Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Tři ženy prozradily, proč si začaly se ženáčem. Co jim to dalo?

  • 24. února 2017 | 06:00

    Najít si muže, který není volný, může být fajn, aspoň na chvíli. Máte sex, ale ne každý den, jste s ním, jen když se to hodí vám a jemu, nemusíte řešit problémy s domácností, dětmi a penězi. Ovšem přiznejme si to: ve většině případů se ženáč nikdy nerozvede a spíše dá kopačky vám. Tři ženy se svěřily s důvody, proč spaly se ženatým mužem, a s tím, co je ta aférka skutečně naučila.

  • Má vztah se ženatým mužem budoucnost?

    ...
    Autor: Shutterstock

    Pokud patříte k těm, které mají po svém boku tajného ženatého milence, pak určitě víte, že to není žádný med a že nic není zadarmo. Vztah se zadaným mužem může mít ovšem hodně kladů, zvláště pro ženy, které nechtějí nikomu prát, starat se o někoho a kterým vlastně milenecký vztah se ženatým mužem vyhovuje, protože jim nepřekáží. Jiné by se zase rády staraly, ale on se nechce rozvést a zřejmě ani nikdy nerozvede. A i když rozvede, pořád bude tam někde v hlavě stín pochybností, co když i je jednou bude chtít vyměnit. Co nám o vztahu s ženatým mužem řekly tři naše čtenářky?

     

  • Pavlína, 28 let

    ...
    Autor: Shutterstock

    S Pavlem jsem se poznala ve fitku, kde on dělal instruktora. Bylo mu o osm let víc a vypadal skvěle. Když jsem s ním cvičila poprvé, cítila jsem chvění a jiskření. Prostě jsem hned věděla, že mě chce. Pozval mě na víno a já přijala. Nejdřív jsme si jen povídali, pak jsme občas zašli do takové zastrčené vinárny a párkrát mě Pavel vyvezl autem za město. Nezapírám, sex s ním byl úžasný. Že je ženatý, jsem samozřejmě věděla od začátku. Prý má doma „včelí královnu“, žena mu jen porodila dítě a od té doby s ním nechce spát. A já mu to uvěřila. Asi půl roku jsme to spolu táhli, samozřejmě tajně, a dokonce jsme se začali bavit o rozvodu. Tedy, já začala. V té chvíli se Pavel stáhl.

    Naše schůzky začaly řídnout, pořád se vymlouval na práci nebo problémy v rodině. Pak jsem jednou seděla s kamarádkou ve vinárně a povídaly jsme si o všem možném, když se najednou otevřely dveře a vešel Pavel s hezkou ženou. Zrudla jsem a kamarádka říká: „No jo, Pavel, instruktor a pohádkář. Taky ti někdy vyprávěl o tom, že mu jeho žena porodila dítě a od té doby s ním nespí?“ Dívala jsem se na ni a srdce jsem měla najednou někde v kalhotách. Rozbité a naprosto zlomené. V ten okamžik jsem pochopila, že jsem se zachovala jako naivní husa, která věřila, že mu dám to, co jeho žena nedokáže. Jen jsem zapomněla na to, že to může být úplně jinak. A co jsem se díky tomu naučila? Hlavně to, že je dobré někdy pořádně poslouchat to, co je mezi řádky, a taky předvídat.

     

  • Sylva, 39 let

    ...
    Autor: Shutterstock

    S Mirkem jsem se seznámila v práci. Když jsem do firmy nastoupila, zaučoval mě v účetnictví a mně se moc líbilo, jak se mnou jedná. Byl o deset let starší, ženatý a měl dvě děti – patnáctiletou dceru a dvanáctiletého syna. Já byla čerstvě rozvedená a toužila jsem konečně po vztahu se skutečným mužem, na kterého je spolehnutí a se kterým budu mít dítě. Mirek mi imponoval vším, tím, jak se choval, a hlavně tím, jak mluvil o své ženě. Byla těžce nemocná a on se staral o domácnost i děti. To mi asi imponovalo ze všeho nejvíc. Začali jsme se scházet, tajně, protože jak Mirek říkal, nerad by manželce ublížil, když je tak nemocná. Scházeli jsme se tak často, jak jen to šlo, jednou měsíčně jsme vyrazili i na víkend někam mimo město, jezdili jsme i na kratší dovolené. I když mi okolí říkalo, že to přece musí jeho žena vědět, nechtěla jsem to slyšet. Byla jsem zamilovaná a myslela si, že i Mirek je. Aspoň se tak choval.

    Zhruba za dva roky jeho manželka zemřela, a i když mi jí bylo líto, toužila jsem po společném životě. Pomáhala bych mu s dětmi, domácností a možná bychom měli i další dítě. Jenže všechno bylo jinak. Když mi Mirek jednou zavolal, řekl mi, že se s dětmi stěhuje pryč a že bude lepší, když se rozejdeme, protože se potřebuje odtrhnout od minulosti, do které jsem patřila i já. Byl to pro mě šok, a nejhorší je, že mi v ten moment došlo, že jsem mu byla dobrá jen jako „přestupní stanice" a že se mnou vlastně nikdy nepočítal. Co jsem se naučila? I když je ženská zamilovaná, neměla by nikdy věřit jen jednomu úhlu pohledu, ten je pokaždé subjektivní.

     

  • Zuzana, 31 let

    ...
    Autor: Shutterstock

    Asi před třemi lety jsem se na služební cestě potkala s Vladimírem. Nenosil snubní prsten a teprve po několika měsících jsem se od něj dozvěděla, že je vlastně ženatý. V tu dobu jsem už ale do něj byla zamilovaná a bylo těžké s tím skončit. Byl o deset let starší než já, byl chytrý a jistý sám sebou. Vzhlížela jsem k němu, a když jsem byla s ním, cítila jsem se v sedmém nebi. Choval se velmi tradičně, takže jsem se ho samozřejmě zeptala, proč je své ženě nevěrný. Začal mi vysvětlovat, že ho slovně uráží a napadá i fyzicky a že vlastně ani v jejich bytě nebydlí. Když mě přivedl k sobě domů, viděla jsem důkazy jejich neshod – díry ve zdi, rozbité zábradlí.

    Tolik jsem toužila být jeho ženou, jinou než ta jeho. Občas mě ale přepadaly pochybnosti, to když jsem ho já seznámila se svými přáteli, ale on se svými mě neseznámil nikdy. Pak jsme se jednou pohádali kvůli hlouposti a já zůstala v šoku, když mě málem udeřil do obličeje. Rozplakala jsem se a v ten moment jsem pochopila, že blázen nebyla jeho žena, ale on. Velmi často se také opil a choval se zuřivě. Trvalo mi dlouho, než jsem se odhodlala k rozchodu. Vladimír je mou stálou připomínkou toho, kam až kleslo mé sebevědomí. Už nikdy víc ženatý muž!

    Taky jste se zapletla se ženatým mužem? A jak to dopadlo?

     

     

Autor: aši
Diskuse ke článku
.