Příběh čtenářky: Když mě opustil muž, rozhodla jsem se být lesbičkou | Pro ženy | Blesk.cz

Příběh čtenářky: Když mě opustil muž, rozhodla jsem se být lesbičkou

24. listopadu 2013 | 06:00

S Petrem jsem byla pět let a doufala jsem, že spolu budeme navždycky, že si mě jednou vezme a založíme krásnou rodinu. Nikdy by mě nenapadlo, že místo toho, aby vzal k oltáři mě, povede tam nějakou naondulovanou káču…….vypráví čtenářka Kamila svůj příběh.

Jednoho dne Petr přišel, vypadal trochu nervózně, ale přesto docela rozhodně řekl „Už s tebou nejsem šťastný.“ Rozbrečela jsem se, ptala se co se děje, proč to říká a snažila se ho obejmout. Petr tam ale stál jako skála a jen odvětil, že se zamiloval, už nějaký měsíc mě podvádí a s Lucy, jmenuje se Lucie, ale trapně říká si Lucy, aby vypadala světově, dokonce čeká dítě. Krve by se ve mně tehdy nedořezal, stála jsem v obýváku jako opařená a dokonce jsem přestala i brečet.

Láska bývá slepá. A zamilovaný člověk je schopný obětovat pro svůj protějšek prakticky cokoli.
Celý svět se v tu chvíli zhroutil. Koukala jsem na něj, jak si balí věci a odchází, když zaklaply dveře, rozbrečela jsem se. Na koberci jsem ležela celý víkend, nejedla jsem, jen jsem střídavě brečela a křičela vzteky, psala jsem Petrovi zprávy, že ho miluju a nevěru mu odpustím, ale ani jednou mi neodpověděl. Trvalo mi celý týden, než jsem byla schopná vyjít z domu.

Žádného muže už si nepřipustím k tělu

Po rozchodu s Petrem jsem se zařekla, že už nikdy k sobě žádného chlapa nepustím, protože všichni jsou nevěrní a dokáží jen a jen ubližovat. Říkala jsem si, oč snazší to mají lesbičky, žena ženě přeci takhle strašně neublíží........Rozhodla jsem se, že se stanu lesbičkou.

Ne, že bych se nějak usilovně snažila najít si ženu jako přítelkyni, ale měla jsem kolem sebe pár známých, kteří navštěvovali gay bary a tak jsem tam občas zašla s nimi. Byl to sice zvláštní pocit, ale popravdě mi docela lichotilo, že se v barech ženám líbím. Nebyly to žádné mužatky, jak by si je mohl někdo představovat, naopak, některé byly až éterické, nebo prostě jen obyčejné ženské jako já. Přes prvotní pocit nepatřičnosti, jsem se nechala sem tam pozvat na drink, a když jsem jednou byla dostatečně opilá na to, abych kývla na pozvání domů od jedné blondýnky, poprvé jsem si vyzkoušela jaké to je milovat se se ženou.

Lesbičky
Musím přiznat, že jsem se ráno cítila mnohem méně provinile, než kdybych se probudila vedle cizího chlapa. Jana už byla vzhůru a podávala mi do postele kávu a croissant. Pak jsme si celý den povídaly, vyprávěla jsem jí, že to pro mě bylo poprvé a že vlastně ani asi nejsem na holky. Jana se ani neurazila, vyprávěla mi, jak přišla na to, že je na holky a nabídla mi, že u ní můžu přespat. A tak jsem zůstala další rok.

Není to ono

Jana se do mě zamilovala jako blázen, přemýšlela o společné budoucnosti, plánovala výlety a chtěla mě představit rodičům, jenže já jsem ji pořád brala jako kamarádku. Ano, spala jsem s ní a bylo to fajn, ale necítila jsem se jako lesbička, spíše jsem to jen předstírala. Připadala jsem si jako největší lhářka na světě a i když jsem se moc snažila, nedokázala jsem se do Jany zamilovat tak, jako bych se zamilovala do chlapa. Naše soužití trvalo rok, ale pak se objevil Adam, fešák s prošedivělými vlasy a tetováním na rukou, do které jsem se na první pohled zamilovala. Moje snaha stát se lesbičkou byla ta tam a já mu podlehla.

Lesbičky
Setkali jsme se v práci a několik týdnů chodili na kávu, obědy nebo se jen tak procházeli, aniž by mezi námi proběhlo něco víc než polibek na rozloučenou. Svěřila jsem se mu se svou prekérní vztahovou situací, ale kupodivu ho to nevyděsilo a neutekl. Zahleděl se mi do očí, vášnivě mě políbil a řekl, že se do mě zamiloval. V tu chvíli jsem jeho kouzlu podlehla úplně, nechala se odvést k němu domů a po dlouhé době zažila neskutečně skvělý sex. Věděla jsem, že si už na lesbičku hrát nemohu, že i kdyby mi to s Adamem nevyšlo, nikdy bych se ženou nebyla šťastná.

Tentokrát jsem zrádce já

plačící žena
Když jsem Janě oznamovala, že odházím a že jsem se zamilovala do muže, cítila jsem se hrozně, protože tentokrát jsem to byla já, kdo ubližoval tomu druhému. Uvědomila jsem si, že láska je stejná ať chodíte s mužem nebo se ženou a že stejně musí nakonec člověk myslet na své vlastní štěstí a opustit toho druhého pokud s ním není šťastný.

Janu jsem pak viděla ještě několikrát, když na mě čekala před prací a snažila se se mnou mluvit a přemluvit mě, abych se vrátila. Nakonec pochopila, že by ani jedna nebyla šťastná a nechala toho. Co dělá teď, nevím, vyhýbám se místům, kde bych ji mohla potkat, protože mě mrzí, že jsem jí zlomila srdce.