Tragický příběh Báry S.: Rakovina dala smysl mému životu | Pro ženy | Blesk.cz

Tragický příběh Báry S.: Rakovina dala smysl mému životu

19. listopadu 2012 | 06:00

Je mi 46 let, mám dvě děti 22 a 26 let obě studující VŠ. Vážně jsem onemocněla před osmi lety. Nádor prorůstal páteřním kanálem do mozku. Mám za sebou chemoterapii i transplantaci kostní dřeně. Dnes se pohybuji pomocí holí a invalidního vozíku.

Vážně jsem onemocněla ve 38 letech. Diagnoza je těžká paraparéza s poruchou čití dolních končetin při útlaku míchy tumorozní masou (lymfom) a nádor prorůstal páteřním kanálem do mozku. Absolvovala jsem chemoterapie, radioterapie, autotransplantaci kostní dřeně. V současné době jsem onkologicky zaléčená pod stálou kontrolou, pohybuji se o dvou francouzských holích s občasnou dopomocí invalidního vozíku...

Studium bylo můj motor

V červnu 2010 jsem nastoupila tříměsíční osobní rehabilitační pobyt v ústavu. Zároveň jsem zde pracovala na své bakalářské práci s názvem „Změna životního stylu osob s disabilitou“, jejíž podstata spočívala v rozhovorech s lidmi s pohybovým zdravotním postižením.

Žiju dál

Studuji Zdravotně sociální fakultu na Jihočeské univerzitě obor Rehabilitační – psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory. V září 2011 jsem složila státní závěrečné zkoušky s titulem bakalář, dále pokračuji na navazujícím magisterském programu a nastupuji do druhého závěrečného ročníku.

„Před nemocí“ jsem působila v naprosto odlišné oblasti. Provozovala jsem činnosti v obchodní oblasti, poslední práce byla na rádiu Černá Hora v Trutnově.

Chci pomáhat

Od 1. srpna 2010 jsem nastoupila na pozici bilančního diagnostika v obecně prospěšné společnosti Šance na vzdělání v projektu „Podpora klientů Rehabilitačního ústavu Kladruby při budoucí sociální rehabilitaci“.

Impulzem věnovat se zdravotně sociální oblasti byly moje zážitky z prodělané nemoci, zkušenosti pacienta z nemocničních a rehabilitačních pobytů, získané zkušenosti a informace od pacientů, se kterými jsem se průběžně potkávala, setkávala a nesla si otisky jejich těžkých životních osudů, pocitů beznaděje, ztracenosti a opuštěnosti, které jim jejich změněný zdravotní stav přinesl.

Vnímám nemocné

Během tohoto těžkého období jsem postupně nabyla přesvědčení, že se dokážu přiblížit potřebám pacientům jiným způsobem než „běžní „zdravotní pracovníci, kteří touto osobní zkušeností neprošli.

A to je můj přístup v práci. Nemocné plně vnímám, neboť jsem si prošla stejnými stádii jak v nemoci, tak i uzdravování, jsem schopná reflektovat jejich potřeby a chápat je, snadněji si uvědomit, co jsou pro ně priority v různých fázích nemoci a uzdravování. Co potřebují oni sami, jejich rodina a blízcí přátelé.

Miluji svou práci

Velice si vážím své práce. Umožnila mi seberealizaci, dala mi možnost žít v souladu s komunitou lidí s tímto změněným zdravotním stavem, který je odlišný od běžného života zdravé populace. Vážím si práce, která mi vrací daleko více, než do ní vkládám.

Bára S. pracuje v obecně prospěšné společnosti Šance na vzdělání a vlastním příkladem ukazuje klientům se zdravotním postižením, že vážnou nemocí ani úrazem život nekončí. Program s názvem Návrat do života se stal pro Báru velkou příležitostí, jak se dál rozvíjet a uplatnit.

Bára pomáhá lidem, kterým se po těžkém úrazu  nebo dopravní nehodě v jednom okamžiku změnil celý život. Součástí programu Návrat do života je individuální psychoterapie, kariérové poradenství a rekvalifikační kurzy, aby tito lidé v nové životní situaci uspěli, byli soběstační a co nejméně závislí na vnější pomoci.

Autor: ema