2°C
V čem je chyba?
Co je ovšem na celé situaci ještě podivnější, je, jak často si stěžujeme na sobeckost mužů v posteli. Na to, že jim jde jen o ně samotné. O jejich vlastní prožitek. Na to, že se málo starají o nás a o naše potěšení. A čím déle spolu muž a žena žijí, tím nabírají tyto stesky na intenzitě.
Pravda je ovšem taková, že jen málo mužů se sobci v posteli rodí. Většina z nich se jimi stává až pod dojmem svých sexuálních vztahů, kterým ovšem – zpět na začátek začarovaného kruhu – udáváme tón my. Tak kde je tedy chyba?
Přehnaná starost o blaho mužů
Myslím, že spousta partnerských krizí by byla zažehnána dřív, než vůbec vzniknou, kdybychom se v posteli přestaly tak moc soustředit na blaho mužů a začaly myslet taky trochu na sebe. A věřte mi, to není nic proti mužům. Zeptejte se toho svého. Zeptejte se kteréhokoli. Bude mu vadit, když do vašeho repertoáru opět vložíte předehru?
Když místo dvouminutového šup šup prodloužíte celý akt, řekněme, nad deset minut? Když do něj opět zahrnete hlazení a líbání? Když zakomponujete vícero pozic a technik, při kterých si vy OBA přijdete na své? Skutečně může toto nějakému muži vadit?
Podívejte se na video, kde odborník hovoří o emancipaci v ložnici:
Video se připravuje ...
Ženská emancipace v posteli… ve jménu vás obou
Ano, přehnanou snahou vyhovět hlavně svému partnerovi z něj toho sobce v posteli samy a nevědomky děláme. Ale jak si to máme uvědomit? Naše původní úmysly přece nebyly špatné. Chtěly jsme být jen dobré milenky, partnerky, manželky.
Možná jsme ho chtěly získat nad nějakou jinou, možná v tom byla jen čirá láska a touha být pro něj tou nejlepší. Jenže, nemůžu si pomoct, tahle přemrštěná adorace nikdy k ničemu dobrému nevede. Pokud se síly brzo nevyváží, přestane to jednu stranu (nás) brzo bavit a pak co? Pořádná dávka emancipace je možná to nejlepší, co můžete pro vás oba v posteli udělat.
Více podobných článků nadete na maminka.cz
