10°C
Ženy starší padesáti let umírají na následky srdečního infarktu častěji než muži. Protože si myslí, že jim tato smrtelně nebezpečná zdravotní patálie nehrozí – na rozdíl od jejich mužských protějšků – její příznaky zlehčují. Natož aby kvůli nim vyhledaly lékaře, nebo si dokonce zavolaly záchranku!
Mezi typické příznaky patří kromě palčivé bolesti za hrudní kostí také potíže s dechem, kašel, oteklé nohy či celková zchvácenost. Navíc si většina lidí mylně myslí, že infarkt člověka doslova skolí, a není tak pochyb o tom, že jde o něco vážného. Jenže tak to není, může se rozvíjet pozvolna či proběhnout jako takzvaný "tichý infarkt", kterého si člověk až zase tolik nevšimne. Protože nevolnost, pocení či bolest zad považuje za příznaky nějaké banality.
U srdce bolí jen dvě pětiny žen s infarktem
Australská National Heart Foundation nyní dokonce zjistila, že infarkt je vůbec nejčastější příčinou úmrtí tamních žen a že hlavním důvodem je fakt, že jeho příznaky fatálně podceňují. Je pravděpodobné, že podobně se budou chovat i ženy v jiných vyspělých zemích.
Obecně je nejčastějším příznakem infarktu bolest na hrudi a u srdce. Jenže podle australských lékařů celých 40 procent žen právě tyto příznaky ve chvíli infarktu nezažívá, a proto nevyhledá lékařskou pomoc. Srdeční infarkt i z tohoto důvodu ženy postihuje až třikrát častěji než rakovina prsu.
Australská nadace HeartWatch Survey 2014 spočítala, že každá druhá žena neví, jak se v situaci, kdy ona či někdo z jejího okolí prodělá infarkt, zachovat. Rada je přitom jednoznačná: i při nejasných příznacích je potřeba okamžitě volat záchranku, nejen kvůli záchraně života, ale i kvůli zmírnění případných následků infarktu. Lékaři ho umějí dobře léčit, ale terapie musí začít okamžitě.
Riziko se týká především žen po přechodu. Protože tehdy je přestávají chránit ženské pohlavní hormony, které jinak působí jako účinná prevence srdečního selhání.
