Manželé Jakubcovi doplatili na takzvanou krevní inkompatibilitu zapříčiněnou ženiným negativním a mužovým pozitivním Rh faktorem. Hemolytická nemoc zasáhla do jejich života mimořádně krutým způsobem.

"Narození našeho prvního syna proběhlo zcela bez problémů, netušila jsem, co může přijít v budoucnu. Přestože jsem měla údaje o své a manželovy krve zaznamenány v těhotenské knížce červeným písmem, lékaři tehdy pravděpodobně pozapomněli podat preventivní injekci na zabránění tvorby protilátek a to byl začátek našeho trápení," ještě dnes velmi těžko hledá slova Andrea Jakubcová.

Tvorba její protilátek proti červeným krvinkám vlastního plodu způsobila, že před devíti lety zemřel krátce po porodu její druhorozený syn a předloni další chlapec. Když otěhotněla s malou Tamarkou, zapřísahala se, že i o toto děťátko zabojuje. Lékař z košické gynekologické poradny jí doporučil odborníků z banskobystrické Rooseveltově nemocnice, kteří dokáží řešit i nejsložitější případy této choroby.

Muka z nejistoty

Před první nitroděložní transfuzí nevěděla, do čeho jde. "Klobouk dolů před lékaři, mimochodem, i za to, že takový náročný zákrok zvládli na poměrně starším ultrazvukovém přístroji. Určitě by si zasloužili nový," děkuje Andrea, která prošla v závěru těhotenství a bezprostředně po narození dcerky opět velkými psychickými muky. Navzdory maximální snaze lékařů se krevní obraz miminka stále vracel k nežádoucím hodnotám. Do poslední chvíle nebylo nic jisté, na svět přišlo v 35. týdnu. "Po porodu mi volali, že Tamarka je v kritickém stavu. To, co jsem prožívala první dva týdny, nikomu nepřeji. Bojovala o život na novorozenecké JIP-ce, ale zvládla to. Když mi ji konečně přinesli na pokoj, byl to fantastický pocit. Je to naše vymodlené děťátko," říká konečně šťastná máma.

Tamarka je stále pod dohledem lékařů, 10. května absolvovala první transfúzi po narození. "Pokud bude třeba další, opět pojedeme do Banské Bystrice, jinak jsme pod kontrolou lékařů v našem okolí. Tamarka bere léky kvůly změnám na játrech, ale časem by se to mělo upravit. Jinak se má malá dobře a všichni ji rozmazlujeme," podívá se s úsměvem na manžela Ivana (43), který ji téměř po celou dobu návštěvy redaktorů slovenského deníku Čas v levočské bytovce nosí na rukou. Z malé princezny je nadšený i 17-letý bratr Mário. Někdy dokonce upřednostní vožení kočárku před setkáním s kamarády. Celá rodina pevně věří, že to nejtěžší už má Tamarka za sebou.

Malá rekordmanka

Vzhledem k předchozím úmrtím jejích starších sourozenců nemohli lékaři nic podcenit už během matčina těhotenství. Plodu podali až čtyři nitroděložní transfúze, což bylo vůbec nejvíce v jejich praxi u dětí postižených hemolytickou chorobou. "Při takových rizikových případech je tento postup nejefektivnější možností. Zobrazí se plod, průběh pupečníku, pod sonografickou kontrolou napíchneme pupečníkovou žílu a podáme transfúzi. Důležité je přitom načasování léčby - dokdy sledovat plod sonograficky, kdy intervenčně vyšetřit krevní parametry plodu a odkdy začít se samotnými transfúzemi," říká gynekolog z banskobystrické Rooseveltově nemocnice MUDr. Peter Molitor.

Boj o život malé Tamarka byl o to těžší, že se v případě její matky jednalo již o čtvrté těhotenství. "S každým dalším těhotenstvím totiž vzrůstá imunitní odpověď matky a rozpad krvinek je masivnější. Mluvíme o takzvané imunologické paměti. Vytvoření protilátek je výsledkem zanedbání nebo selhání prevence," dodává MUDr. Peter Molitor.

Láska nezná Rh faktor

Primářka novorozeneckého oddělení MUDr. Milada Mošková se svým týmem měla Tamarku pod dohledem déle než měsíc po jejím narození. "Navzdory čtyřem úspěšným transfúzím v těle matky měla po narození doznívající reakce spojené s chudokrevností, zvětšená játra a slezinu. Děvčátko bylo třeba intubovat a podávat mu antibiotika na zamezení hrozby infekce z množství katetrů a hadiček zavedených v těle. Do skončení prvního roku života musí být takové dítě ostře sledované odborníky," vysvětluje primářka.

Zanedbání včasné léčby hemolytické nemoci může mít pro plod fatální následky. "Buď odumře ještě v děloze, nebo umírá krátce po narození na srdeční selhání. Přestože je děťátko řádně donošené, jeví většinou známky nevyzrálosti, zejména co se týká plic, "dodává. Na začátku všech problémů je přitom setkání dvou lidí, kteří si takříkajíc krevní nesedli. "Když se člověk zamiluje a vstupuje do vztahu, většinou se neptá partnera na Rh faktor. V případě rizikové kombinace by měly být zavčas sledováni tam, kde jim mohou poskytnout účinnou pomoc." Jakubcovci by na toto téma mohli vyprávět velmi dlouho. Prožili si peklo, ab nakonec jejich příběh o vytouženém druhém dítěti skončil happy endem. "Nebýt lékařů, Tamarkau bychom neměli. Do smrti jim budeme vděčni, "říká skrz slzy štěstí její máma.