"Nikdy jsem se necítila lépe," tvrdí na svém blogu pětadvacetiletá Loni Jane z Austrálie. I když čeká své první dítě a je na konci šestého měsíce těhotenství, živí se téměř jen banány, denně jich sní obvykle dvacet. Doplňuje je dalším ovocem a syrovou zeleninou.
A právě propagace téhle extrémní diety rozpoutala na internetu bouřlivou diskuzi. Většina lidí totiž považuje chování mladé ženy za "nezodpovědné" a "narcistické". Vadí jim především Lonin účet na Instagramu, který se může pochlubit téměř stovkou tisíc následovníků.
"Podle mého názoru je Lori na omylu, pokud si myslí, že je takováhle radikální strava zdravá. Mohla by ohrozit nejen své zdraví, ale také své nenarozené dítě," prohlásila Fiona Hunter, australská odbornice na výživu, a dodala:
"Je v tom zoufale málo proteinů, které jsou potřebné pro růst a regeneraci tkání. Její strava obsahuje pouze malé množství vápníku, který tělo potřebuje. Plod tak bude mít mít málo vápníku na stavbu kostí. Lori tak dá svému dítěti do vínku výrazně zvýšené riziko vzniku osteoporózy v pozdějším věku."
"Tohle není dieta, kterou bych doporučila těhotné ženě. Protein a tuky jsou důležité v naší stravě, zejména v průběhu těhotenství. Aminokyseliny, které tvoří bílkoviny, jsou stavebními kameny buněk vašeho těla buňky - a stejně tak i těla vašeho dítěte. Je důležité získat během těhotenství dostatek bílkovin, ale zejména během druhého a třetího trimestru, kdy vaše dítě roste nejrychleji," vysvětluje Shona Wilkinson, odbornice na výživu.
"Některé tuky jsou obzvláště důležité během těhotenství, protože podporují vývoj mozku vašeho dítě a oční vývoj - před i po narození. Tuky také pomáhají růstu placenty a jiných tkání. Provedené studie ukazují, že některé tuky mohou pomoci předejít i nízké porodní hmotnost."
Přesto Loni Jane trvá na tom, že se nikdy necítila lépe a že nikdy netrpěla poruchami příjmu potravy, jako je anorexie nebo bulimie. Prohlašuje, že poprvé začala konzumovat ovoce když byla často nemocná a unavená. Ze dne na den změnila svůj "životní styl".
"Nebylo to kvůli hubnutí, nebo aby se mi rychle udělalo lépe. Byla jsem na tom vnitřně opravdu špatně, pomalu jsem zabíjela sama sebe. Kdybych stále žila tak, jako před tím, skončila bych v nemocnici s rakovinou nebo předčasného zestárla. Takže vzdát se jídla pro mě bylo opravdu velmi jednoduché ," řekla.