„Svit hvězd ve vzdálených galaxiích sice fascinuje vědu, ale teplé, zlaté světlo naší vlastní hvězdy Slunce uzdravuje duši i tělo,“ řekl kdysi jeden z nejvýznamnějších astronomů historie Edwin Hubble. Geniální vědec ale v tomhle směru světu žádnou novinku nesdělil. O tom, že světlo má mimořádně pozitivní vliv na člověka a potažmo jeho psychické a fyzické zdraví, věděli například už staří Řekové. Slavný řecký lékař Areatus řekl, že „nemocní a letargičtí pacienti mají být vyneseni na světlo a mají být vystaveni slunečním paprskům“.
Málo světla, víc nemocných
Stejný názor mají i psychiatři a psychologové. „Typickým příkladem negativního vlivu světelného deficitu je sezonní afektivní porucha (SAD), kterou daleko častěji trpí lidé v severských zemích. Tam dochází k největším změnám v délce jasného dne. Léčba světlem neboli fototerapie je v takových případech účinná až u šedesáti procent pacientů trpících SAD,“ vysvětluje psychiatr Karel Hynek.
K částečnému zlepšení stavu dochází už za dva až čtyři dny při vystavování terapeutické dávce světla. Vymizení příznaků pak nastává po jednom až
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.