Příběh čtenářky: Spím se synem své spolužačky | Pro ženy | Blesk.cz

Příběh čtenářky: Spím se synem své spolužačky

28. dubna 2013 | 07:00

Svůj příběh bych chtěla zveřejnit proto, že už nemám sílu ho tutlat v sobě a nemít se komu svěřit. Ti, kterým jsem o své nešťastné lásce řekla, mě odsoudili bez rozdílu, a já už nemám na to, abych jim dokazovala, jak vážně to myslím…

Tomáše jsem poprvé uviděla, když přivezl svou matku, moji spolužačku Zoru, na školní sraz po dvaceti letech. Měli jsme ho v jedné příjemné hospůdce kousek za Jihlavou. Na setkání se svou bývalou třídou jsem se velmi těšila. Byl konec léta, krásné počasí, a tak jsme měli přichystané posezení na venkovní zahrádce. Setkání provázely emoce, dojetí střídala radost a také smích nad tím, jací že to jsme čtyřicátníci.

Mladík k pohledání

Zanedlouho před zahrádkou zastavilo nablýskané auto a z něj vystoupila Zora. Vždycky byla atraktivní a ani dnes by jí nikdo nehádal čtyřicet let. Z auta vystoupil i Zorčin „řidič“. Jeden ze spolužáků na ni zakřičel: „To si vezeš milence, Zorko, jo?“ Zorka se zasmála a pyšně zakřičela: Kdepak, to je můj syn Tomáš!

No tedy, syn byl mladík k pohledání. Opřený o auto, kouřil cigaretu a znuděně se díval na tu „důchodcovskou“ sešlost. Nevím, co to do mě vjelo, ale najednou jsem vstala, jako že jdu na toaletu. Chtěla jsem, aby si mě všiml, i když jsem v to moc nedoufala. Naše pohledy se ale na vteřinu setkaly a já mladíkovi věnovala úsměv. Tvářil se pořád stejně unuděně, ale já cítila, že jsem ho zaujala.

Nikdy jsem nebyla na zajíčky

Mám-li být upřímná, myslím, že taky nejsem ženská k zahození. Rozvedená čtyřicátnice s patnáctiletou dcerou a desetiletým pudlem, žijící průměrný život v podprůměrném paneláku. Na sebe si ale čas najdu, chodím cvičit, s dcerou běhat, o módu se také zajímám a myslím, že na rozdíl od svých vrstevnic vím, co si můžu dovolit na sebe vzít a co ne. Na sraz jsem se pochopitelně „vyfikla“ a už jsem si užila i pár lichotek od spolužáků.

Zořin syn mě zajímal víc a víc. Nikdy jsem nebyla na „zajíčky“, ale tenhle měl v sobě něco, co mě upoutalo na první pohled. Když jsem se vracela z toalety, Zorka se s ním právě domlouvala, aby ji vyzvedl před půlnocí. Musím jet s ní, napadlo mě. Za pár hodin jsem ji poprosila, jestli se s nimi můžu svézt. Nebyla proti a já začala odpočítávat minuty do půlnoci. Ve čtvrt na jednu už jsem viděla přijíždět auto. Zorka nás představila, Tomáš mi zdvořile podal ruku a usmál se. Srdce mi tlouklo až v krku. Cestou jsme si všichni povídali, smáli se a mně bylo krásně.

Fantastický milenec

Tomáš vysadil jako první svou mámu. To mi hrálo do karet. Sebrala jsem všechny síly, a když jsme se blížili k cíli, zeptala jsem se ho, jestli nechce zajít na kafe. Jak trapná a všední nabídka, obzvlášť nabízená v jednu ráno. On ale situaci pochopil a řekl, že rád. Do karet mi hrálo i to, že dcera byla na prázdninách u svého otce, takže jsme měli celý byt pro sebe. Co následovalo, nemá smysl popisovat. Tomáš nezklamal a jako milenec byl fantastický. Nic podobného jsem v posteli ještě nezažila. Lítala jsem v tom až po uši.

Scházeli jsme se tajně, neuměla jsem si představit, že by se o tom Zorka dověděla. A navíc… Tom měl přítelkyni. Nejdřív mi to nevadilo, ale čím víc jsem se do něj zamilovávala, tím víc jsem se trápila. Tom nikdy neprojevil svoje city, byl milý a něžný, ale nechával mě v nejistotě. A nechává dodnes. Spíme spolu už přes rok. Miluju muže, kterého nikdy nebudu mít úplně. Ale nechci o něj přijít, takže tiše trpím dál…

Čtenářka Marie

Autor: připravila: Dita Černá