Lydia (19): Nemá uši ani lícní kosti! | Pro ženy | Blesk.cz

Lydia (19): Nemá uši ani lícní kosti!

4. června 2010 | 05:02

Ze všeho nejvíc by mladá dívka chtěla být jako každý normální puberťák. Duší rozhodně je. Trpí ale Trachet Collinsovým syndromem. Onemocněním, které je velmi vzácné. Má ho jen málo lidí. Jak se Lydia srovnává s nechápavým okolím a bolestivými operacemi?

Když se narodila, nebylo jasné, zda vůbec přežije první týden svého života. Neměla uši, slzné kanálky, skoro se nemohla nadechnout. Lékařům se ale dítě z života ohrožující situace podařilo dostat. Rodiče byli šťastní, ale i to jim kazil fakt, že dcera nikdy nebude docela zdravá a bude muset podstoupit mnoho bolestivých a náročných operací…

Dětství plné posměchu

Jak je známo, děti jsou kruté. Mluví pravdu, neberou si servítky, ukazují prstíkem. Než se Lydia dostala do školky, ani se neuvědomovala jak rozdílná od ostatních je. V rodině ji všichni hýčkali a zacházeli s ní jako se sobě rovnou. Pak ale přišel teror. Bezohledné děti si začali dělat srandu ze strašáka, který k nim do třídy chodil. A trápení Lydii pronásledovalo až na střední školu.

Mezitím nejistá a právem zakřiknutá dívka podstoupila několik plastických zákroků. Pomohly jí ve vyplnění lícních kostí. Také podstoupila náročný zákrok při kterém ji bylo implantováno naslouchátko. Díky němu může okolí lépe vnímat a slyšet.

Lydia chce jediné - být jako každá jiná holka jejího věku.
Lydia chce jediné - být jako každá jiná holka jejího věku.
Autor: profimedia.cz

Peklo jménem puberta

Pro Lydiu a děti a dospělé postižené stejným syndromem jako ona, je život těžší o ten fakt, že nemoc nesnižuje IQ. Naopak. Oběti jsou často i nadprůměrně inteligentní lidé a proto narážky okolí dokáží velice dobře vnímat. „Lidé nejsou zlí. Tedy většinou…,“ povídá mladá dívka. „Spíš bych řekla, že jsou jen zvědaví, když uvidí něco jiného, něco, co ještě nikdy neviděli. Když na mě chvíli civí není to ze strachu nebo hnusu. Tak se na ně usměji a oni se často usmějí zpátky. Co jiného mám dělat?“

Asi jako každé normální vyspělé holky je Lydiin největší sen mít kluka. Být roztleskávačkou a žít si svůj malý puberťácký americký sen. Na rozdíl od obličeje má zbytek těla dokonale vyvinutý a jako každá skoro dospělá dívka má i své potřeby. Ráda by našla svého prince.

„Spolužáci ve škole mě ale stále neberou. Přitom se nechovám nijak špatně. Jen můj obličej je bohužel pro ně odpudivý,“ vypráví Lydia. Má sice několik dobrých kamarádek. Ale maturitní ples pro ni bude očistec.

Lydia doufá, že několik plastických operací, které ještě musí podstoupit, ji pomohou vypadat co nejnormálněji. Nebude to ale jednoduché. I tak má statečná dívka zvyklá na bolest nakročeno k tomu, že jednou možná nikdo nepozná, že mládí prožila týraná za odpudivý vzhled…

Autor: amp