Rozuměly jsme si s Terezou ve všech oblastech, pomáhaly jsme si, radily se o klucích i o hubnutí. Proto mě zrada, kterou si na mě pečlivě naplánovala, opravdu hodně zasáhla.

Když mi bylo devatenáct, začala jsem chodit s Jardou. Byla jsem s ním šťastná, protože předchozí vztahy za moc nestály a právě on se mi zdál jako z jiného světa. Byl pozorný, galantní, inteligentní, nebyl lakomý.

Měl sice spoustu koníčků, ale na mě si čas vždycky vyhradil. I když se mu mnohdy nechtělo o víkendu na diskotéku, překonal se, protože mi jen nerad kazil radost. Líbil se i mým rodičům, hlavně taťka si s ním velmi dobře rozuměl.

Napřed ho pomlouvala

Na Terezu jsem tím pádem neměla už tolik času jako dřív, asi jsem byla trochu sobecká, ale chvilky s Jardou jsem si prostě nechtěla nechat ukrást nebo nějak výrazně krátit. I tak si myslím, že jsem si čas na nejlepší přítelkyni vždycky našla, viděly jsme se minimálně jednou týdně.

Jenže Tereze to evidentně nestačilo, neustále mě uháněla, chodila za mnou domů, lákala mě do kina nebo na víno. Vůbec nechtěla pochopit, že chci být víc s přítelem. Prý se ke mně stejně nehodí, je chytrý, vzdělaný, tak mu já jako prodavačka stačit nemůžu. Určitě mi ho brzy odloudí nějaká jiná.

Snažila jsem se nad jejími výlevy mávnout rukou, omlouvala jsem ji, že je přecitlivělá ze svého nedávného rozchodu a že mi jen přítele závidí. Jenže pak se začaly dít podivné věci.

Když byl přítel se mnou, neustále mu chodily esemesky, při jejichž čtení se usmíval. Často se stalo, že naše rande nečekaně zrušil, i když jsme měli něco naplánovaného a třeba i zaplaceného.

Najednou jsem je potkala...

Najednou mi Tereza nebrala telefon, a když náhodou ano, byla stručná a stále tvrdila, že nemá moc času. A pak jsem se jeden podvečer vracela z práce domů a uviděla je spolu.

Jarda se s Terezou držel za ruce, společně se něčemu smáli a on ji políbil do vlasů… Zůstala jsem stát jako solný sloup. Jen taktak jsem se stačila schovat do nejbližšího průchodu. Přes slzy jsem skoro neviděla, vůbec nevím, jak jsem došla domů.

Jardovi jsem napsala, že všechno vím, a že mě zklamal. Zkoušel se mi dovolat, ale já mu to nebrala. Tereza se s vysvětlením neobtěžovala vůbec. Až za čas se mi od známých doneslo, že Jardovi tak dlouho nadbíhala, sváděla ho, až ho dostala. Hlavně ale o mně před ním špatně mluvila, vymyslela si, že mám v práci pletky se šéfem, že jsem jeho nikdy opravdu nemilovala…

Za rok se vzali a dnes spolu mají dvě děti. Bohužel je v našem malém městě potkávám všechny velmi často. Pozdravíme se, ale nemáme si co říct. Smířila jsem se s tím, ale na zradu od dvou nejbližších lidí nikdy nezapomenu. 

Čtenářka Zita

Příběh čtenářky: O svatební noci jsem manželovi zahnula s taxikářem