3°C
Meteosenzitivita není žádný výmysl moderní doby. Vlivy počasí na zdraví se zabývali učenci už ve starověku, včetně zakladatele medicíny Hippokrata nebo filozofa Aristotela. Nejde sice přímo o nemoc, ale ani o výmluvu nebo výmysl hypochondrů. A také se netýká jen revmatiků v pokročilém věku, které bolí kosti s každou změnou počasí. I mladí lidé můžou mít při prudších změnách klimatu vážné zdravotní problémy, od silných migrén až po deprese.
Kde se to bere?
Podle průzkumů jsou na počasí daleko citlivější lidé, kteří žijí ve městech – je jich až třikrát víc než na venkově. Je to tím, že se v průmyslových aglomeracích pohybujeme z velké části v umělém podnebí a jsme odtrženi od přírody.
„Přehnaná přecitlivělost na klimatické změny je v podstatě způsobena poruchou našich adaptačních reakcí. Větší část života trávíme při umělém světle v umělém klimatu velkých budov, dopravních prostředků a podobně, takže ztrácíme schopnost přizpůsobovat se přirozenému prostředí. Neustále musíme své vnitřní adaptační mechanismy přepínat, a to nás oslabuje. V tomto směru jsou na tom daleko lépe zemědělci a lidé, kteří pracují v přírodě, a kteří jsou přirozenou součástí venkovního prostředí,“ vysvětluje meteoroložka Jaroslava Budinská.
Když nás ovlivňuje teplota
Roztroušená skleróza, nebo deprese. To jsou nemoci, které častěji postihují ženy.
Autor: Shutterstock.com
Při náhlém snížení teplot se kardiakům zužují cévy, krevní tlak se zvyšuje a nedokrvování srdečních tepen může dokonce způsobit infarkt. Lidé s nízkým tlakem zase špatně snášejí horké počasí a uleví se jim, když se ochladí. Hypertoniky, tedy ty, které naopak trápí vysoký tlak, znamená ochlazení spíš zhoršení stavu, protože i jim se podobně jako kardiakům zužují cévy a zhoršuje se prokrvení orgánů. Chladno a vlhko zase vnímají velmi špatně pacienti s revmatem a psychickými obtížemi.
Nemoc podle tlaku
Obecně nejpříznivěji vnímáme tlakovou výši, která přináší hezké počasí bez větru. Tlaková níže, při které teploty klesají a často i zaprší, zhoršuje stav například lidem s neurózou a úzkostí. Nižší atmosférický tlak dále způsobuje zvýšení krevního tlaku, takže opět špatná zpráva pro kardiaky. Prudký pokles tlaku před bouřkou může vyvolat i silné migrény, změny srdečního rytmu, v krajním případě infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu.
Oblačno a větrno
Oblačné počasí, vlhko a nízké teploty obtěžují lidi s úzkostmi, depresemi a podobně, zhoršují neurózy, podrážděnost, únavu i nespavost. Podle statistik se v měsících, kdy převládá podobný charakter počasí, odehraje největší počet sebevražd. „Týká se to především měsíců brzy na jaře a potom zase na podzim,“ upřesňuje psychiatr Jan Florian. Nevlídné klima zhoršuje i bolesti kloubů, záněty, dýchací problémy a zažívací obtíže. Velmi nepříznivě působí na lidi i inverze s mlhami.
Více o meteosenzitivitě a o tom, jak se jí bránit, se dočtete v novém čísle Blesk Zdraví, které dnes vychází.
