Lejla Abbasová o vztazích s Kocábem, novém partnerovi a dítěti

• Foto: Martin Hykl, Pavel Machan, Marek Pátek, David Kundrát
3. července 2017 | 06:00

Nestává se mi to často, taky už jsem v novinařině něco zažila, ale Lejla Abbasová (37) mě uhranula. Je moc krásná, chytrá, moudrá, energická, obětavá, těhotná a vtipná. A to já mám na lidech ráda. Když jsme si půl hodiny povídaly, uvědomila jsem si, že jsem nepřišla tlachat, ale udělat rozhovor. Tak jsme se do něj pustily a tady je.

Tak co blížící se miminko?
Nové miminko to má za pár. Ještě jsem si udělala rychlý, dvanáctidenní výlet do Keni, abych to všechno zvládla…

V osmém měsíci letadlem do Keni? 
Jsem v pořádku, miminko je v pořádku, všechno je v pořádku, takže není co řešit. Problémy vznikají až tehdy, když si je vymyslíte.

Jak jste se potkala s vaším současným partnerem a otcem vašeho druhého dítěte?
V Keni. Oba dva jsme tam působili, pracovali a měli různé aktivity. Známe se dlouho, pro oba je Afrika druhým domovem. A zatím není důvod ke stížnostem v žádném ohledu.

Podívejte se na video, kde Lejla Abbasová hovoří i o tom, proč pomáhá charitě:

Lejla Abbasová ukázala syna a přiznala: Stárnu a jsem soudná • VIDEO: 

Co na nového sourozence říká synek David (5)?
Já se strašně těším, on taky, vlastně se všichni strašně těšíme. David je tak sladký! Pořád je mi přilepený na břichu, všechno sleduje a nabádá mě, abych na sebe a na miminko byla opatrná, plánuje, radí, ochraňuje. A to neříkám jako milující, nekritická matka. Vidí to kdekdo. David má prostě hezký vztah k dětem. Zaplaťbůh. Teď se to ještě umocnilo s blížícím se příchodem jeho sourozence. Má ochranitelské sklony, přemýšlí, proč které miminko pláče nebo co ho trápí. Tuším, že v něm budu mít velkou oporu a obětavého pomocníka.

Vnímá, že sourozenec, který se mu narodí, bude nevlastní, že bude mít jiného tatínka, než má on?
Vnímá! My mu s Volkánem pořád říkáme, že táta je jeden. Že Volkán je tatínek nevlastní, že má nevlastní babičku a dědečka Turky, a on to velmi dobře chápe. Navíc má nevlastní sourozence, Natálku, Jessiku a Michaela (děti Michaela Kocába z manželství s Američankou Marshou – pozn. redakce). Co úplně nechápe, je, že Natálčina dcera Mia není ségra, ale neteř. Nebo ještě lépe potenciální láska, abych byla úplně přesná. Takže když mu připomenu, že u Mii mu pšenka nepokvete, tak je vyloženě vytočený a rozčiluje se, že není žádný její strejda. Což samozřejmě je. Ty vazby v naší rodině jsou vtipné.

A s tátou Michaelem Kocábem se synek stýká bez problémů a v pohodě?
V naprosté! Vídá se s ním týdně, maximálně v režimu čtrnácti dnů. Je to jeho táta a šmytec. Mají se rádi, všichni se máme rádi a můžeme se jeden na druhého spolehnout.

Proč jste se vlastně rozešli?
No, já to řeknu jinak. Důvody, proč jsem se do Michaela zamilovala, se nezměnily. Moc si ho vážím. Je to osobnost, komponovaná bytost, s ohromným rozhledem, životními zkušenostmi. Je charismatický a jako třešnička na dortu – je strašně zábavný. Ví to málokdo, ale je to tak. Takže toho, proč ho milovat a obdivovat, je spousta. Dokud s tím druhým nezačnete žít. Pak se najednou ukázalo, že je to neslučitelné, nepřekonatelné. Michal moje upozornění na to, že by možná mohl nebo měl něco změnit, nebral úplně vážně, i když jsem, alespoň myslím, byla dost otevřená a upřímná. Dlouho mi nevěřil, že opravdu odejdu, myslel si, že je to nějaká přechodná záležitost, rozmar. Je mi to vlastně hrozně líto.

Hrál roli věkový rozdíl?
To snad ani ne, ale Michael, mimo jiné, žárlil na mé veřejné aktivity. Okolo mé neziskovky jsme vedli tak směšné debaty…

BPZ-2017-27, titulka

Autor: Hana Vítková
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile