4°C
Věra Chytilová: Vzteklá režisérka s talentem od Boha. Proč křičela a v čem neměla štěstí?
Dnes by oslavila devadesát jedna let. A za necelé dva měsíce to bude šest let od její smrti. Dožila se vysokého věku, bylo jí pětaosmdesát. Měla pověst drsňačky, která si nebrala při natáčení servítky a byla prý hysterická. Někteří herci kvůli ní brali prášky, protože často nadávala. Byla to ale taky ženská s výjimečným talentem. A vždy říkala to, co si myslí. Jejím největším snem bylo točit filmy. Které jsou ty nejslavnější?
Věra Chytilová patřila zcela zaslouženě mezi ty nejlepší režiséry své doby. Byla nezkrotná, nebrala si servítky, klidně řekla na plnou pusu to, co si myslela. I když nemohla točit, nebála se. Hodně se toho o ní napovídalo – že je zlá, hysterická, lakomá, chamtivá a pořád nespokojená. A možná právě proto natočila takové filmové skvosty!
K filmování se dostala oklikou
Autor: Reprofoto kniha Věra Chytilová zblízkaOd malička měla jiný pohled na svět a jejím největším snem bylo točit filmy. K nim se ale nedostala přímo. Po maturitě začala studovat architekturu, ale po dvou letech odešla do Prahy, tam se živila jako laborantka, kreslička a k tomu si přivydělávala jako modelka. Byla zajímavá a nevšední, takže není divu, že si jí všimli i lidé od filmu. Objevila se jako komorná ve filmu Císařův pekař – Pekařův císař, a to pro ni bylo osudné. Rozhodla se, že bude pracovat u filmu. Nejprve tedy pracovala jako klapka, skriptka, asistentka režie a nakonec jako režisérka. Bylo jí už dvacet sedm, když začala studovat FAMU.
Úspěšná v práci, osobní život jí nevycházel
Dědictví aneb Kurvahošigutntág, 1992Autor: BPŽ/ČTByla úspěšná v práci, ale vztahy s muži jí moc nevycházely. Možná na ně byla až moc sebevědomá a přímá, možná jen nenašla toho pravého. Měla několik známostí, první už v šestnácti. Poprvé se vdala za fotografa Karla Ludwiga, který byl o deset let starší. Už po třech letech se rozvedli. Pak měla Chytilová diplomata, který pracoval na argentinské ambasádě, ale i tenhle vztah skončil. Poté se zamilovala do herce Kopeckého a tři roky spolu chodili. I s ním se ale rozešla. V roce 1963 si vzala kameramana Jaroslava Kučeru, s ním měla dvě děti. Ani on ale zřejmě režisérčinu povahu nezvládal, život s ní prý byl jedna velká smršť. Přestože se rozešli, byli si blízcí. Zemřela prý s jeho snubním prstýnkem na ruce. Nikdo třetí, kdo by si ji odvedl k oltáři, nepřišel.
Hra o jablko (1976)
Hra o jablko, 1976Autor: BPŽ/KF PrahaKomediální drama, které se snaží zachytit věčný spor mezi mužem a ženou. Hlavními hrdiny příběhu jsou porodník doktor John (Jiří Menzel), muž po třicítce, který nenechá žádnou sukni na pokoji a je tak trochu sobec, a zdravotní sestřička Anna (Dagmar Bláhová), která je na rozdíl od Johna mnohem zodpovědnější. Ve filmu se objevuje motiv jablka, který je symbolem poznání i lidské lásky. Hra na lásku, kterou mladý porodník rozehraje, se ale nakonec obrátí proti němu. A i o tom film je, zda a jak dlouho je možné si hrát. Za zmínku stojí i zcela naturalistické záběry z porodního sálu.
Kalamita (1981)
Kalamita, 1981Autor: BPŽ/Filmové studio BarrandovKomedie, v níž se poprvé před kamerou výrazněji projevil Boleslav Polívka. Zahrál si zde s Dášou Bláhovou, s níž se znal z divadla Husa na provázku. Hlavní hrdina zanechá studií a rozhodne se pokračovat v rodinné tradici u železnice. Začíná pracovat jako strojvůdce a stává se hrdinou leckdy velmi absurdních situací. Snímek byl dotočen v roce 1981, ale pak byl zakázaný, protože další hlavní představitelka Dagmar Bláhová emigrovala do Austrálie. Ve filmu dala režisérka oběma hercům velký prostor k improvizaci. Proslavená je Polívkova replika z filmu: "Hlavně se nepředposrat."
Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983)
Faunovo velmi pozdní odpoledne, 1983Autor: BPŽ/Filmové studio BarrandovI zde prokázala Chytilová, že je skutečně prvotřídní režisérkou a dámou českého filmu. Film pojednává o životě stárnoucího elegána a svůdce žen, který se bojí smrti. Zoufale se snaží chytnout za pačesy, co se dá. V hlavní roli se objevil vynikající Leoš Suchařípa, který předvedl skutečně groteskní figuru muže, který se bojí riskovat a je v podstatě slaboch. Jak sama později Chytilová řekla, měl to být film o stárnutí a strachu ze smrti. Scénář psala s Ester Krumbachovou. A velmi rády si vzaly na mušku mužské slabosti, jako jsou hypochondrie či narcismus. „Faun se pořád něčeho bojí. Chce být svobodný, ale milován, chce brát, ale ne dávat,“ řekla o hlavní postavě Chytilová. A vlastně i o mužích.
Vlčí bouda (1986)
Vlčí bouda, 1986Autor: BPŽ/BontonfilmUnikátní příběh jedenácti puberťáků, které mimozemšťané podrobí v sněhem zapadané horské chatě svému experimentu. Žánrově by se dal snímek přiřadit k psychologickému hororu. Najdeme v něm spousty vypjatých momentů, psychologických motivů a mrazivých situací. Film natočila Chytilová na motivy scénáře Daniely Fischerové a pohrála si s ním velmi nekonvenčně a originálně. Svou roli sehrála i muzika Michaela Kocába, která celým filmem prolíná. Film získal o rok později filmovou cenu, a to Zlatého medvěda za nejlepší film v rámci festivalu Berlinale.
Kopytem sem, kopytem tam (1988)
Kopytem sem, kopytem tam, 1988Autor: BPŽ/BontonfilmKomedie, drama i psychologický snímek. To všechno ve filmu najdete. Příběh tří kamarádů, které si zahrála parta z divadla Sklep – Tomáš Hanák, Milan Šteindler a David Vávra – vypráví o jejich bezstarostném životě, do kterého zasáhne smrtelná nemoc AIDS. Film je o egocentrismu, apatii a zoufalé snaze překonat pocit odcizení ve společnosti. Přestože film vypráví o vážných věcech, herci mu dodávají originalitu i velkou osobitost. Chytilová prý při natáčení snímku herce vytáčela, aby z nich dostala emoce, své o tom vědí například Milan Šteindler i Tomáš Hanák. Toho prý dokonce při natáčení drápala do zad a křičela na něj.
Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992)
Dědictví aneb KurvahošigutntágAutor: BPŽ/ČTBezsporu nejslavnější porevoluční film Věry Chytilové, který mnozí považují za lidovou komedii pro blbé. Možná ho ale jen nepochopili, jak říkají druzí. Kritika film nevychvalovala, nicméně lidi film zbožňovali. Kultovnější snímek s tolika hláškami možná v porevoluční době nenajdeme (snad kromě Pelíšků). Komedie ironicky pojednává o vesnickém mladém muži, který většinu času tráví popíjením slivovice v místní hospodě a zahálením. Když se najednou dozví, že zdědil velký majetek, vše se změní. Hlavního hrdinu hraje fantasticky Bolek Polívka, vedle něj si zde zahráli Miroslav Donutil, Dagmar Havlová a další. Ať už kritici napsali cokoli, film se stal jakousi nesmrtelnou a nostalgickou sázkou na buranství, která ale přinutí se zamyslet.
-
Související články
Výjimečná herečka, kráska s velkýma hnědýma očima, po které toužil nejeden muž. Ne nadarmo se jí …
Neuvěřitelné! Zítra mu bude šedesát šešt let. Pořád točí, naposledy se objevil v kriminálním dramatu …
Dnes by oslavil devětašedesáté narozeniny. Bohužel – stejně jako jeho rodiče, herci Jarmila Horská …
Jeden z nejpopulárnějších herců současnosti oslaví zítra třiašedesát let. Vedle hraní taky úspěšně …
Kráska s melancholickým výrazem, modrýma očima a černými vlasy lámala za první republiky jedno mužské …
Narodila se 13. června před třiaosmdesáti lety. Patřila k našim nejkorpulentnějším herečkám - a taky …
Klíčová slova:
láska a vztahy, retro, osudy hereček, osudy herců, režisérka, filmografie, věra chytilová, výročí narození, výročí smrti
Diskuse ke článku
.
