5°C
Americký Národní institut pro zdraví zveřejnil výsledky studie, podle které lze pouhých pět až deset procent případů onemocnění rakovinou přičíst na vrub genetice a genetickým vadám. Zbytek mají prý na svědomí životní prostředí a životní styl. Prokázalo se, že přibližně čtyřicet pět procent veškerých karcinogenů, které v různých formách pronikají do našeho organismu, pochází z kontaminovaných potravin, a to včetně chemicky ošetřovaných kusů ovoce a zeleniny.
U nás jsou sice normy na množství používaných chemikálií v zemědělství dost přísné, ale u dovážených produktů se nedá výskyt toxických látek vyloučit.
Vzhledem k používání chemických postřiků, které jsou při deštích smývány a pronikají i do půdy a spodních vod, se nedá zbytkové množství toxinů vyloučit dokonce ani u ekologicky pěstovaných plodin. „Ani ekologicky hospodařící zemědělci totiž nemůžou svou úrodu pěstovat zcela izolovaně. To prostě nejde. Úplnou čistotu zemědělských plodin vám nikdo seriózně zaručit nemůže. Už kvůli emisím, které přecházejí částečně i do rostlin,“ říká ekolog a odborník na kvalitu zemědělské produkce Petr Hansel.
Důkladným mytím ale můžeme plodiny velké části toxických látek zbavit. Z toho vyplývá, že mytí je důležité i u zeleniny a ovoce pěstovaných doma pod okny.
Ocet a voda
Okurky je obzvláště důležité mýt.
Autor: Shutterstock.com
Nejúčinnější a nejosvědčenější způsob, jak ovoce a zeleninu očistit, je ponořit je na patnáct minut do vody s octem, přičemž octa je deset procent a vody devadesát. Před ponořením do tohoto roztoku je třeba je omýt pod tekoucí vodou a tuto proceduru zopakovat i po „očistné lázni“ – to hlavně kvůli tomu, aby kyselá octová chuť nezničila aroma. Dá se tomu vyhnout i tím, že místo octa použijete citronovou šťávu.
Toxiny i pod slupkou
Pesticidy ale nejsou bohužel jen na povrchu rostlin, ale i uvnitř v dužině. „Kupříkladu jablka nebo kořenová zelenina mají tenkou slupku, přes kterou chemické látky snadno proniknou. Namáčením v octovém roztoku je proto můžete škodlivin zbavit jen částečně,“ říká Petr Hansel a pokračuje: „Rostliny se silnější slupkou naopak můžete pesticidů zbavit – důkladnou očistou – až z osmdesáti procent.“
Nemyjete ovoce? Měli byste!
Autor: Shutterstock.com
Loupat? Něco ano, něco ne
Protože pod slupkou bývá nejvíce vitamínů a jiných cenných látek (například u rajčat je nejcennější lykopen, který se vyskytuje právě těsně pod slupkou), není ideální plody se slupkou loupat. Vhodné to není ani u jablek, která podle odborníků patří bohužel z hlediska výskytu toxinů mezi plodiny „nejšpinavější“. Jablečné slupky jsou totiž zdravé samy o sobě a obsahují kromě jiného i větší množství protirakovinných antioxidantů. Naproti tomu kupříkladu salátové okurky je potřeba oloupat, protože většinou jsou hnojeny výrazně a jejich růst je zrychlený, takže doba mezi postřikem a sklizní je poměrně krátká. Brambory nebo kořenovou zeleninu je třeba loupat pokaždé, protože do jejich hlíz snadno pronikají pesticidy nebo jejich zbytky z půdy.
Pozorně se dívejte
Důležitý je i výběr zeleniny a ovoce, které máte v úmyslu konzumovat. Nahnilé plody je třeba rovnou vyhodit, protože obsahují kromě jiného i karcinogenní aflatoxiny. U většiny plodin nestačí jen nahnilou část vyříznout, protože jedy rychle pronikají do celého plodu. Musíte oželet plod celý. U listové zeleniny stačí vyhodit nahnilý list a zbytek důkladně omýt pod tekoucí vodou.
