Karolína Presová je zakladatelkou projektu Replug me, který dětem i dospělým pomáhá prostřednictvím přednášek a seminářů najít rovnováhu v digitální době a omezit závislost na sociálních sítích a hrách. Klienti si odbornici na digitální detox stěžují na nesoustředěnost, nedostatek odpočinku, málo kreativních nápadů, hlavu plnou myšlenek i potřebu srovnávat se s okolím. V rozhovoru se dozvíte, jak se s neduhy moderní doby vypořádat.
Opravdu je situace se závislostmi na technologiích tak špatná, že už si lidé neporadí sami a musí se na někoho obrátit, aby vybalancovali svůj pohyb v on-line prostředí?
Co se týče závislosti na technologiích, tak jsme na tom v Česku relativně dobře. Nicméně je spousta lidí, kteří nás právě vyhledávají, protože cítí, že je on-line svět nadmíru pohlcuje. Vyřizují e-maily a pracovní věci v noci doma z postele. Mají pocit, že nejsou dost dobří, dost úspěšní, právě kvůli tlaku a srovnávání se ze sociálních sítí. Děti často preferují čas na mobilu před časem stráveným s kamarády venku. Digitální svět je velmi lákavý a je chytře designovaný, mnohdy právě s jasným záměrem udržet nás tam co nejdéle. Není proto divu, že spoustu lidí vtáhne nad míru, tedy víc, než by sami chtěli. Často je velmi těžké odolat.
Chtějí dospělí pomoci spíše s organizováním pracovních věcí, nebo se soukromím?
Je to půl na půl, hodně nás oslovují firmy, abychom jim pomohli s digitálním přehlcením u zaměstnanců. Chtějí pochopit, jaký vliv může mít digitální svět na jejich mentální zdraví, efektivitu, soustředění i osobní život, a hledají s námi cesty, jak nastavit procesy tak, aby čas doma byl opravdu volný, a mohl tak být i offline bez pracovních povinností. Soukromí se s tímto pak hodně prolíná: to je druhá část klientů, kteří si chtějí udělat pořádek ve svém volném čase. Chtějí ho trávit smysluplněji než jen pasivně sledovat, co se děje on-line, ale nevědí, jak se z toho vymanit.
Na co konkrétně si vaši klienti stěžují?
Co se týče pracovní oblasti, tak často na to, že mají pocit, že práce nikdy nekončí, že si ji kvůli e-mailu nebo firemnímu chatu v telefonu berou domů, a spousta z nich doma nemůže vypnout. Část z nich má pocit, že se musí neustále honit za tím, co vidí na sítích. Cítí pak, že nemají čas na sebe ani chvilku volna a že jsou vyčerpaní. Pro rodiče je typické, že nemohou děti dostat od počítače, děti se pořád dívají do mobilu a oni nevědí, jak na ně. Nevědí, jak zavést nějaká pravidla nebo jaký přístup k technologiím zvolit.
Vy osobně radíte klientům nastavit si hranice. Můžete popsat, jak na to?
U každého je to velmi individuální, u malých dětí předškolního věku i na prvním stupni základní školy by rodiče hranice nastavovat měli a měli by je dodržovat, nehýbat s nimi. U dospělých to pak není o nastavování časových hranic, ale spíše těch hodnotových. Co mi ta aplikace přináší, když na ní trávím padesát minut denně? Posouvá mě nějak, nebo je to jen žrout času? Pokládáme si komplexní sadu otázek a jdeme do hloubky. Pak je člověk schopen
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.