4°C
Teď si to představte. Jste žena, ale nemáte vlasy, nemáte prso, a do toho vám navíc ještě lékaři oznámí, že je mizivá šance, že byste někdy mohla mít děti. Protože při onkologické léčbě, konkrétně při radioterapii nebo chemoterapii, může dojít k závažnému poškození nebo naprosté ztrátě reprodukčních funkcí. Vajíčka jsou totiž poškozena.
Mladá, ale nadějná metoda
Naštěstí existují opatření, která ženu tohoto stavu mohou ušetřit. Zvláštní metodou, která je ještě dost mladá a jejíž účinnost bude možné objektivně posoudit až třeba za dvacet let, je autotransplantace děložní tkáně. První vlaštovkou ale je první úspěšný zákrok, který proběhl v České republice. Lékařům ze Sanatoria Pronatal se povedlo transplantovat vaječníkovou tkáň ženě, která prodělala léčbu rakoviny prsu.
Ženě bylo devětadvacet let, když se u ní nádorové onemocnění projevilo. Přišla o jedno prso a část tkáně z podpaží, kam nádor metastazoval. Kromě toho musela podstoupit chemoterapii a radioterapii. Než ale na léčbu nastoupila, lékař jí řekl o možnosti nechat si zamrazit vaječníkovou tkáň, a to pro případ, když by se léčba podepsala na její reprodukční funkci.
Ostře sledovaná ovulace
Pacientka samozřejmě souhlasila. Byl jí vyňat pravý vaječník. Jeho okraje byly odřezány a nakrájeny na maličké části. Ty v sobě nesly folikuly s vajíčky. Takto se pak zamrazily. Žena měla štěstí v neštěstí. Rakovinu porazila, ale léčba si kromě prsu vzala i další daň: došlo k úplnému selhání funkce vaječníků.
Tři a půl roku po prodělané nemoci její ošetřující onkolog souhlasil s tím, aby došlo k transplantaci vaječníkové tkáně. Ta byla voperována do levého vaječníku ženy. Tři měsíce ošetřující lékaři ženu sledovali, a mohli tak pozorovat její navracející se reprodukční funkce. Vajíčka začala opět normálně růst, došlo k ovulaci a uvolnění všech hormonů tak, jak je to u zdravé ženy.
Jako šafránu
„Nejsme ale samozřejmě první zemí, kde se to podařilo. Ale těch dětí, které byly porozeny po této proceduře, je do dvaceti. Zemí, kde úspěšně tento program funguje, je ještě méně,“ komentuje situaci docent Tonko Mardešić ze Sanatoria Pronatal, kde transplantace proběhla.
S touto situací se setkává dětská onkoložka Petra Keslová, která pracuje s pacienty mladšími osmnácti let. Lékaři by měli myslet na to, že každá dívka – bez ohledu na věk – jednou třeba bude chtít být fertilní, a tak by s tím ve spojitosti s léčbou měli počítat. Právě z toho důvodu se o tom nejen s nimi, ale i s rodiči snaží hovořit. „Patří to k základním pohovorům o tom, co je čeká a co bude následovat. Tuto možnost jim nabízíme, byť je to v experimentální fázi,“ říká Petra Keslová z Fakultní nemocnice Motol.
Naděje za dvacet let
Vaječníková tkáň je tak odebírána mladým pacientkám. Zda se jednou uchytí a žena bude moct otěhotnět, bude jasné až třeba za dvacet let. Tedy ve chvíli, kdy se tato mladá pacientka rozhodne otěhotnět. Úspěšnost celé transplantace závisí také na věku, v němž byla ženě vaječníková tkáň odebrána. Čím starší žena je, tím méně vajíček má. „Přece jen – při vlastní proceduře, zamrazení, rozmrazení a následné transplantaci ovariální tkáně o část folikul s vajíčky přijdeme,“ vysvětluje docent Mardešić.
Transplantace ovariální tkáně ale ještě není v České republice mezi veřejností příliš známa. Přitom nemusí žena brát ohledy na to, zda na to finančně má. Podle docenta Mardešiće peníze jsou v tomto případě něco, co žena nemusí řešit.
Více článků nejen o nových léčebných metodách najdete v rubrice Zdraví.
