4°C
Vybavujete si okamžik, kdy jste se za svou nahotu začali stydět? Já ano. Bylo mi asi sedm. Horké léto a já byla na Slapech s rodiči, starším bráchou a jeho kamarádem. Dělali jsme ve vodě hlouposti jako jiné malé děti, když v tom mi sklouzl vršek krásných zelených plavek s palmičkou, na které jsem byla tak hrdá.
Než jsem si stihla horní díl zase natáhnout, stihl se mi bratrův kamarád vysmát. "Jé, hele, voni jí koukaj prsa!" začal na mě ten prepubertální tvor ukazovat. Okamžitě jsem zrudla, krve by se ve mně nedořezal a pak jsem z vody utekla. Od té doby jsem si začala sakra dávat pozor na to, aby jakýkoliv kus mého oblečení neodhalil o nic více, než kolik je nutné.
Barometr sebevědomí
Střih. Chodím na do osmé třídy. Deváťáci jsou pro nás, mladší holky, takřka bohové. Když se na obědě zadívám na jednoho z nich, sekne po mně: "Co na mě tak čumíš?" V tu chvíli klesne barometr mého sebevědomí tak hluboko, že nevím, co udělat, abych ho vyhnala nahoru.
Kult krásy, té hubené krásy, mne pak provází celou střední školou, kdy se snažím tvářit jako někdo jiný. Jen kvůli tomu, že mě geny obtěžkaly širokými boky, velkými prsy a sklony k tomu, být větší ženská než ostatní. Nosím vytahané mikiny a pasuji se dobrovolně do role drsňačky, které je její okolí naprosto ukradené a je jí vlastně jedno, jak vypadá. A nedej bože, aby mě někdo viděl nahatou!
Životní období, ve kterém jsem se styděla za svou nahotu, trvalo zhruba 13 let. Tak dlouho jsem se styděla chodit s kamarády k vodě, protože by mě viděli odhalenou, a co hůř: co kdyby se stala stejná nehoda jako tehdy na Slapech? Jednou to ponížení stačilo. A pak se to stalo.
Vidím se a nezavírám oči
Nahá žena
Autor: profimedia.cz
Stála jsem před zrcadlem a dívala se na sebe. Asi tam bylo lichotivé světlo, protože jsem najednou neviděla tlustá stehna a velké břicho. Viděla jsem silnější stehna, která prostě mám, ale taky to, že jsou krásně opálená a pevná (opalovala jsem se potají na chatě za plotem).
Viděla jsem široké boky, které mám po mámě. I přes tento handicap neměla nikdy problém s tím, aby se jí dvořili muži. Tak na tom asi něco bude, ne? Viděla jsem kulatější břicho, ale hned jsem si vzpomněla na čokoládu, kterou tak miluji. No, budu se muset rozhodnout, co miluji více, jestli čokoládu, nebo sebe sama.
Když jsem se otočila zády k zrcadlu, viděla jsem své pozadí. Neříká se náhodou, že ženská bez pr.... je jako týden bez neděle? Stejně tak prsa – nejedna hubená kamarádka mi je záviděla. A tak dále. Najednou jsem si v hlavě zakázala přistupovat k sobě negativně. V tu chvíli mi hlavně v mysli vytanula ta otázka: "Proč se vlastně stydět za své nahé tělo?"
Miluj se jako celek
Vždyť skrytá pouze ve své vlastní kůži jsem to skutečně já. Taková, která najednou nemá na co si hrát, která nic neskrývá. Já sama ve své největší přirozenosti. Kdybych se za své tělo styděla, musela bych se stydět i za svou povahu, své vyjadřování, osobnost. Což nechci a nemám k tomu důvod. Tak proč to tak nevnímám i u svého těla?
Raději se k tomu postavit čelem! Jen co jsem tak udělala, stala se se mnou proměna. Začala jsem nosit častěji úsměv, který se stal mým ceněným artiklem. Barometr mého sebevědomí začal stoupat.
Pečuj o sebe
Naučte se jednoduché triky, díky kterým oslníte muže svých snů.
Autor: Shutterstock
Když budu milovat své tělo, musím mu věnovat mnoho péče a lásky. Znamená to dopřát mu občas pohyb, který potřebuje a který má rádo. Dát mu něco dobrého k jídlu. Prostě si ho hýčkat.
Teď je to sedmnáct let od oněch nešťastných spadlých plavek. Myslím, že tak už se nikdy stydět nebudu.
Každá se chceme líbit
A upřímně řečeno – ženská, která vám bude tvrdit, že jí nezáleží na vlastním vzhledu, kecá nebo není ženská. Jen je důležité si to přiznat a postavit se k tomu čelem. A ve chvíli, kdy vám začne záležet na sobě samé, se stane něco zázračného a najednou se uvidíte mnohem hezčí, než jste si do té doby myslela. A až vám někdo řekne, že jste krásná, skutečně taková buďte a nestyďte se za to. Není proč.
