Právě rakovina prsu představuje v současnosti jeden z nejzávažnějších problémů. V Česku je každoročně diagnostikováno více než 6 000 nových případů onemocnění. Na její následky zemře každý rok přibližně 2 000 českých žen. Mezi příčinami úmrtí ve věkové kategorii 20–54 let tak zaujímá karcinom prsu první místo.
Jaký druh rakoviny je nejhorší?
Rakovinu nemůžeme vždy házet do jednoho pytle, existují desítky různých druhů zhoubných nádorů. Některé z nich jsou celkem snadno léčitelné a většina pacientů se může natrvalo uzdravit, zatímco jiné se šíří velmi rychle a doba přežití je krátká. Jaké druhy zhoubných nádorů mají ve vyspělém světě na svědomí nejvíce lidských životů?
Rakovina vaječníků – průměrný věk žen v době, kdy jim je diagnostikován tento druh rakoviny, je 63 let. Rakovina vaječníků se může projevit varovnými příznaky, jako jsou pocit nafouklého břicha, nucení na močení nebo bolest v oblasti pánve. Své riziko vzniku rakoviny vaječníků si můžete spočítat zde.
Rakovina plic a průdušek – udeří nejčastěji u kuřáků mezi 55. a 65. rokem života. Nejnebezpečnější formou je malobuněčný karcinom plic. Vaše riziko vzniku rakoviny plic vám pomůže určit kalkulačka.
Rakovin tlustého střeva a konečníku – kdyby všichni lidé pravidelně podstupovali preventivní vyšetření na přítomnost krve ve stolici, mohla by mít tato rakovina každoročně na svědomí podstatně méně lidských životů.
Rakovina slinivky – tento druh rakoviny je obvykle objeven až ve velmi pokročilém stadiu, což značně komplikuje jeho léčbu. Patří k těm nejnebezpečnějším nádorům.
Rakovina prostaty – na rozdíl od předchozího nádoru roste většinou pomalu a nebývá problém ji zachytit pomocí preventivního laboratorního vyšetření. Spočítejte si, zda rakovina prostaty hrozí také vám. Krátky test najdete zde.
Leukemie – jedná se o nádory vzniklé z krevních buněk. Existuje větší množství různých druhů leukemií.
Nonhodgkinovy lymfomy – také lymfomy vznikají z krevních buněk. Zatímco takzvaný Hodgkinův lymfom bývá často dobře léčitelný, pro ostatní lymfomy to platit nemusí.
Rakovina jater – kromě jater může postihovat také žlučové vývody.
Rakovina jícnu – nádory jícnu jsou typické spíše pro muže a většinou se objevují v jeho dolní části.
Vyhýbejte se karcinogenům
Jak vlastně vzniká rakovina? Původně zdravá buňka se kvůli změnám ve své genetické informaci mění v bezohledného a neustále se dělícího vetřelce, který utlačuje nejprve své nejbližší okolí a později i celé orgány. Osudnou proměnu genetické informace buňky může způsobit řada látek nebo faktorů, takzvaných karcinogenů. Celý proces však může proběhnout i „sám od sebe“, bez jakýchkoli zjevných příčin.
Riziko vzniku jedné z forem zhoubného nádoru zvyšují tyto faktory:
Genetická výbava – existují poměrně vzácné případy rakoviny, která se v některých rodinách pravidelně dědí z generace na generaci. U velké většiny zhoubných nádorů však můžeme souvislost s dědičností pouze tušit. Pokud se například nějaký druh nádoru vyskytl v jedné rodině vícekrát, riziko stejného nádoru u ostatních příbuzných rovněž stoupá.
Výživa a fyzická aktivita – je prokázáno a dnes už i obecně známo, že riziko vzniku rakoviny stoupá u lidí obézních s minimální fyzickou aktivitou, kteří si navíc oblíbili i nezdravý způsob stravování. Příliš se však neví, že také nadměrné pití alkoholu je spojené s častějším výskytem rakoviny. Co to znamená „nadměrné“? Podle úsudku lékařů to je pouhá jedna porce alkoholu denně, což představuje jedno malé pivo, 2 dl vína anebo panák tvrdého alkoholu. Tipy na zdravější život najdete zde.
UV záření – pokud v létě trávíte hodiny a hodiny na slunci nebo holdujete umělému opalování v soláriu, dobrovolně se vystavujete vyššímu riziku jednoho z nejzhoubnějších nádorů vůbec – rakovině kůže neboli zhoubnému melanomu. Žádnou podezřelou změnu na kůži (zvětšující se znaménko, jeho nezvyklé zbarvení nebo třeba svědění) byste si neměli nechávat pro sebe, ale měli byste ji ukázat kožnímu lékaři.
Ostatní karcinogeny – látek, které mohou vyvolat rakovinu, je v našem životním prostředí velké množství. Mohou to být chemikálie v našich domovech i na pracovišti nebo součásti znečištěného životního prostředí. Riziko vzniku rakoviny dokonce nepatrně zvyšuje i obyčejné rentgenové vyšetření a také některé virové infekce mohou způsobovat rakovinu.
Léčíme rakovinu stále lépe?
Hlavní způsoby léčby rakoviny byly po dlouhou dobu jenom tři: operace, ozařování a chemoterapie. V posledních letech se stále větší pozornost věnuje takzvané biologické léčbě, tedy lékům, které by měly cíleně blokovat signály podporující rakovinovou buňku v jejím bezohledném a pro organismus zhoubném dělení. Čím se odlišuje biologická léčba od klasických terapeutických postupů?
- Působí jen proti několika vybraným molekulám.
- Má méně nežádoucích účinků, například nesnižuje množství bílých krvinek v organismu.
- Léky se vyrábí pomocí živých organismů.
- Je výrazně dražší.
Biologická léčba, zaměřená na jednotlivé molekuly hrající významnou roli v životě buňky, by nebyla možná bez důkladného porozumění tomu, jak rakovina vzniká a „funguje“. Protože toto porozumění se pomalu ale jistě zlepšuje, dá se očekávat, že do budoucna bude mít lidstvo v boji proti rakovině mnohem účinnější zbraně než dnes. Bude to potřeba, protože i případů rakoviny bude v naší populaci nejspíš neustále přibývat.
Zdroj: ulekare.cz/vek