Poslední slova malé Jade byla: Chci jít domů, maminko!

Jade • Foto: Facebook/Troy Bridier
2. června 2017 | 06:00

Malé Jade doktoři nalezli nádor na mozku. Po pěti dnech od děsivé diagnózy holčička zemřela. Dívka měla vzácný neoperovatelný nádor, který většinou postihuje jen děti do jedenácti let. Její matka nyní dělá vše pro to, aby zlepšila osvětu o této nemoci.

Čtyřletá holčička Jade Bridier byla zdravé bezproblémové dítě. V srpnu v roce 2016 se ale na dovolené se svými rodiči uhodila do týla hlavy, a to všechno změnilo. Později toho dne se dívce udělalo zle. Začala vidět dvojmo a šilhat. Rodiče ji okamžitě vzali k doktorovi. 

Lékařské vyšetření odhalilo, že Jade má na mozku vzácný neoperovatelný nádor nazývaný difúzní infiltrativní gliom pontu. Tuto špatnou zprávu se rodiče dozvěděli čtyřiadvacátého srpna.

Stav malé Jade se rychle horšil. Holčička přestávala chodit, jíst, mluvit. Poslední slova, která dokázala říci, byla: "Chtěla bych jít domů, maminko." Pouhých pět dní poté, co byl Jade diagnostikován nádor, zemřela. 

“Když nám lékaři její diagnózu oznámili, vůbec jsem netušila, co to znamená. Jade tak šíleně rychle ztrácela všechny životní funkce. V hloubi duše jsem tušila, že nebude žít dlouho,” svěřila se poté její maminka Vicky Bridier.

Ta nyní svůj život věnuje tomu, aby rozšířila povědomí o této nemoci. Třeba teď uváděla dojemný tanec tatínků s dcerami, a to na počest její zemřelé dcery. Jade si vždy přála se takové akce zúčastnit, a proto jí rodiče k jejím nedožitým pátým narozeninám uspořádali podobnou slavnost.

“Jade byla taková princezna, šíleně si přála jít na slavnost tance tatínků s dcerami, ale nikdy nedostala příležitost. Musela jsem poslechnout její přání,” říká dnes Vicky. Na slavnosti proto tančila se svým tatínkem jejich druhá dcera Mila.

Fond pro výzkum mozkového tumoru, který Vicky založila, nyní získal skoro tři miliony korun. “Za šedesát let výzkumu mozkového tumoru se nic nepohnulo lepším směrem. Tohle je nutné změnit. Udělám všechno pro to, aby bylo možné co nejdříve objevit lék,” říká odhodlaně Vicky.

Autor: Rebeka Stoklasová
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile