Úterý 24. prosince 2024
Oblačno, déšť se sněhem 2°C

Ladislav Smoljak: Nesnášel komunisty a rozvedl se hned třikrát!

  • Ladislav Smoljak ve filmu Na samotě u lesa.
    5. června 2019 | 06:00

    Zítra to bude devět let, co odešel do „českého nebe“. Autor mnoha skvělých komedií, z jejichž hlášek mnohé zlidověly. Představitel komických postav, jako byli vedoucí Karfík v Jáchyme, hoď ho do stroje, žák Tuček v Marečku, podejte mi pero nebo pan Otec v kultovní komedii Na samotě u lesa. Společně s kamarádem Zdeňkem Svěrákem „objevil“ legendárního génia Cimrmana a založil autorské divadlo s tímto slavným jménem v erbu.

    Vypadal trochu jako Einstein a u nás v Čechách si ho na začátku kariéry pletli i s Petrem Spáleným. Jeho humor byl specifický. Někdy výbušný, jindy nostalgický s nádechem smutku. Ve filmech, které režíroval, se často inspiroval vlastními zážitky. 

     

  • Vystudovaný matematik a fyzik

     

    Narodil se v prosinci 1931 v Praze. Rodina otce pocházela z Podkarpatské Rusi. Matka zase byla z rodiny, kde rodiče brzo zemřeli a o pět sourozenců se starala nejstarší sestra. Kdo by si tehdy pomyslel, jaký talent v Ladislavovi dříme! Odmaturoval, a přestože se hlásil na DAMU, nevzali ho. Později mnohokrát říkal, že režisérem se chtěl stát už v mládí, ale neúspěšné přijímačky na divadelní fakultu ho od jeho snu poněkud vzdálily. Vystudoval matematiku a fyziku na Vysoké škole pedagogické UK a po promoci byl chvíli asistentem na Fakultě technické a jaderné fyziky Karlovy univerzity. Nějaký čas i učil na gymnáziu v Brandýse nad Labem. K umění ho to ale táhlo pořád.

     

  • Od redaktora recenzenta k největšímu Čechovi – Cimrmanovi

    Divadlo Járy Cimrmana se od ostatních odlišovalo - především tím, jaký styl humoru používalo.
    Autor: ČTK

     

    V šedesátých letech psal recenze pro časopis Kultura, pracoval také v časopise Mladý svět, kde stál u zrodu ankety Zlatý slavík. V roce 1966 se Zdeňkem Svěrákem založil autorské divadlo – Divadlo Járy Cimrmana. Neslo jméno podle génia Járy Cimrmana, všestranného Čecha, kterého si společně vymysleli. V tomto divadle strávil přes čtyřicet let a spolu se Svěrákem napsal o Cimrmanovi 15 divadelních her – například Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Záskok, Vyšetřování ztráty třídní knihy či úplně poslední České nebe. Později vzpomínal, že na začátku moc lidí v úspěch nevěřilo. Neobvyklý humor, satira, silná inspirace ve starém mocnářství. To všechno byly ale atributy, díky nimž divadlo přežilo všechno, včetně komunistů a módních vln.

     

  • Herec, scenárista, režisér – a přátelství se Svěrákem

    Další kultovní film - Marečku, podejte mi pero, kde si Smoljak zahrál žáka Tučka.
    Autor: Reprofoto ČT

     

    Vedle divadla a Járy Cimrmana byl Smoljak plodný i jako režisér a scenárista. Tandem Smoljak-Svěrák byl neobyčejně úspěšný, a oba tak nasadili vysokou laťku, pokud jde o humor. Ve svých komediích si dělali legraci z každodenního života v době normalizace, ale laskavě. Na paškál si vzali chalupáře, práci na černo či úplatky. Jejich hrdinové byli ale sympaťáci, s nimiž se diváci mohli ztotožnit. Byli přece skoro stejní! Ať už to byly filmy Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero, Na samotě u lesa, Kulový blesk nebo Vrchní prchni. Za svůj život se Smoljak stihl taky třikrát oženit a rozvést. A zplodit čtyři děti...

     

  • Humor, který byl blízký obyčejným lidem

    Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak.
    Autor: Martin Přibyl, archiv

     

    Jen těžko by se našel někdo, kdo by aspoň jednu z těchto komedií neviděl, a jen těžko by se našel někdo, kdo by neznal nějakou tu proslavenou hlášku. "Pár švestiček, jestli se neurazíte." "Chčije a chčije." "Neber úplatky, neber úplatky..." "Pane Lorenc, a uvezu to? Ne. A teď? Teď jo." "Tak kdepak je ten prďola, co tady čepuje to pivo?" I jeho herecké výkony byly nezapomenutelné, včetně role chalupáře-mlynáře, jenž vypráví historku o vodníkovi, nebo inženýra Severína v Kulovém blesku, kde naprosto dokonale připomíná Járu Cimrmana. Přesto se našli tací, kteří tenhle humor neuznávali, například bývalý prezident Klaus prohlásil o komedii Marečku, podejte mi pero, že ji považuje za "děsivě špatný film".

     

  • Nenáviděl komunisty a občanskou angažovanost považoval za povinnost

    Smoljak při režírování slavné komedie Kulový blesk.
    Autor: Archiv L. Smoljaka

     

    Vedle divadla byl také politicky angažovaný, nesnášel komunisty a byl signatářem petice Zrušme komunisty, účastnil se také mnoha občanských iniciativ. Přestože mu mnozí dávali nálepku člověka, který moralizuje, on sám říkal, že právě moralizování je zapotřebí, aby děti žily v lepším světě. Tohle úsilí považoval za povinnost, které byl věrný. Poslední měsíce bojoval stejně odhodlaně i s rakovinou a i přes velké bolesti ještě vystupoval v divadle. Zdeněk Svěrák k tomu řekl: "Hrál skutečně do posledního dechu. Naposledy stál na jevišti ve hře České nebe, a pak se tam sám odebral. Doufám, že tam bude. Byl to kluk nesmírně čestný." Zemřel 6. června 2010 v Kladně, ještě v květnu téhož roku hrál...

     

    Kdo koho miloval? Proč někomu nevyšla kariéra? Další příběhy herců a hereček nejen z doby první republiky najdete na webu Blesk pro ženy ZDE



Autor: aši
Diskuse ke článku
.