Ženy závislé na romantice: Filmy nám zničily vztah! | Pro ženy | Blesk.cz

Ženy závislé na romantice: Filmy nám zničily vztah!

1. prosince 2010 | 06:37

Dojímají vás „slaďáky“ v televizi? Slzíte při nich do polštáře a spíláte osudu, že vám do cesty seslal pravý opak filmového hrdiny? Pak jste právě odstartovala demolici svého vztahu.

Závislost na sledování romantických snímků totiž podle odborníků může nadělat v soužití dvou osob nebývalou paseku. Zvlášť pokud si jasně neřeknete, že všechno, co se odehrává na plátně, je jen fikce, která nemá s realitou nic společného. Věřte, že pokud tuhle pravdu přijmete za svou, vyhnete se zásadním vztahovým trablům.

Jste rozhozená? Začněte u sebe!

Australané přišli se studií, která jasně dokládá, že přehnané sledování romantických snímků a přenášení děje filmu do reálného života může udělat dvěma zainteresovaným ze vztahu pořádné peklo. Psycholožka Gabriele Morrissey totiž tvrdí, že i pouhých 90 minut strávených u filmového milostného příběhu může dlouhodobě a zásadně narušit partnerské soužití. Ženy prý mají tendenci přenášet lásku z filmového plátna do reálného života, pátrat po příčinách, proč jejich partner není tak dokonalý jako filmový vzor. A oheň je hned na střeše.

Až polovina všech dvojic viní podobné snímky z toho, že ve vztahu místo romantiky a něhy dominují hádky a nedorozumění. Odborníci si stojí za názorem, že v tom případě je ona dvojice teprve na cestě hledání. Možná jeden z partnerů ještě nepoznal sebe samého. Až když totiž dobře víme, kdo jsme a co chceme, dovedeme snadno odlišit realitu od snu nebo fikce.

Co s námi filmy dělají?

Některé z nás u romantického filmu odpočívají, jiné fantazírují a sní, dalším se vybavují okamžiky, které prožívaly hlavně na počátku vztahu. Z reality utíkáme podle odborníků hlavně proto, že se cítíme osamělé nebo s partnerem málo komunikujeme o svých snech a představách. To ve svých příbězích potvrzují i dvě naše čtenářky.

7 filmů, které musíte vidět:
1. Láska nebeská
2. Líbáš jako Bůh
3. Chceš mě, chci tě
4. Láska přes internet
5. Jíst, meditovat, milovat
6. Moje tlustá řecká svatba
7. Nevěsta na útěku

Kamila (33): „Jsem závislá.“

„Dokud jsem měla spokojený vztah se svým partnerem, televizní slaďáky mě vůbec nebraly. Jenže před třemi lety se partnerství rozpadlo a já našla útěchu právě při sledování filmů, kde se to jen hemžilo dokonalými hrdiny, vztahy až za hrob a pořádnou porcí lichotek,“ vypráví třiatřicetiletá Kamila, na niž se partner tenkrát vykašlal kvůli o řadu let mladší ženě.

„Vzalo mě to, najednou se v mém životě objevila velká černá díra a nebylo čím ji zaplnit. V největším smutku se mě kamarádky snažily všemožně zabavit, kromě jiného mě občas vytáhly i do kina na romantický snímek a mě po čase tenhle druh filmu začal fascinovat, stala jsem se na něm závislou,“ přiznává se ke své slabosti Kamila. Do kina zajde na všechny premiéry romantických filmů, její domácí archiv DVD čítá stovky kousků.

A závislost se začala podepisovat i na jejím nahlížení na mužské pokolení. „Jsem náročná a kritická ke každému muži, který o mě jen trochu projeví zájem. Žádný se mi nezdá dost dobrý. Říkám si, že mám právo chtít to nejlepší, přece se nebudu trápit s nedokonalým kusem,“ říká Kamila s nadsázkou. Je jí jasné, že do filmů utíkala zpočátku z neutěšené reality, kdy si připadala sama a nemilovaná. Teď se sice už tak mizerně necítí, ale svých filmových večerů se nemíní zdát a stále doufá, že se jí podaří jeden film ve stylu Lásky nebeské prožít na vlastní kůži. A to i přesto, že si cestu ke vztahu nijak zvlášť pečlivě nevyšlapává, stále věří, že kdo si počká...

Simona (48): „Už nevím, kudy kam.“

„Jsem nešťastná,“ přiznala se nám osmačtyřicetiletá Simona. Vdávala se před pětadvaceti lety, brala si muže, kterého milovala a který by jí tenkrát snesl modré z nebe. Manžela jí tehdy záviděla snad každá kamarádka. Gesty i slovy jí velmi často vyznával lásku, vymýšlel překvapení, jezdil pro ni do práce, aby se nemusela trmácet autobusem. Zvykla si na pozornost. Ta se ale pomalu vytrácela, když se jim brzy po sobě narodily tři děti.

„Na opečovávání vztahu najednou nějak nebyl čas. Ale zase tak moc mi to nevadilo. Děti mi dávaly dost zabrat,“ vzpomíná na hektické období Simona. Když ale potomci pomalu vylétávali z rodinného hnízda, jako by se společně s nimi vytrácela z domova i všudypřítomná láska. „Doufala jsem, že až zase budeme mít s mužem prostor být spolu sami, využijeme toho. Budeme se chodit bavit, tančit, jezdit na prodloužené víkendy, doma mě zase bude čekat voňavá koupel ve vaně. Ale spletla jsem se. Manžel mi za ty roky pořádně zlenivěl. Má jen svůj fotbal a televizi a se mnou se mu už nikam nechce,“ smutní si Simona.

Útěchu našla v čokoládě a sledování láskyplných příběhů. Díky nim si připomíná období, kdy byla zamilovaná a plula si na růžovém obláčku. „Na jednu stranu je to pěkně šílené. Když se dívám na televizi, kde se hlavní hrdina dvoří a nadbíhá svojí lásce, a při tom sklouznu pohledem jen o pár centimetrů níž, kde funí pod novinami stodvacetikilový manžel, je mi ze života ouvej. Nedovedu si představit, že bych s tímhle netečným balvanem měla strávit dalších dvacet nebo třicet let života,“ přiznává se Simona, která vážně uvažuje o návštěvě odborníka na vztahy.

3 důvody, proč nás romantika přitahuje:

* Jsme citlivé a snadno zranitelné.
* Oproti mužům více a častěji sníme.
* Umožní nám na chvíli utéct před všedností, stereotypem a šedí.

Očima psychologa

Proč nás sladkobolné příběhy magicky přitahují? „Protože u nich zapomínáme na každodenní boj o přežití,“ říká Mgr. Aleš Kuda, psycholog (www.psychoterapie.eu), kterého jsme požádaly o odborný náhled na věc.

To, že ženy mnohem častěji než muži sledují tyto snímky, je podle mého dáno tím, že výrazněji preferují city a nebojí se jejich prožívání. My muži jsme v citech mnohem neobratnější a tak nějak se jich často i bojíme. V romantickém filmu se prožíváním a vyjadřováním citů nešetří. Navíc od prvního setkání zamilovaných hrdinů nikdo nepochybuje, že jsou si souzení, že spolu dokonale souzní a že spolu musejí být šťastní. V ději pak většinou není čas na běžné starosti normálního života. Není nic důležitějšího než souznít se svojí vyvolenou či vyvoleným.

Romantický film tak aspoň na chvíli umožní prožít příběhy a emoce, kterých se nám v tom reálném světě nedostává. Střet s realitou je ve filmech patrný hlavně v tom, že hlavní hrdina je vždy ohleduplný, empatický a velmi dobře rozumí tomu, co žena prožívá a potřebuje. Ve srovnání s ním běžný muž takový často nebývá.

Tyto snímky se většinou vůbec nestarají o běžný život postav – nevidíme je často chodit do práce, řešit existenční problémy. Také nenesou tíhu každodenního života (tu nesou samozřejmě ženy stejně jako muži), který však je tou pravou realitou, tím pravým rámcem, v němž se partnerské vztahy odehrávají. Žena, jež na toto zapomene, bude pravděpodobně často zažívat zklamání, že její partner není tak dokonalý jako jeho filmový sok.

Kdo se dívá nejčastěji?

Podle názorů řady psychoterapeutů vyhledává filmy s romantickým nábojem především starší generace žen. Je to údajně dáno tím, že dříve v rodinách vládl spíše patriarchální model soužití. Muži si obecně žen méně všímali, méně s nimi komunikovali.

Autor: Kateřina Pokorná, NBrk