Ječné zrno | Nemoci a příznaky | Domácí lékař | Pro ženy | Blesk.cz
a b c d e f g h ch i j k l m n o p q r s t u v w x y z
Ječné zrnoJečné zrno je onemocněním očního víčka, k němuž dochází vinou ucpání povrchových žlázek oka. Na tom místě pak vzniká zánět a utvoří se bulka, které je bolestivá, začervenalá a oko je oteklé. Nemáte-li větší komplikace, není třeba chodit k lékaři, ječné zrno zmizí samo za 7-10 dní. Pokud máte obtíže déle jak 2 týdny, návštěvu ordinace neodkládejte. Dávejte si pozor, abyste si nemnuli oči špinavýma rukama, mohli byste si totiž infekci rozšířit. Ječné zrno je bakteriální infekcí, ale může se objevit i kvůli používání make-upu nebo kontaktních čoček, riziko je vyšší také u celkového oslabení imunity. Pokud neodezní samo, lékař vám předepíše antibiotickou mast. Byla by ale chyba ji nasazovat při prvních příznacích.Ječné zrno1443
Ječné zrno
Ječné zrno je onemocněním očního víčka, k němuž dochází vinou ucpání povrchových žlázek oka. Na tom místě pak vzniká zánět a utvoří se bulka, které je bolestivá, začervenalá a oko je oteklé. Nemáte-li větší komplikace, není třeba chodit k lékaři, ječné zrno zmizí samo za 7-10 dní. Pokud máte obtíže déle jak 2 týdny, návštěvu ordinace neodkládejte. Dávejte si pozor, abyste si nemnuli oči špinavýma rukama, mohli byste si totiž infekci rozšířit. Ječné zrno je bakteriální infekcí, ale může se objevit i kvůli používání make-upu nebo kontaktních čoček, riziko je vyšší také u celkového oslabení imunity. Pokud neodezní samo, lékař vám předepíše antibiotickou mast. Byla by ale chyba ji nasazovat při prvních příznacích.
fb-like
DISKUSE
diskuse
f
VYHLEDAT LÉKÁRNU
r

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

6436972Placený článek1,2,3,23,33,36,3301,3302,3303,11,1101,1102,1103,1104,1105,1106,1107,11081Paid_Article70Vložit do mob app1,111Add_to_mob_appVše o chlebu: Jaký prospívá zdraví a hubnutí? A jaký si vybrat, když máte alergii na lepek?1192020-05-27 11:13:48.42686100<p>Chléb je významnou součástí našeho jídelníčku prakticky od narození. Jenže jak poznat, zda ho nejíme příliš? A jak z něj udělat moderní potravinu odpovídající zásadám zdravého životního stylu? Je lepší ho péct z droždí, nebo z kvásku? A jak zajistit, aby se povedl i doma, když ho zkusíte upéct sami?</p><p>Chléb je stále tím prvním, na co si vzpomeneme, máme-li hlad. Dáváme si jej denně k snídani, většinou něčím namazaný nebo obložený. <em>„To, kdo může chléb jíst a zda a čím namazaný, záleží na řadě faktorů,“</em> vysvětluje <strong>lékařka, psychoterapeutka a výživová poradkyně MUDr. Kateřina Terezie Cajthamlová</strong>. <em>„Nejdůležitější je věk a zdravotní stav konzumenta, ale také to,</em> <em>čím se stravuje mimo chleba. Chléb z běžné mouky obsahuje lepek, proto jej vůbec nemohou jíst lidé, kteří trpí alergií na lepek či jeho intolerancí.</em></p> <p><em><img id="AO_1727934" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED" title="Skrytý obsah 1727934" src="" alt="Skrytý obsah" width="425" height="35" /></em></p> <p><em>Dospělí lidé s obezitou nebo diabetici si musí dávat pozor na množství chleba i na to, čím jej namažou. Měli by sledovat celkové množství sacharidů ve stravě, takzvanou glykemickou nálož, jejich složení (poměr škrobů a jednoduchých cukrů ve stravě) a měli by také zvážit množství tuků a cukrů v tom, čím chléb namažou. Použijí-li marmeládu nebo med, je to horší volba než mazat hořčicí či tvarohem.“</em></p> <h2>Hlídejte si porce</h2> <p>Při hubnutí se řeší skladba příloh a také množství snědeného pečiva. Jak to zařídit, pokud se chleba nechcete úplně vzdát? <em>„Zdravé hubnutí vůbec nevyžaduje vzdát se některých součástí stravy, pokud pro to nejsou jasné zdravotní důvody. Živinově vyvážená racionální strava předpokládá pestrý výběr surovin. Chléb je základní potravina a jako takový může být běžnou součástí vyvážené snídaně, oběda i večeře,“</em> říká MUDr. Cajthamlová.</p> <h2>Celozrnný někdy jen na pohled</h2> <p>Název celozrnný chléb může skrývat řadu produktů různé kvality. Často sáhneme po chlebu, který má tmavou barvu – ta však rozhodně s celozrnností nemusí souviset. Jde o to, který typ celých zrn v chlebu najdeme. Ideálně by se mělo jednat o chléb z celého (ječného, žitného, ovesného) obilného zrna, který však nebude tmavý, ale spíše šedý.<em> „Vídám i pšeničné chleby, které obsahují zrnka kukuřice, sóji nebo různá semínka, slad či karamel a vydávají se za celozrnné, ač neobsahují celozrnnou pšeničnou mouku,“</em> říká MUDr. Cajthamlová.</p> <p><img id="AO_1727885" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727885" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <h2>Kvásek, či droždí?</h2> <p>Který chléb je pro naše zdraví přínosnější? Ten, který vykynul pomocí tradičního kvásku, nebo ten, který byl připraven s droždím? <em>„Kvasný žitný či ječný chléb s tmavou kůrkou a tužší šedobéžovou střídou byl na našem území tradiční potravinou. Pekl se v chlebových pecích jednou týdně, uchovával se v ošatce pod plátýnkem a vydržel, aniž by ztvrdl či zplesnivěl, celý týden. Kvasný chléb obsahuje kvásek z celozrnné mouky a vody, v němž je řada druhů kvasinek a bakterií, jež jsou přirozeně přítomné v obalech zrna. Každý kvásek je tedy trochu jiný,“</em> dodává Kateřina Cajthamlová.</p> <p>Na rozdíl od kvásku obsahuje droždí jen jediný druh kvasinek (Saccharomyces cerevisiae), které ke svému kvašení potřebují i trochu cukru a mléka (dříve se tomu říkalo omládek). Droždí vytváří nadýchanější chléb. Ten však rychleji tvrdne a plesniví. <em>„Za přínosnější se pro náš trávicí systém považuje kvásek z celozrnné mouky právě kvůli tomu, že je tvořen širokým spektrem různých mikroorganismů,“</em> dodává lékařka. V ČR je mnoho nadšenců, kteří si pěstují vlastní kvásek a pečou vlastní chléb. Kvásek je možné získat i od jiných „pěstitelů“. Seznam míst, kde si lze opatřit kvásek pro vlastní potřebu, najdete například zde: <a href="http://www.pecempecen.cz" target="_blank" rel="noopener">www.pecempecen.cz.</a> Zajímavé recepty na chleba můžete najít na <a href="http://www.maskrtnica.cz" target="_blank" rel="noopener">www.maskrtnica.cz</a></p> <p><img id="AO_1727788" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727788" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <h2>Důležitá funkce vlákniny</h2> <p>V některých druzích chleba (např. knäckebrotu, celozrnných chlebech) je vyšší množství vlákniny. V čem spočívá její přínos pro naše zdraví? <em>„Vláknina je nestravitelnou součástí naší stravy. Podle obecně vžitého (nepřesného) názvosloví se dělí na rozpustnou (tu tvoří betaglukany, ale také pektiny, pentosany, rozpustné slizy a další bobtnavé polysacharidy) a nerozpustnou (v níž se nacházejí vláknitá celulóza a lignin). Vláknina má jednak funkci prebiotickou (je potravou pro probiotické organismy v našem střevě), jednak mechanickou (zvětšuje objem stolice a napomáhá peristaltickému pohybu střev). </em><em>Na vlákninu jsou bohaté zelenina, ovoce, luštěniny, semínka, ořechy, mořské řasy nebo houby, ale také zmiňované druhy chleba,“</em> vypočítává lékařka. Vláknina je všeobecně doporučována, existují však situace, kdy by mohla stav zhoršit. <em>„Když pacienti trpí nadýmáním nebo záněty, onemocněním střev a trávicího traktu, je nutné v akutních fázích a v rekonvalescenci po těchto onemocněních a po zákrocích na trávicím traktu volit stravu bezezbytkovou, jež obsahuje vlákniny minimum,“</em> upozorňuje MUDr. Cajthamlová.</p> <h2>Bez lepku je to dražší</h2> <p>Lepek je bílkovina nacházející se na povrchu obilných zrn, která v mouce působí jako lepidlo. Udržuje všechny složky těsta pohromadě, funguje jako emulgátor, propůjčuje vlastnosti přilnavosti, gumovitosti, vytváří při kynutí pružnou 3D síť tvořenou bublinami plynu. Pečivo je chuťově uspokojující, měkčí, nadýchanější a lehčí. Lepek je rovněž dobrou nosnou látkou při ochucování.</p> <p><img id="AO_1727789" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727789" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <p>Čím lepkovou mouku z klasických obilnin nahradíme? <em>„Můžeme si posloužit moukou rýžovou, pohankovou, kukuřičnou, quinoovou, čirokovou, prosnou, tapiokovou, kaštanovou, rýžovou. Chléb lze zadělat společně s uvařenými strouhanými bramborami, přidat semínka, melasu nebo med,“</em> říká <strong>Jitka Dlabalová ze Společnosti pro bezlepkovou dietu</strong>. Jak se lepek z mouky odstraňuje? Vyrobí se z ní škrob, z nějž se zbytkové bílkoviny enzymaticky odstraní. Jde o technologicky poměrně náročný proces. <em>„Proto jsou bezlepkové výrobky vzhledem k použitým surovinám a náročnější technologii výrazně dražší než klasický chléb či pečivo,“</em> dodává <strong>výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Ing. Jaromír Dřízal</strong>. Skvělou inspirací pro bezlepkové pečení je blog pacientky s celiakií Moniky Menky – <a href="https://www.celiaxmoni.cz/1797-2/" target="_blank" rel="noopener">zde například najdete recept na bezlepkový chléb ze semínek</a>.</p> <p><a href="https://www.schaer.com/cs-cz/rl/domaci-chleb" target="_blank" rel="noopener">Další recepty najdete zde</a>.</p> <h2>Obilniny, které stouply v ceně</h2> <p>Při vyslovení slova chleba si většina z nás představí automaticky pšenici. <em>„V dnešní době ji konzumujeme v nadbytečném množství. Kvůli genetickým modifikacím má dnes vyšší odolnost vůči škůdcům i vyšší výnosy – je tedy levnější, než bývala kdysi,“</em> upozorňuje doktorka Cajthamlová. Vždy tomu tak nebylo – pšeničný chléb býval luxusní potravinou určenou pro svátky, stejně jako další pečivo z bílé pšeničné mouky.</p> <p><img id="AO_1727790" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727790" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <p><em>„Běžnou potravinou bývaly naopak dnes spíše vzácné chleby z žitné, ječné či ovesné mouky. Ovesná i ječná mouka z novodobých (bezpluchých) odrůd obsahuje vyšší množství imunologicky významných součástí vlákniny (nestravitelných sacharidů betaglukanů). Betaglukany ovsa a ječmene mají, na rozdíl od jiných typů betaglukanů (z hub nebo kvasnic), Evropskou komisí schválená zdravotní potvrzení. Podílejí se na snižování hladiny cholesterolu v krvi a patří mezi významná prebiotika. Vážou na sebe také žlučové kyseliny a zpomalují vstup glukózy do krve – jsou tak dobrou prevencí proti výkyvům glykemie i rakovině tlustého střeva a konečníku,“</em> dodává lékařka.</p> <h2>Na co si dát pozor při nákupu chleba?</h2> <p>• Kousky obnažené střídky dovolují množení plísní.</p> <p>• Drobné prasklinky jsou pro některé druhy charakteristické, ovšem pokud je jich mnoho, prozrazují v lepším případě, že chléb byl nadměrně válen v mouce. Horší případ je bohužel také častý – šetřílci pekaři někdy do čerstvého těsta přimíchávají zbytky starého, dokonce i kousky oschlého neprodaného chleba.</p> <p>• Za nafouklou kůrkou s rýsujícími se puchýři stojí buď porušení správného technologického postupu, nebo nekvalitní mouka. To nejčastěji. V případě kváskového chleba může být na vině přezrálý kvásek. Chléb bude minimálně příliš kyselý.</p> <p>• Pozor na hodně pomoučněný chléb, který si vlastně nemůžete pořádně prohlédnout.</p> <p>• Špatná je příliš bledá kůrka, protože označuje vlhčí střídku, v níž se logicky rychle šíří bakterie.</p> <p>• Je kůrka zčernalá? Střídka může mít hořkou chuť.</p> <p>• Je-li střídka hutná, bez rovnoměrně rozložených drobných pórů, není chléb pořádně propečený nebo s ním nebylo dobře zacházeno, konkrétně je „praštěný“. Pekař s těstem zacházel, jako kdyby chystal pizzu. Proč je to důležité? Takový chléb nesvědčí zažívání, a nadýmání je tak jeho věrným druhem.</p> <h2>Chléb v moderním hávu</h2> <p>Chléb je a zřejmě bude žádanou potravinou. Návrat slaví třeba bramborový chléb či chleby z grahamové mouky, které disponují vyšším množstvím vlákniny. <em>„Chléb s přídavkem brambor patří mezi takzvané speciální chleby. Bramborové vločky přidávané do chleba vážou vodu, bramborový chléb je tudíž vláčný, což na něm spotřebitelé oceňují. Často se spolu s bramborami přidává i syrovátka, což činí chléb chuťově zajímavým. Spotřeba chleba s přídavkem brambor mírně stoupá, ale v celkovém objemu chleba vyrobeného v Česku se jedná o minoritní podíl,“</em> říká Jaromír Dřízal.</p> <h2>Co přidat do chleba?</h2> <p>Do chleba se dnes přidávají další suroviny, třeba pohanka, ořechy, ovesná mouka. <em>„Mezi tyto speciální chleby patří též chléb slunečnicový, dýňový, ječný, vícezrnný, celozrnný či další. Skupina speciálních chlebů je trvale rostoucí, přestože jsou cenově dražší. Tvoří již zhruba třetinu celkové spotřeby chleba u nás,“</em> vysvětluje Ing. Dřízal a dodává: <em>„Při výrobě těchto druhů chleba není nutné měnit technologii, jen se musí přizpůsobit takzvaný pečicí režim – jedná se totiž o výrobu menších sérií a zároveň o nižší gramáže výrobků.“</em> Některé řetězce občerstvení jedou na zdravější notu – nejen co se týká pečiva. V nabídce jsou pochoutky jako například dýňový chléb s lososem nebo zeleninou.</p> <p><img id="AO_1727791" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727791" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <p>Nabídka různých druhů, chutí, tvarů i barev chleba je dnes všeobecně velmi široká. Můžete třeba ochutnat bagetu zadělávanou podmáslím nebo chléb se sušenými rajčaty či olivami a extra dávkou vápníku ve formě sezamových semínek. Pečivo vyrobené v malé pekárně s použitím dalších ingrediencí je a vždy bude o něco dražší než to, které si koupíte v řetězci. <em>„Zákazníci čím dál víc vyhledávají kvalitní kvasový chléb od regionálních a řemeslných pekáren. Já sám jsem ze staré školy, tudíž preferuji dobře propečený tradiční kvasový chléb s vyšším podílem žita. Chléb je takový potravinový zázrak z mouky a vody. K výrobě stačí žitná a pšeničná mouka, voda, kmín a sůl. Nic víc,“</em> uzavírá Jaromír Dřízal.</p> <h2>Žito je stále žádanější</h2> <p>Dnes v chlebu převažuje pšeničná mouka, které se používá 60–70 %. Pšeničná mouka je pro pekaře levnější a má příznivý vliv na objem chleba. V poslední době však můžeme sledovat pozitivní trend ve zvýšené poptávce spotřebitelů po žitném chlebu. Žito má řadu zdravotních benefitů, tudíž je renesance jeho spotřeby jednoznačně pozitivní jev.</p> <p>Komoditní vyhláška pro pekařské výrobky rozlišuje následující skupiny chleba dle použité mouky či surovin:</p> <p><strong>Pšeničný</strong> – obsahuje nejméně 90 % pšeničné mouky.</p> <p><strong>Žitný</strong> – obsahuje nejméně 90 % žitné mouky.</p> <p><strong>Pšeničnožitný</strong> – obsahuje nejméně 50 % pšeničné mouky a nejméně 10 % žitné mouky.</p> <p><strong>Žitnopšeničný</strong> – obsahuje nejméně 50 % žitné mouky a nejméně 10 % pšeničné mouky.</p> <p><strong>Celozrnný</strong> – obsahuje nejméně 80 % celozrnné mouky.</p> <p><strong>Vícezrnný</strong> – obsahuje nejméně 5 % jiných obilnin, než jsou pšenice a žito, či luštěnin a olejnin.</p> <p><strong>Speciální</strong> – obsahuje nejméně 10 % jiných obilnin (než pšenice a žito), olejnin, luštěnin, skořápkových plodů, zeleniny, mléčných výrobků či brambor.<img id="AO_1727886" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727886" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <h2>Nechci se vzdát chleba. Co mám dělat, jsem-li…</h2> <h2>Celiak:</h2> <p>V případě celiakie jde o autoimunitní onemocnění se zvýšenou propustností střevní stěny a řadou střevních i mimostřevních příznaků způsobených alergickou reakcí na lepek – směs bílkovin obsažených v některých obilninách (pšenice, ječmen, méně žito a oves). Rýže ani kukuřice lepek neobsahují, proto celiaci mohou jíst kukuřičný i rýžový chléb nebo chléb z hrachové mouky – hrašky.</p> <h2>Diabetik 1. typu:</h2> <p>Pacient s diabetem 1. typu, jehož slinivka neprodukuje inzulin, může bezlepkový chléb i menší porce klasického chleba bez problémů, protože aplikuje inzulin podle hladiny své glykemie a jeho citlivost tkání na něj bývá zachována. Vyhýbat se musí spíš hypoglykemii a výkyvům glykemie – obojí může vést ke zdravotním komplikacím.</p> <h2>Diabetik 2. typu:</h2> <p>Diabetici 2. typu a někteří obézní trpí necitlivostí tkání vůči inzulinu, přičemž jeho produkce může být normální, nižší i vyšší než u zdravých. Dodržování diabetické diety spolu s pravidelným aerobním pohybem (chůze, běh, plavání, cyklistika) vede ke zlepšování citlivosti tkání vůči inzulinu, a tím i k lepšímu hubnutí, než je tomu u pouhé diabetické diety. I diabetik může jíst chléb, je však nutné zachovat přiměřenou velikost porce. Diabetici obou typů by se měli vyhýbat nadbytečným nasyceným tukům a „rychlým“ cukrům.</p> <p><strong>Zajímavosti</strong>:</p> <p>Když chce Francouz jiného pochválit, říká, že je dobrý jako chléb. Chléb je součástí otčenáše, společně se solí má své místo v uvítacím ceremoniálu Slovanů. Za vlády Jiřího z Poděbrad se chléb pekl ze žita, ječmene, prosa, žaludů, pohanky, ovsa… Ale máme také mazancový, perníkový nebo koláčový. (Zdroj: www.svazpekaru.cz)</p> <p>Češi jsou při výběru chleba poměrně konzervativní – přestože rádi ochutnají novinky, vracejí se k osvědčeným výrobkům. Nejprodávanějším chlebem u nás stále zůstává klasický pšeničnožitný Konzumní chléb či jeho pomoučněná varianta Šumava. Nekupují se však již celé bochníky, ale jejich dělené části či chleby o menší hmotnosti (500–800 g).</p> <p>Otázka pro cukráře a pekaře Josefa Maršálka ze společnosti Fat Brothers, s. r. o.:</p> <p><strong>Skandinávci a Němci preferují více tmavý chléb s výrazným podílem žitné mouky, v jiných zemích vede bílý, pšeničný. V čem si libujeme my?</strong></p> <p>Vše se točí kolem historie a geografické polohy. Čím severněji, tím tmavší pečivo, a naopak. Novodobá pšenice vyžaduje horké a relativně suché léto. Tmavší druhy obilnin nejsou tak náchylné na výkyvy počasí. Do „severských“ chlebů se přidávají i melasa, jež chléb obohatí o železo, med či jiné kaloricky výživnější ingredience. Finský je namíchaný i s ovsem, ječmenem či žitem, je těžký a výživný a po jeho snědení nemáte dlouho hlad, protože udrží hladinu cukru na vyrovnané úrovni. Regionální specialitou Čechů a nejbližších sousedů je pšeničnožitný chléb. Naopak z jižní Evropy jsou známé focaccia či ciabatta, pečivo nadýchané a připravované výhradně z bílé pšeničné mouky. Chleba je dnes in a možnosti, z čeho, v čem, s čím a pro koho jej péct, jsou takřka nevyčerpatelné.</p> <p>První kvašený chléb spatřil světlo světa náhodou: Egypťané v nilské deltě pěstovali pšenici a mezi kameny drtili zrna na mouku, kterou pak smísili s vodou a solí. Vytvořili placku a upekli ji na rozpálených kamenech. Jeden zapomnětlivý Egypťan však zapomněl tuto směs na slunci a těsto působením bakterií vykynulo. Upekl se vzdušný a lehký chléb. Dovednost pečení chleba převzali staří Řekové: ti zámožní ho pojídali s medem a namáčeli do vína. Pšeničný chléb se do našich končin začal šířit až s napoleonskými vojsky: vojáci byli zásobováni chlebem, do něhož se přidávala bílá pšeničná mouka, která zvýšila přísun kalorií a zrychlila uvolnění cukru do krevního oběhu. Vojáci tak rychleji získali energii k akci. Chléb byl jemný, sladší, bez nakyslé „žitné“ příchuti. To nebyl případ německých malých bochníčků, které Francouzi při svém tažení Evropou označovali jako D’Allemagne (z Německa); počeštěno na dalamánek.</p> <p><em>odborná spolupráce: </em></p> <p><em>MUDr. Kateřina Terezie Cajthamlová, <a href="http://www.cajthamlova.cz,">www.cajthamlova.cz</a><br /><br /></em><em>Jitka Dlabalová, Společnost pro bezlepkovou dietu, <a href="http://www.celiak.cz,">www.celiak.cz</a></em></p> <p><em>Ing. Jaromír Dřízal, Svaz pekařů a cukrářů</em></p>kvásek,droždí,chléb,mouka,lepek,Kvas,hubnutí,zdraví,pšeničná mouka,potravina,pšenice,strava2020-05-27 06:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/643697/vse-o-chlebu-jaky-prospiva-zdravi-a-hubnuti-a-jaky-si-vybrat-kdyz-mate-alergii-na-lepek.html5027Zdraví4745010010261469Ať už nevíte, zda se svou nemocí obrátit na lékaře, nebo hledáte babskou radu či tip z alternativní medicíny, sledujte zdraví na Blesku pro ženy. Zdraví na Bleskprozeny.czZdraví, nemoci, tělo, lékař, léčba, domácí lékař, medicína1Zdraví0101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/5027/zdravi643697/6014139_.jpg8732
6436972Placený článek1,2,3,23,33,36,3301,3302,3303,11,1101,1102,1103,1104,1105,1106,1107,11081Paid_Article70Vložit do mob app1,111Add_to_mob_appVše o chlebu: Jaký prospívá zdraví a hubnutí? A jaký si vybrat, když máte alergii na lepek?1192020-05-27 11:13:48.42686100<p>Chléb je významnou součástí našeho jídelníčku prakticky od narození. Jenže jak poznat, zda ho nejíme příliš? A jak z něj udělat moderní potravinu odpovídající zásadám zdravého životního stylu? Je lepší ho péct z droždí, nebo z kvásku? A jak zajistit, aby se povedl i doma, když ho zkusíte upéct sami?</p><p>Chléb je stále tím prvním, na co si vzpomeneme, máme-li hlad. Dáváme si jej denně k snídani, většinou něčím namazaný nebo obložený. <em>„To, kdo může chléb jíst a zda a čím namazaný, záleží na řadě faktorů,“</em> vysvětluje <strong>lékařka, psychoterapeutka a výživová poradkyně MUDr. Kateřina Terezie Cajthamlová</strong>. <em>„Nejdůležitější je věk a zdravotní stav konzumenta, ale také to,</em> <em>čím se stravuje mimo chleba. Chléb z běžné mouky obsahuje lepek, proto jej vůbec nemohou jíst lidé, kteří trpí alergií na lepek či jeho intolerancí.</em></p> <p><em><img id="AO_1727934" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED" title="Skrytý obsah 1727934" src="" alt="Skrytý obsah" width="425" height="35" /></em></p> <p><em>Dospělí lidé s obezitou nebo diabetici si musí dávat pozor na množství chleba i na to, čím jej namažou. Měli by sledovat celkové množství sacharidů ve stravě, takzvanou glykemickou nálož, jejich složení (poměr škrobů a jednoduchých cukrů ve stravě) a měli by také zvážit množství tuků a cukrů v tom, čím chléb namažou. Použijí-li marmeládu nebo med, je to horší volba než mazat hořčicí či tvarohem.“</em></p> <h2>Hlídejte si porce</h2> <p>Při hubnutí se řeší skladba příloh a také množství snědeného pečiva. Jak to zařídit, pokud se chleba nechcete úplně vzdát? <em>„Zdravé hubnutí vůbec nevyžaduje vzdát se některých součástí stravy, pokud pro to nejsou jasné zdravotní důvody. Živinově vyvážená racionální strava předpokládá pestrý výběr surovin. Chléb je základní potravina a jako takový může být běžnou součástí vyvážené snídaně, oběda i večeře,“</em> říká MUDr. Cajthamlová.</p> <h2>Celozrnný někdy jen na pohled</h2> <p>Název celozrnný chléb může skrývat řadu produktů různé kvality. Často sáhneme po chlebu, který má tmavou barvu – ta však rozhodně s celozrnností nemusí souviset. Jde o to, který typ celých zrn v chlebu najdeme. Ideálně by se mělo jednat o chléb z celého (ječného, žitného, ovesného) obilného zrna, který však nebude tmavý, ale spíše šedý.<em> „Vídám i pšeničné chleby, které obsahují zrnka kukuřice, sóji nebo různá semínka, slad či karamel a vydávají se za celozrnné, ač neobsahují celozrnnou pšeničnou mouku,“</em> říká MUDr. Cajthamlová.</p> <p><img id="AO_1727885" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727885" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <h2>Kvásek, či droždí?</h2> <p>Který chléb je pro naše zdraví přínosnější? Ten, který vykynul pomocí tradičního kvásku, nebo ten, který byl připraven s droždím? <em>„Kvasný žitný či ječný chléb s tmavou kůrkou a tužší šedobéžovou střídou byl na našem území tradiční potravinou. Pekl se v chlebových pecích jednou týdně, uchovával se v ošatce pod plátýnkem a vydržel, aniž by ztvrdl či zplesnivěl, celý týden. Kvasný chléb obsahuje kvásek z celozrnné mouky a vody, v němž je řada druhů kvasinek a bakterií, jež jsou přirozeně přítomné v obalech zrna. Každý kvásek je tedy trochu jiný,“</em> dodává Kateřina Cajthamlová.</p> <p>Na rozdíl od kvásku obsahuje droždí jen jediný druh kvasinek (Saccharomyces cerevisiae), které ke svému kvašení potřebují i trochu cukru a mléka (dříve se tomu říkalo omládek). Droždí vytváří nadýchanější chléb. Ten však rychleji tvrdne a plesniví. <em>„Za přínosnější se pro náš trávicí systém považuje kvásek z celozrnné mouky právě kvůli tomu, že je tvořen širokým spektrem různých mikroorganismů,“</em> dodává lékařka. V ČR je mnoho nadšenců, kteří si pěstují vlastní kvásek a pečou vlastní chléb. Kvásek je možné získat i od jiných „pěstitelů“. Seznam míst, kde si lze opatřit kvásek pro vlastní potřebu, najdete například zde: <a href="http://www.pecempecen.cz" target="_blank" rel="noopener">www.pecempecen.cz.</a> Zajímavé recepty na chleba můžete najít na <a href="http://www.maskrtnica.cz" target="_blank" rel="noopener">www.maskrtnica.cz</a></p> <p><img id="AO_1727788" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727788" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <h2>Důležitá funkce vlákniny</h2> <p>V některých druzích chleba (např. knäckebrotu, celozrnných chlebech) je vyšší množství vlákniny. V čem spočívá její přínos pro naše zdraví? <em>„Vláknina je nestravitelnou součástí naší stravy. Podle obecně vžitého (nepřesného) názvosloví se dělí na rozpustnou (tu tvoří betaglukany, ale také pektiny, pentosany, rozpustné slizy a další bobtnavé polysacharidy) a nerozpustnou (v níž se nacházejí vláknitá celulóza a lignin). Vláknina má jednak funkci prebiotickou (je potravou pro probiotické organismy v našem střevě), jednak mechanickou (zvětšuje objem stolice a napomáhá peristaltickému pohybu střev). </em><em>Na vlákninu jsou bohaté zelenina, ovoce, luštěniny, semínka, ořechy, mořské řasy nebo houby, ale také zmiňované druhy chleba,“</em> vypočítává lékařka. Vláknina je všeobecně doporučována, existují však situace, kdy by mohla stav zhoršit. <em>„Když pacienti trpí nadýmáním nebo záněty, onemocněním střev a trávicího traktu, je nutné v akutních fázích a v rekonvalescenci po těchto onemocněních a po zákrocích na trávicím traktu volit stravu bezezbytkovou, jež obsahuje vlákniny minimum,“</em> upozorňuje MUDr. Cajthamlová.</p> <h2>Bez lepku je to dražší</h2> <p>Lepek je bílkovina nacházející se na povrchu obilných zrn, která v mouce působí jako lepidlo. Udržuje všechny složky těsta pohromadě, funguje jako emulgátor, propůjčuje vlastnosti přilnavosti, gumovitosti, vytváří při kynutí pružnou 3D síť tvořenou bublinami plynu. Pečivo je chuťově uspokojující, měkčí, nadýchanější a lehčí. Lepek je rovněž dobrou nosnou látkou při ochucování.</p> <p><img id="AO_1727789" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727789" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <p>Čím lepkovou mouku z klasických obilnin nahradíme? <em>„Můžeme si posloužit moukou rýžovou, pohankovou, kukuřičnou, quinoovou, čirokovou, prosnou, tapiokovou, kaštanovou, rýžovou. Chléb lze zadělat společně s uvařenými strouhanými bramborami, přidat semínka, melasu nebo med,“</em> říká <strong>Jitka Dlabalová ze Společnosti pro bezlepkovou dietu</strong>. Jak se lepek z mouky odstraňuje? Vyrobí se z ní škrob, z nějž se zbytkové bílkoviny enzymaticky odstraní. Jde o technologicky poměrně náročný proces. <em>„Proto jsou bezlepkové výrobky vzhledem k použitým surovinám a náročnější technologii výrazně dražší než klasický chléb či pečivo,“</em> dodává <strong>výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Ing. Jaromír Dřízal</strong>. Skvělou inspirací pro bezlepkové pečení je blog pacientky s celiakií Moniky Menky – <a href="https://www.celiaxmoni.cz/1797-2/" target="_blank" rel="noopener">zde například najdete recept na bezlepkový chléb ze semínek</a>.</p> <p><a href="https://www.schaer.com/cs-cz/rl/domaci-chleb" target="_blank" rel="noopener">Další recepty najdete zde</a>.</p> <h2>Obilniny, které stouply v ceně</h2> <p>Při vyslovení slova chleba si většina z nás představí automaticky pšenici. <em>„V dnešní době ji konzumujeme v nadbytečném množství. Kvůli genetickým modifikacím má dnes vyšší odolnost vůči škůdcům i vyšší výnosy – je tedy levnější, než bývala kdysi,“</em> upozorňuje doktorka Cajthamlová. Vždy tomu tak nebylo – pšeničný chléb býval luxusní potravinou určenou pro svátky, stejně jako další pečivo z bílé pšeničné mouky.</p> <p><img id="AO_1727790" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727790" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <p><em>„Běžnou potravinou bývaly naopak dnes spíše vzácné chleby z žitné, ječné či ovesné mouky. Ovesná i ječná mouka z novodobých (bezpluchých) odrůd obsahuje vyšší množství imunologicky významných součástí vlákniny (nestravitelných sacharidů betaglukanů). Betaglukany ovsa a ječmene mají, na rozdíl od jiných typů betaglukanů (z hub nebo kvasnic), Evropskou komisí schválená zdravotní potvrzení. Podílejí se na snižování hladiny cholesterolu v krvi a patří mezi významná prebiotika. Vážou na sebe také žlučové kyseliny a zpomalují vstup glukózy do krve – jsou tak dobrou prevencí proti výkyvům glykemie i rakovině tlustého střeva a konečníku,“</em> dodává lékařka.</p> <h2>Na co si dát pozor při nákupu chleba?</h2> <p>• Kousky obnažené střídky dovolují množení plísní.</p> <p>• Drobné prasklinky jsou pro některé druhy charakteristické, ovšem pokud je jich mnoho, prozrazují v lepším případě, že chléb byl nadměrně válen v mouce. Horší případ je bohužel také častý – šetřílci pekaři někdy do čerstvého těsta přimíchávají zbytky starého, dokonce i kousky oschlého neprodaného chleba.</p> <p>• Za nafouklou kůrkou s rýsujícími se puchýři stojí buď porušení správného technologického postupu, nebo nekvalitní mouka. To nejčastěji. V případě kváskového chleba může být na vině přezrálý kvásek. Chléb bude minimálně příliš kyselý.</p> <p>• Pozor na hodně pomoučněný chléb, který si vlastně nemůžete pořádně prohlédnout.</p> <p>• Špatná je příliš bledá kůrka, protože označuje vlhčí střídku, v níž se logicky rychle šíří bakterie.</p> <p>• Je kůrka zčernalá? Střídka může mít hořkou chuť.</p> <p>• Je-li střídka hutná, bez rovnoměrně rozložených drobných pórů, není chléb pořádně propečený nebo s ním nebylo dobře zacházeno, konkrétně je „praštěný“. Pekař s těstem zacházel, jako kdyby chystal pizzu. Proč je to důležité? Takový chléb nesvědčí zažívání, a nadýmání je tak jeho věrným druhem.</p> <h2>Chléb v moderním hávu</h2> <p>Chléb je a zřejmě bude žádanou potravinou. Návrat slaví třeba bramborový chléb či chleby z grahamové mouky, které disponují vyšším množstvím vlákniny. <em>„Chléb s přídavkem brambor patří mezi takzvané speciální chleby. Bramborové vločky přidávané do chleba vážou vodu, bramborový chléb je tudíž vláčný, což na něm spotřebitelé oceňují. Často se spolu s bramborami přidává i syrovátka, což činí chléb chuťově zajímavým. Spotřeba chleba s přídavkem brambor mírně stoupá, ale v celkovém objemu chleba vyrobeného v Česku se jedná o minoritní podíl,“</em> říká Jaromír Dřízal.</p> <h2>Co přidat do chleba?</h2> <p>Do chleba se dnes přidávají další suroviny, třeba pohanka, ořechy, ovesná mouka. <em>„Mezi tyto speciální chleby patří též chléb slunečnicový, dýňový, ječný, vícezrnný, celozrnný či další. Skupina speciálních chlebů je trvale rostoucí, přestože jsou cenově dražší. Tvoří již zhruba třetinu celkové spotřeby chleba u nás,“</em> vysvětluje Ing. Dřízal a dodává: <em>„Při výrobě těchto druhů chleba není nutné měnit technologii, jen se musí přizpůsobit takzvaný pečicí režim – jedná se totiž o výrobu menších sérií a zároveň o nižší gramáže výrobků.“</em> Některé řetězce občerstvení jedou na zdravější notu – nejen co se týká pečiva. V nabídce jsou pochoutky jako například dýňový chléb s lososem nebo zeleninou.</p> <p><img id="AO_1727791" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727791" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <p>Nabídka různých druhů, chutí, tvarů i barev chleba je dnes všeobecně velmi široká. Můžete třeba ochutnat bagetu zadělávanou podmáslím nebo chléb se sušenými rajčaty či olivami a extra dávkou vápníku ve formě sezamových semínek. Pečivo vyrobené v malé pekárně s použitím dalších ingrediencí je a vždy bude o něco dražší než to, které si koupíte v řetězci. <em>„Zákazníci čím dál víc vyhledávají kvalitní kvasový chléb od regionálních a řemeslných pekáren. Já sám jsem ze staré školy, tudíž preferuji dobře propečený tradiční kvasový chléb s vyšším podílem žita. Chléb je takový potravinový zázrak z mouky a vody. K výrobě stačí žitná a pšeničná mouka, voda, kmín a sůl. Nic víc,“</em> uzavírá Jaromír Dřízal.</p> <h2>Žito je stále žádanější</h2> <p>Dnes v chlebu převažuje pšeničná mouka, které se používá 60–70 %. Pšeničná mouka je pro pekaře levnější a má příznivý vliv na objem chleba. V poslední době však můžeme sledovat pozitivní trend ve zvýšené poptávce spotřebitelů po žitném chlebu. Žito má řadu zdravotních benefitů, tudíž je renesance jeho spotřeby jednoznačně pozitivní jev.</p> <p>Komoditní vyhláška pro pekařské výrobky rozlišuje následující skupiny chleba dle použité mouky či surovin:</p> <p><strong>Pšeničný</strong> – obsahuje nejméně 90 % pšeničné mouky.</p> <p><strong>Žitný</strong> – obsahuje nejméně 90 % žitné mouky.</p> <p><strong>Pšeničnožitný</strong> – obsahuje nejméně 50 % pšeničné mouky a nejméně 10 % žitné mouky.</p> <p><strong>Žitnopšeničný</strong> – obsahuje nejméně 50 % žitné mouky a nejméně 10 % pšeničné mouky.</p> <p><strong>Celozrnný</strong> – obsahuje nejméně 80 % celozrnné mouky.</p> <p><strong>Vícezrnný</strong> – obsahuje nejméně 5 % jiných obilnin, než jsou pšenice a žito, či luštěnin a olejnin.</p> <p><strong>Speciální</strong> – obsahuje nejméně 10 % jiných obilnin (než pšenice a žito), olejnin, luštěnin, skořápkových plodů, zeleniny, mléčných výrobků či brambor.<img id="AO_1727886" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727886" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <h2>Nechci se vzdát chleba. Co mám dělat, jsem-li…</h2> <h2>Celiak:</h2> <p>V případě celiakie jde o autoimunitní onemocnění se zvýšenou propustností střevní stěny a řadou střevních i mimostřevních příznaků způsobených alergickou reakcí na lepek – směs bílkovin obsažených v některých obilninách (pšenice, ječmen, méně žito a oves). Rýže ani kukuřice lepek neobsahují, proto celiaci mohou jíst kukuřičný i rýžový chléb nebo chléb z hrachové mouky – hrašky.</p> <h2>Diabetik 1. typu:</h2> <p>Pacient s diabetem 1. typu, jehož slinivka neprodukuje inzulin, může bezlepkový chléb i menší porce klasického chleba bez problémů, protože aplikuje inzulin podle hladiny své glykemie a jeho citlivost tkání na něj bývá zachována. Vyhýbat se musí spíš hypoglykemii a výkyvům glykemie – obojí může vést ke zdravotním komplikacím.</p> <h2>Diabetik 2. typu:</h2> <p>Diabetici 2. typu a někteří obézní trpí necitlivostí tkání vůči inzulinu, přičemž jeho produkce může být normální, nižší i vyšší než u zdravých. Dodržování diabetické diety spolu s pravidelným aerobním pohybem (chůze, běh, plavání, cyklistika) vede ke zlepšování citlivosti tkání vůči inzulinu, a tím i k lepšímu hubnutí, než je tomu u pouhé diabetické diety. I diabetik může jíst chléb, je však nutné zachovat přiměřenou velikost porce. Diabetici obou typů by se měli vyhýbat nadbytečným nasyceným tukům a „rychlým“ cukrům.</p> <p><strong>Zajímavosti</strong>:</p> <p>Když chce Francouz jiného pochválit, říká, že je dobrý jako chléb. Chléb je součástí otčenáše, společně se solí má své místo v uvítacím ceremoniálu Slovanů. Za vlády Jiřího z Poděbrad se chléb pekl ze žita, ječmene, prosa, žaludů, pohanky, ovsa… Ale máme také mazancový, perníkový nebo koláčový. (Zdroj: www.svazpekaru.cz)</p> <p>Češi jsou při výběru chleba poměrně konzervativní – přestože rádi ochutnají novinky, vracejí se k osvědčeným výrobkům. Nejprodávanějším chlebem u nás stále zůstává klasický pšeničnožitný Konzumní chléb či jeho pomoučněná varianta Šumava. Nekupují se však již celé bochníky, ale jejich dělené části či chleby o menší hmotnosti (500–800 g).</p> <p>Otázka pro cukráře a pekaře Josefa Maršálka ze společnosti Fat Brothers, s. r. o.:</p> <p><strong>Skandinávci a Němci preferují více tmavý chléb s výrazným podílem žitné mouky, v jiných zemích vede bílý, pšeničný. V čem si libujeme my?</strong></p> <p>Vše se točí kolem historie a geografické polohy. Čím severněji, tím tmavší pečivo, a naopak. Novodobá pšenice vyžaduje horké a relativně suché léto. Tmavší druhy obilnin nejsou tak náchylné na výkyvy počasí. Do „severských“ chlebů se přidávají i melasa, jež chléb obohatí o železo, med či jiné kaloricky výživnější ingredience. Finský je namíchaný i s ovsem, ječmenem či žitem, je těžký a výživný a po jeho snědení nemáte dlouho hlad, protože udrží hladinu cukru na vyrovnané úrovni. Regionální specialitou Čechů a nejbližších sousedů je pšeničnožitný chléb. Naopak z jižní Evropy jsou známé focaccia či ciabatta, pečivo nadýchané a připravované výhradně z bílé pšeničné mouky. Chleba je dnes in a možnosti, z čeho, v čem, s čím a pro koho jej péct, jsou takřka nevyčerpatelné.</p> <p>První kvašený chléb spatřil světlo světa náhodou: Egypťané v nilské deltě pěstovali pšenici a mezi kameny drtili zrna na mouku, kterou pak smísili s vodou a solí. Vytvořili placku a upekli ji na rozpálených kamenech. Jeden zapomnětlivý Egypťan však zapomněl tuto směs na slunci a těsto působením bakterií vykynulo. Upekl se vzdušný a lehký chléb. Dovednost pečení chleba převzali staří Řekové: ti zámožní ho pojídali s medem a namáčeli do vína. Pšeničný chléb se do našich končin začal šířit až s napoleonskými vojsky: vojáci byli zásobováni chlebem, do něhož se přidávala bílá pšeničná mouka, která zvýšila přísun kalorií a zrychlila uvolnění cukru do krevního oběhu. Vojáci tak rychleji získali energii k akci. Chléb byl jemný, sladší, bez nakyslé „žitné“ příchuti. To nebyl případ německých malých bochníčků, které Francouzi při svém tažení Evropou označovali jako D’Allemagne (z Německa); počeštěno na dalamánek.</p> <p><em>odborná spolupráce: </em></p> <p><em>MUDr. Kateřina Terezie Cajthamlová, <a href="http://www.cajthamlova.cz,">www.cajthamlova.cz</a><br /><br /></em><em>Jitka Dlabalová, Společnost pro bezlepkovou dietu, <a href="http://www.celiak.cz,">www.celiak.cz</a></em></p> <p><em>Ing. Jaromír Dřízal, Svaz pekařů a cukrářů</em></p>kvásek,droždí,chléb,mouka,lepek,Kvas,hubnutí,zdraví,pšeničná mouka,potravina,pšenice,strava2020-05-27 06:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/643697/vse-o-chlebu-jaky-prospiva-zdravi-a-hubnuti-a-jaky-si-vybrat-kdyz-mate-alergii-na-lepek.html5027Zdraví4745010010261469Ať už nevíte, zda se svou nemocí obrátit na lékaře, nebo hledáte babskou radu či tip z alternativní medicíny, sledujte zdraví na Blesku pro ženy. Zdraví na Bleskprozeny.czZdraví, nemoci, tělo, lékař, léčba, domácí lékař, medicína1Zdraví0101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/5027/zdravi643697/6014139_.jpg8732
6436972Placený článek1,2,3,23,33,36,3301,3302,3303,11,1101,1102,1103,1104,1105,1106,1107,11081Paid_Article70Vložit do mob app1,111Add_to_mob_appVše o chlebu: Jaký prospívá zdraví a hubnutí? A jaký si vybrat, když máte alergii na lepek?1192020-05-27 11:13:48.42686100<p>Chléb je významnou součástí našeho jídelníčku prakticky od narození. Jenže jak poznat, zda ho nejíme příliš? A jak z něj udělat moderní potravinu odpovídající zásadám zdravého životního stylu? Je lepší ho péct z droždí, nebo z kvásku? A jak zajistit, aby se povedl i doma, když ho zkusíte upéct sami?</p><p>Chléb je stále tím prvním, na co si vzpomeneme, máme-li hlad. Dáváme si jej denně k snídani, většinou něčím namazaný nebo obložený. <em>„To, kdo může chléb jíst a zda a čím namazaný, záleží na řadě faktorů,“</em> vysvětluje <strong>lékařka, psychoterapeutka a výživová poradkyně MUDr. Kateřina Terezie Cajthamlová</strong>. <em>„Nejdůležitější je věk a zdravotní stav konzumenta, ale také to,</em> <em>čím se stravuje mimo chleba. Chléb z běžné mouky obsahuje lepek, proto jej vůbec nemohou jíst lidé, kteří trpí alergií na lepek či jeho intolerancí.</em></p> <p><em><img id="AO_1727934" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED" title="Skrytý obsah 1727934" src="" alt="Skrytý obsah" width="425" height="35" /></em></p> <p><em>Dospělí lidé s obezitou nebo diabetici si musí dávat pozor na množství chleba i na to, čím jej namažou. Měli by sledovat celkové množství sacharidů ve stravě, takzvanou glykemickou nálož, jejich složení (poměr škrobů a jednoduchých cukrů ve stravě) a měli by také zvážit množství tuků a cukrů v tom, čím chléb namažou. Použijí-li marmeládu nebo med, je to horší volba než mazat hořčicí či tvarohem.“</em></p> <h2>Hlídejte si porce</h2> <p>Při hubnutí se řeší skladba příloh a také množství snědeného pečiva. Jak to zařídit, pokud se chleba nechcete úplně vzdát? <em>„Zdravé hubnutí vůbec nevyžaduje vzdát se některých součástí stravy, pokud pro to nejsou jasné zdravotní důvody. Živinově vyvážená racionální strava předpokládá pestrý výběr surovin. Chléb je základní potravina a jako takový může být běžnou součástí vyvážené snídaně, oběda i večeře,“</em> říká MUDr. Cajthamlová.</p> <h2>Celozrnný někdy jen na pohled</h2> <p>Název celozrnný chléb může skrývat řadu produktů různé kvality. Často sáhneme po chlebu, který má tmavou barvu – ta však rozhodně s celozrnností nemusí souviset. Jde o to, který typ celých zrn v chlebu najdeme. Ideálně by se mělo jednat o chléb z celého (ječného, žitného, ovesného) obilného zrna, který však nebude tmavý, ale spíše šedý.<em> „Vídám i pšeničné chleby, které obsahují zrnka kukuřice, sóji nebo různá semínka, slad či karamel a vydávají se za celozrnné, ač neobsahují celozrnnou pšeničnou mouku,“</em> říká MUDr. Cajthamlová.</p> <p><img id="AO_1727885" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727885" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <h2>Kvásek, či droždí?</h2> <p>Který chléb je pro naše zdraví přínosnější? Ten, který vykynul pomocí tradičního kvásku, nebo ten, který byl připraven s droždím? <em>„Kvasný žitný či ječný chléb s tmavou kůrkou a tužší šedobéžovou střídou byl na našem území tradiční potravinou. Pekl se v chlebových pecích jednou týdně, uchovával se v ošatce pod plátýnkem a vydržel, aniž by ztvrdl či zplesnivěl, celý týden. Kvasný chléb obsahuje kvásek z celozrnné mouky a vody, v němž je řada druhů kvasinek a bakterií, jež jsou přirozeně přítomné v obalech zrna. Každý kvásek je tedy trochu jiný,“</em> dodává Kateřina Cajthamlová.</p> <p>Na rozdíl od kvásku obsahuje droždí jen jediný druh kvasinek (Saccharomyces cerevisiae), které ke svému kvašení potřebují i trochu cukru a mléka (dříve se tomu říkalo omládek). Droždí vytváří nadýchanější chléb. Ten však rychleji tvrdne a plesniví. <em>„Za přínosnější se pro náš trávicí systém považuje kvásek z celozrnné mouky právě kvůli tomu, že je tvořen širokým spektrem různých mikroorganismů,“</em> dodává lékařka. V ČR je mnoho nadšenců, kteří si pěstují vlastní kvásek a pečou vlastní chléb. Kvásek je možné získat i od jiných „pěstitelů“. Seznam míst, kde si lze opatřit kvásek pro vlastní potřebu, najdete například zde: <a href="http://www.pecempecen.cz" target="_blank" rel="noopener">www.pecempecen.cz.</a> Zajímavé recepty na chleba můžete najít na <a href="http://www.maskrtnica.cz" target="_blank" rel="noopener">www.maskrtnica.cz</a></p> <p><img id="AO_1727788" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727788" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <h2>Důležitá funkce vlákniny</h2> <p>V některých druzích chleba (např. knäckebrotu, celozrnných chlebech) je vyšší množství vlákniny. V čem spočívá její přínos pro naše zdraví? <em>„Vláknina je nestravitelnou součástí naší stravy. Podle obecně vžitého (nepřesného) názvosloví se dělí na rozpustnou (tu tvoří betaglukany, ale také pektiny, pentosany, rozpustné slizy a další bobtnavé polysacharidy) a nerozpustnou (v níž se nacházejí vláknitá celulóza a lignin). Vláknina má jednak funkci prebiotickou (je potravou pro probiotické organismy v našem střevě), jednak mechanickou (zvětšuje objem stolice a napomáhá peristaltickému pohybu střev). </em><em>Na vlákninu jsou bohaté zelenina, ovoce, luštěniny, semínka, ořechy, mořské řasy nebo houby, ale také zmiňované druhy chleba,“</em> vypočítává lékařka. Vláknina je všeobecně doporučována, existují však situace, kdy by mohla stav zhoršit. <em>„Když pacienti trpí nadýmáním nebo záněty, onemocněním střev a trávicího traktu, je nutné v akutních fázích a v rekonvalescenci po těchto onemocněních a po zákrocích na trávicím traktu volit stravu bezezbytkovou, jež obsahuje vlákniny minimum,“</em> upozorňuje MUDr. Cajthamlová.</p> <h2>Bez lepku je to dražší</h2> <p>Lepek je bílkovina nacházející se na povrchu obilných zrn, která v mouce působí jako lepidlo. Udržuje všechny složky těsta pohromadě, funguje jako emulgátor, propůjčuje vlastnosti přilnavosti, gumovitosti, vytváří při kynutí pružnou 3D síť tvořenou bublinami plynu. Pečivo je chuťově uspokojující, měkčí, nadýchanější a lehčí. Lepek je rovněž dobrou nosnou látkou při ochucování.</p> <p><img id="AO_1727789" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727789" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <p>Čím lepkovou mouku z klasických obilnin nahradíme? <em>„Můžeme si posloužit moukou rýžovou, pohankovou, kukuřičnou, quinoovou, čirokovou, prosnou, tapiokovou, kaštanovou, rýžovou. Chléb lze zadělat společně s uvařenými strouhanými bramborami, přidat semínka, melasu nebo med,“</em> říká <strong>Jitka Dlabalová ze Společnosti pro bezlepkovou dietu</strong>. Jak se lepek z mouky odstraňuje? Vyrobí se z ní škrob, z nějž se zbytkové bílkoviny enzymaticky odstraní. Jde o technologicky poměrně náročný proces. <em>„Proto jsou bezlepkové výrobky vzhledem k použitým surovinám a náročnější technologii výrazně dražší než klasický chléb či pečivo,“</em> dodává <strong>výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Ing. Jaromír Dřízal</strong>. Skvělou inspirací pro bezlepkové pečení je blog pacientky s celiakií Moniky Menky – <a href="https://www.celiaxmoni.cz/1797-2/" target="_blank" rel="noopener">zde například najdete recept na bezlepkový chléb ze semínek</a>.</p> <p><a href="https://www.schaer.com/cs-cz/rl/domaci-chleb" target="_blank" rel="noopener">Další recepty najdete zde</a>.</p> <h2>Obilniny, které stouply v ceně</h2> <p>Při vyslovení slova chleba si většina z nás představí automaticky pšenici. <em>„V dnešní době ji konzumujeme v nadbytečném množství. Kvůli genetickým modifikacím má dnes vyšší odolnost vůči škůdcům i vyšší výnosy – je tedy levnější, než bývala kdysi,“</em> upozorňuje doktorka Cajthamlová. Vždy tomu tak nebylo – pšeničný chléb býval luxusní potravinou určenou pro svátky, stejně jako další pečivo z bílé pšeničné mouky.</p> <p><img id="AO_1727790" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727790" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <p><em>„Běžnou potravinou bývaly naopak dnes spíše vzácné chleby z žitné, ječné či ovesné mouky. Ovesná i ječná mouka z novodobých (bezpluchých) odrůd obsahuje vyšší množství imunologicky významných součástí vlákniny (nestravitelných sacharidů betaglukanů). Betaglukany ovsa a ječmene mají, na rozdíl od jiných typů betaglukanů (z hub nebo kvasnic), Evropskou komisí schválená zdravotní potvrzení. Podílejí se na snižování hladiny cholesterolu v krvi a patří mezi významná prebiotika. Vážou na sebe také žlučové kyseliny a zpomalují vstup glukózy do krve – jsou tak dobrou prevencí proti výkyvům glykemie i rakovině tlustého střeva a konečníku,“</em> dodává lékařka.</p> <h2>Na co si dát pozor při nákupu chleba?</h2> <p>• Kousky obnažené střídky dovolují množení plísní.</p> <p>• Drobné prasklinky jsou pro některé druhy charakteristické, ovšem pokud je jich mnoho, prozrazují v lepším případě, že chléb byl nadměrně válen v mouce. Horší případ je bohužel také častý – šetřílci pekaři někdy do čerstvého těsta přimíchávají zbytky starého, dokonce i kousky oschlého neprodaného chleba.</p> <p>• Za nafouklou kůrkou s rýsujícími se puchýři stojí buď porušení správného technologického postupu, nebo nekvalitní mouka. To nejčastěji. V případě kváskového chleba může být na vině přezrálý kvásek. Chléb bude minimálně příliš kyselý.</p> <p>• Pozor na hodně pomoučněný chléb, který si vlastně nemůžete pořádně prohlédnout.</p> <p>• Špatná je příliš bledá kůrka, protože označuje vlhčí střídku, v níž se logicky rychle šíří bakterie.</p> <p>• Je kůrka zčernalá? Střídka může mít hořkou chuť.</p> <p>• Je-li střídka hutná, bez rovnoměrně rozložených drobných pórů, není chléb pořádně propečený nebo s ním nebylo dobře zacházeno, konkrétně je „praštěný“. Pekař s těstem zacházel, jako kdyby chystal pizzu. Proč je to důležité? Takový chléb nesvědčí zažívání, a nadýmání je tak jeho věrným druhem.</p> <h2>Chléb v moderním hávu</h2> <p>Chléb je a zřejmě bude žádanou potravinou. Návrat slaví třeba bramborový chléb či chleby z grahamové mouky, které disponují vyšším množstvím vlákniny. <em>„Chléb s přídavkem brambor patří mezi takzvané speciální chleby. Bramborové vločky přidávané do chleba vážou vodu, bramborový chléb je tudíž vláčný, což na něm spotřebitelé oceňují. Často se spolu s bramborami přidává i syrovátka, což činí chléb chuťově zajímavým. Spotřeba chleba s přídavkem brambor mírně stoupá, ale v celkovém objemu chleba vyrobeného v Česku se jedná o minoritní podíl,“</em> říká Jaromír Dřízal.</p> <h2>Co přidat do chleba?</h2> <p>Do chleba se dnes přidávají další suroviny, třeba pohanka, ořechy, ovesná mouka. <em>„Mezi tyto speciální chleby patří též chléb slunečnicový, dýňový, ječný, vícezrnný, celozrnný či další. Skupina speciálních chlebů je trvale rostoucí, přestože jsou cenově dražší. Tvoří již zhruba třetinu celkové spotřeby chleba u nás,“</em> vysvětluje Ing. Dřízal a dodává: <em>„Při výrobě těchto druhů chleba není nutné měnit technologii, jen se musí přizpůsobit takzvaný pečicí režim – jedná se totiž o výrobu menších sérií a zároveň o nižší gramáže výrobků.“</em> Některé řetězce občerstvení jedou na zdravější notu – nejen co se týká pečiva. V nabídce jsou pochoutky jako například dýňový chléb s lososem nebo zeleninou.</p> <p><img id="AO_1727791" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727791" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <p>Nabídka různých druhů, chutí, tvarů i barev chleba je dnes všeobecně velmi široká. Můžete třeba ochutnat bagetu zadělávanou podmáslím nebo chléb se sušenými rajčaty či olivami a extra dávkou vápníku ve formě sezamových semínek. Pečivo vyrobené v malé pekárně s použitím dalších ingrediencí je a vždy bude o něco dražší než to, které si koupíte v řetězci. <em>„Zákazníci čím dál víc vyhledávají kvalitní kvasový chléb od regionálních a řemeslných pekáren. Já sám jsem ze staré školy, tudíž preferuji dobře propečený tradiční kvasový chléb s vyšším podílem žita. Chléb je takový potravinový zázrak z mouky a vody. K výrobě stačí žitná a pšeničná mouka, voda, kmín a sůl. Nic víc,“</em> uzavírá Jaromír Dřízal.</p> <h2>Žito je stále žádanější</h2> <p>Dnes v chlebu převažuje pšeničná mouka, které se používá 60–70 %. Pšeničná mouka je pro pekaře levnější a má příznivý vliv na objem chleba. V poslední době však můžeme sledovat pozitivní trend ve zvýšené poptávce spotřebitelů po žitném chlebu. Žito má řadu zdravotních benefitů, tudíž je renesance jeho spotřeby jednoznačně pozitivní jev.</p> <p>Komoditní vyhláška pro pekařské výrobky rozlišuje následující skupiny chleba dle použité mouky či surovin:</p> <p><strong>Pšeničný</strong> – obsahuje nejméně 90 % pšeničné mouky.</p> <p><strong>Žitný</strong> – obsahuje nejméně 90 % žitné mouky.</p> <p><strong>Pšeničnožitný</strong> – obsahuje nejméně 50 % pšeničné mouky a nejméně 10 % žitné mouky.</p> <p><strong>Žitnopšeničný</strong> – obsahuje nejméně 50 % žitné mouky a nejméně 10 % pšeničné mouky.</p> <p><strong>Celozrnný</strong> – obsahuje nejméně 80 % celozrnné mouky.</p> <p><strong>Vícezrnný</strong> – obsahuje nejméně 5 % jiných obilnin, než jsou pšenice a žito, či luštěnin a olejnin.</p> <p><strong>Speciální</strong> – obsahuje nejméně 10 % jiných obilnin (než pšenice a žito), olejnin, luštěnin, skořápkových plodů, zeleniny, mléčných výrobků či brambor.<img id="AO_1727886" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 1727886" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p> <h2>Nechci se vzdát chleba. Co mám dělat, jsem-li…</h2> <h2>Celiak:</h2> <p>V případě celiakie jde o autoimunitní onemocnění se zvýšenou propustností střevní stěny a řadou střevních i mimostřevních příznaků způsobených alergickou reakcí na lepek – směs bílkovin obsažených v některých obilninách (pšenice, ječmen, méně žito a oves). Rýže ani kukuřice lepek neobsahují, proto celiaci mohou jíst kukuřičný i rýžový chléb nebo chléb z hrachové mouky – hrašky.</p> <h2>Diabetik 1. typu:</h2> <p>Pacient s diabetem 1. typu, jehož slinivka neprodukuje inzulin, může bezlepkový chléb i menší porce klasického chleba bez problémů, protože aplikuje inzulin podle hladiny své glykemie a jeho citlivost tkání na něj bývá zachována. Vyhýbat se musí spíš hypoglykemii a výkyvům glykemie – obojí může vést ke zdravotním komplikacím.</p> <h2>Diabetik 2. typu:</h2> <p>Diabetici 2. typu a někteří obézní trpí necitlivostí tkání vůči inzulinu, přičemž jeho produkce může být normální, nižší i vyšší než u zdravých. Dodržování diabetické diety spolu s pravidelným aerobním pohybem (chůze, běh, plavání, cyklistika) vede ke zlepšování citlivosti tkání vůči inzulinu, a tím i k lepšímu hubnutí, než je tomu u pouhé diabetické diety. I diabetik může jíst chléb, je však nutné zachovat přiměřenou velikost porce. Diabetici obou typů by se měli vyhýbat nadbytečným nasyceným tukům a „rychlým“ cukrům.</p> <p><strong>Zajímavosti</strong>:</p> <p>Když chce Francouz jiného pochválit, říká, že je dobrý jako chléb. Chléb je součástí otčenáše, společně se solí má své místo v uvítacím ceremoniálu Slovanů. Za vlády Jiřího z Poděbrad se chléb pekl ze žita, ječmene, prosa, žaludů, pohanky, ovsa… Ale máme také mazancový, perníkový nebo koláčový. (Zdroj: www.svazpekaru.cz)</p> <p>Češi jsou při výběru chleba poměrně konzervativní – přestože rádi ochutnají novinky, vracejí se k osvědčeným výrobkům. Nejprodávanějším chlebem u nás stále zůstává klasický pšeničnožitný Konzumní chléb či jeho pomoučněná varianta Šumava. Nekupují se však již celé bochníky, ale jejich dělené části či chleby o menší hmotnosti (500–800 g).</p> <p>Otázka pro cukráře a pekaře Josefa Maršálka ze společnosti Fat Brothers, s. r. o.:</p> <p><strong>Skandinávci a Němci preferují více tmavý chléb s výrazným podílem žitné mouky, v jiných zemích vede bílý, pšeničný. V čem si libujeme my?</strong></p> <p>Vše se točí kolem historie a geografické polohy. Čím severněji, tím tmavší pečivo, a naopak. Novodobá pšenice vyžaduje horké a relativně suché léto. Tmavší druhy obilnin nejsou tak náchylné na výkyvy počasí. Do „severských“ chlebů se přidávají i melasa, jež chléb obohatí o železo, med či jiné kaloricky výživnější ingredience. Finský je namíchaný i s ovsem, ječmenem či žitem, je těžký a výživný a po jeho snědení nemáte dlouho hlad, protože udrží hladinu cukru na vyrovnané úrovni. Regionální specialitou Čechů a nejbližších sousedů je pšeničnožitný chléb. Naopak z jižní Evropy jsou známé focaccia či ciabatta, pečivo nadýchané a připravované výhradně z bílé pšeničné mouky. Chleba je dnes in a možnosti, z čeho, v čem, s čím a pro koho jej péct, jsou takřka nevyčerpatelné.</p> <p>První kvašený chléb spatřil světlo světa náhodou: Egypťané v nilské deltě pěstovali pšenici a mezi kameny drtili zrna na mouku, kterou pak smísili s vodou a solí. Vytvořili placku a upekli ji na rozpálených kamenech. Jeden zapomnětlivý Egypťan však zapomněl tuto směs na slunci a těsto působením bakterií vykynulo. Upekl se vzdušný a lehký chléb. Dovednost pečení chleba převzali staří Řekové: ti zámožní ho pojídali s medem a namáčeli do vína. Pšeničný chléb se do našich končin začal šířit až s napoleonskými vojsky: vojáci byli zásobováni chlebem, do něhož se přidávala bílá pšeničná mouka, která zvýšila přísun kalorií a zrychlila uvolnění cukru do krevního oběhu. Vojáci tak rychleji získali energii k akci. Chléb byl jemný, sladší, bez nakyslé „žitné“ příchuti. To nebyl případ německých malých bochníčků, které Francouzi při svém tažení Evropou označovali jako D’Allemagne (z Německa); počeštěno na dalamánek.</p> <p><em>odborná spolupráce: </em></p> <p><em>MUDr. Kateřina Terezie Cajthamlová, <a href="http://www.cajthamlova.cz,">www.cajthamlova.cz</a><br /><br /></em><em>Jitka Dlabalová, Společnost pro bezlepkovou dietu, <a href="http://www.celiak.cz,">www.celiak.cz</a></em></p> <p><em>Ing. Jaromír Dřízal, Svaz pekařů a cukrářů</em></p>kvásek,droždí,chléb,mouka,lepek,Kvas,hubnutí,zdraví,pšeničná mouka,potravina,pšenice,strava2020-05-27 06:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/643697/vse-o-chlebu-jaky-prospiva-zdravi-a-hubnuti-a-jaky-si-vybrat-kdyz-mate-alergii-na-lepek.html5027Zdraví4745010010261469Ať už nevíte, zda se svou nemocí obrátit na lékaře, nebo hledáte babskou radu či tip z alternativní medicíny, sledujte zdraví na Blesku pro ženy. Zdraví na Bleskprozeny.czZdraví, nemoci, tělo, lékař, léčba, domácí lékař, medicína1Zdraví0101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/5027/zdravi643697/6014139_.jpg8732
VÍCE O NEMOCÍCH A PŘÍZNACÍCH
DÍTĚ
ŽENA
MUŽ