„Když jsem byla v přechodu, byla jsem s kamarádkou v kavárně. Byla zima a kamarádka objednala svařené víno. Měla jsem obrovské dilema. Trpěla jsem totiž šílenými návaly horka a potila jsem se. Bála jsem se, aby na mě nepoznala, že zrovna procházím menopauzou,“ říká Vendula.
Obecně je ale známo, že ženy, které už mají „po“ vedou podstatně kvalitnější život. Mají čistou hlavu a stabilizuje se jim nálada. Jde především o psychický efekt, protože se zklidní a uvědomí si, že už je všechno za nimi a není důvod se ničím dalším trápit.
Bála jsem se, že přijdu o práci
Nicméně pořád nám nic neodpovídá na otázku. Proč to tolik žen tají?
„Víte… Kolikrát jste slyšely o té úspěšné, padesátileté ženě, která je v přechodu? Ve mně toto slovo vyvolávalo pocity strachu. Bála jsem se, že když na to někdo přijde, vyhodí mě z práce, všichni se na mě budou dívat skrz prsty a budou si říkat, že už jsem dobrá akorát tak do starého železa. Dnes už se tomu směju.“
Je to přirozený proces
Jak to funguje? Stejně jako ostatní fyziologické cykly, i tento má svoje cykly.
Premenopauza přichází obvykle okolo 45 roku života. Tehdy žena ještě menstruuje, ale může už začít pociťovat jiné příznaky, jako jsou návaly horka a změny nálad.
Perimenopauza je období bezprostředně před samotným přechodem a 1 rok po menopauze samotné. V tomto období se můžete setkat s nepravidelným menses.
Menopauza znamená trvalé vymizení menstruace v důsledku ztráty aktivity ovarií. V České republice je věkový průměr pro menopauzu 51 let.
Postmenopauza je tzv.: období vyhaslé ovariální funkce, která nastává po menopauze a perimenopauze.
Menopauza není nemoc
„Když to na mě přišlo, hodně jsme se potila. Zavírala jsem se doma, nechtěla jsem chodit lidi. Měla jsem deprese, hlavně proto, že jsem v přechodu. Styděla jsem se a nechtěla jsem o tom mluvit ani s manželem, ani se svými známými,“ říká Vendula.
„Svěřila jsem si nakonec gynekologovi. Ten mi vysvětlil, že to, čím procházím je naprosto přirozený fyziologický děj a že to rozhodně nesmím brát jako nemoc. Doporučil mi výživového poradce, začala jsem chodit cvičit a pořídila jsem si psa. Nakonec jsem pochopila, že se není za co stydět, otevřeno to probírám i se svými kamarádkami. Cítím se teď opravdu moc dobře!“