru.

Honza převzal tašku, položil ji do kufru a naprosto odzbrojujícím pohledem se zadíval hluboko, soucitně a zároveň láskyplně do mých očí a pronesl: ,,Mám pro tebe velké překvapení a myslím, že budeš šťastná.“ Cestou na chatu, kam mělo přijet kolem dvaceti známých, jsme si povídali o všem možném, depresivní nálada pomalu odplouvala a já se začala docela těšit. Navíc můj muž již po několikáté naznačil, že letošní silvestr bude jiný především pro mě. Začínala jsem se trošku bát. Ujistil mě ale, že dá ruku do ohně za to, že budu opravdu příjemně překvapená.

Nejlepší den života

Večer se hodně rozjel. Na záhadná manželova slova jsem skoro zapomněla. On však nikoli, před půlnocí přivedl muže kolem čtyřicítky a pronesl: „Tohle je můj dárek pro tebe do nového roku.“ Zírala jsem a nechápala, o co jde. „Pavel je tvůj nevlastní bratr,“ dodal. Nevěděla jsem, jestli se mám smát, nebo plakat. Pavel mě objal, a když přišla půlnoc, všem, co byli ten večer s námi, nahlas vyjádřil své pocity. Jak je prý šťastný, že našel svou sestru, a jak moc se bál špatného konce, kdy bych si mohla přát, aby byl co nejrychleji okamžitě pryč.

...

Nová rodina

Jeho obavy byly zbytečné, tolik jsem vždycky toužila po sourozenci. Až do rána jsme si povídali. Vyprávěl, jak se před měsícem dovolal mému muži a jak se spolu dohodli, že mi připraví půlnoční překvapení. Cítila jsem smutek, stesk po tátovi, který se mi nikdy nesvěřil, že má syna z předchozího vztahu, ale zároveň jsem byla i šťastná. S rodinou bratra se od té doby pravidelně vídáme, každý rok společně vítáme nový rok. Má báječnou ženu a dvouletá dvojčata, která s láskou opečovávám. Konečně mi naplno došlo, jak báječného manžela po svém boku mám. Musím říct, že jsem opravdu šťastná, že mám tak velkou, a hlavně skvělou rodinu.

Autor: kač