Test: Který teploměr měří spolehlivě?

Vypadá to, že cena skutečně není tím, čím bychom se měli řídit. Důkazem jsou i výsledky hodnocení kvality elektronických teploměrů, které zveřejnil časopis TEST.

Ukázalo se, že platí spíš opačné pravidlo – čím levnější a jednodušší přístroj, tím lépe pracuje. S těmi složitými totiž většina laiků při testu ani neuměla zacházet, a pokud se chtěli dobrat pravdivých výsledků, museli měření svěřit zdravotníkům.

 

Kde je ideální teplotu měřit?
Pokud jste zvyklí »šoupnout« teploměr do podpaží, měli byste to změnit. Právě tam se totiž správná teplota měří ze všeho nejhůř a výsledky jsou velmi nepřesné. Daleko lepším místem je ústní dutina – a to v jedné z hlubokých jamek vlevo nebo vpravo pod kořenem jazyka – samozřejmě při zavřených ústech. Dalším spolehlivým místem je ušní bubínek, ale jen v případě, že měřící sonda teploměru je schopna ho zaměřit. Nejméně problémové je měření rektální, které se doporučuje hlavně u dětí.

Jak dopadly elektronické teploměry?

Druhy teploměrů:
Kontaktní teploměr: měří teplotu díky dotyku s tělem. Nejlepším místem je ústní dutina, u dětí je pak nejjistější rektální měření.
+ jednoduchá obsluha, většinou přijatelná cena
- neměří přesně v podpaží, kde je většina zvyklá teplotu měřit

Ušní: Jsou vybaveny infračerveným senzorem, měří teplotu, kterou vyzařuje ušní bubínek.
+ je rychlý, teplotu se dozvíte za vteřinu až dvě
- Pro laika je těžké poznat, jaká je správná pozice teploměru pro měření, laici s ním tedy neměli přesné výsledky
- není vhodný pro děti do 6 měsíců, mají úzký zvukovod
- Po každém měření je zapotřebí ho řádně vyčistit

Čelní: Infračervený senzor stanoví teplotu na čele a na základě okolní teploty vypočte teplotu tělesnou.
+ měření na čele je snadnější než v uchu nebo ústech hlavně u malých dětí
+ měření trvá 4 – 7 vteřin
- testovaný teploměr dostal jen »dobré« ohodnocení, laici i profesionálové měli potíže s měřením

Kombinované ušní a čelní: S pomocí nástavce se dají přizpůsobit pro měření v uchu nebo na čele.
- ne všechny automaticky přepnou na daný režim

Bezdotykové čelní: Jsou vybaveny infračerveným senzorem, světelný bod určuje správnou pozici.
+ měření je velmi rychlé
- v testu měl horší výsledky měření u dětí
- jsou drahé

Stop rtuťovým teploměrům! Proč?
Od 1. června letošního roku byl zakázán prodej rtuťových teploměrů. Zákaz se týká i dalších měřicích zařízení se rtutí, jako jsou například tlakoměry, barometry, tonometry a venkovní teploměry. Přináší větší bezpečnost pro uživatele, ale i nižší zátěž pro životní prostředí. Cílem zákazu Evropské komise je omezit průmyslovou spotřebu rtuti. Rtuť může kontaminovat vodu a půdu i tisíce kilometrů daleko od zdroje. Do organismu se rtuť, která ovlivňuje nervový systém, a to především u vyvíjejícího plodu, dostává dýcháním a potravou
(kontaminované vnitřnosti zvířat, zemědělské plodiny atd.). Všechny výrobky se rtutí už mají své elektronické náhrady.

Co možná nevíte o tělesné teplotě:
* Člověk má stálou tělesnou teplotu asi 36–37 °C.
* Povrch těla (kůže) je chladnější než vnitřní orgány.
* Nejvyšší teplotu v těle mají játra .
* Teplota nad 38 ˚C je tzv. zvýšená tělesná teplota – je to obranná reakce organismu na cizorodé látky (bakterie, viry, parazity) – nejčastěji provází nemoci jako chřipku, angínu, příušnice, zánět mozkových blan, nejrůznější infekce a záněty, úpal a úžeh.
* Zvýšená teplota se snižuje antipyretiky (např. paralen, ibuprofen, acylpyrin) – nasazují se při teplotě 38 °C (u dětí se nesmí používat acylpyrin – je jednou z příčin náhlého úmrtí dítěte).
* Nad 39 °C mluvíme o horečce.
* Každý člověk má jinak nastavenou svou normální teplotu (ale ne přes 37 °C) i reakce např. na infekci je jiná – někdo má při angíně 37,5 °C a někdo 39 °C.
* Při horečce 43 °C se hroutí životní funkce člověka.