Továrna na děti: Jak otěhotnět, když příroda stávkuje | Pro ženy | Blesk.cz

Továrna na děti: Jak otěhotnět, když příroda stávkuje

7. listopadu 2011 | 06:00

Neplodnost má celou řadu příčin a trápí partnerské páry po celém světě. Naštěstí už medicína udělala tak velký pokrok, že dokáže až devadesáti procentům z nich pomoci. Navštívili jsme známé centrum  asistované reprodukce Iscare, abychom se dozvěděli, jak se jim to daří.

V první řadě nás zaujala jejich úspěšnost, za šestnáct let praxe se totiž tamějším lékařům v čele s primářem Jaroslavem Hulvertem podařilo přivést na svět více než 5,5 tisíce dětí.

Maminky, které ráno čekají na konzultaci s lékařem, si můžou na chodbách prohlédnout rozesmáté fotografie dětí, které by tu bez pomoci odborníků nejspíš nebyly.

Musíme říct, že je to pro vystresované maminky, které zatím ještě nevědí, do čeho jdou a co všechno to bude obnášet, to nejlepší.
Zaměří se totiž na cíl, ne na cestu, kterou budou muset absolvovat. Každému desátému páru se totiž otěhotnění ani při největší snaze nedaří!

Není to jen problém žen

I když se dříve na neplodnost nahlíželo jako na interní problém ženy, už dávno tomu tak není, pánové se už na ní podílejí z padesáti procent.

I počet spermií rapidně ubývá, ještě před několika desítkami let jich měli muži pětkrát více, než je dnešní norma.

Tu mnohdy nesplňují ani potenciální dárci v nejslibnějším produktivním věku, a tak zůstává otázkou, jak to bude s rozmnožováním lidstva do budoucnosti.

Naštěstí jsou lékaři už tak šikovní, že jim mnohdy k oplodnění vajíčka pomocí mikromanipulační metody stačí jediná spermie.

A to není zdaleka všechno, když se spermie nevyskytují ve spermatu, dokážou je ještě najít v nadvarlatech nebo varlatech.

Den v Iscare

Odběr samotných vajíček u ženy probíhá v krátkodobé celkové narkóze vpichem jehly přes poševní stěnu. Lékař vždy odebírá všechna zralá vajíčka z tzv. folikulů, které ve vaječnících vidí, pomocí ultrazvuku.

Žena po odběru odchází asi po dvou hodinách domů, vajíčka putují do embryologické laboratoře. Základním stavebním kamenem asistované reprodukce je totiž výběr těch nejlepších embryí, která nakonec poputují do dělohy.

Oplodněná vajíčka se nechávají pět dní ve speciálním kultivačním roztoku a neustále na ně míří kamera a snímá je. Dostali jsme se i s fotografkou do zákulisí laboratoře a mohli na vlastní oči vidět, jak vypadají zrychlená videa vývinu nejranější formy lidského života.

Ta, které se správně dělí a mají zdravý „vývin,“ jsou ta pravá. Někdy se stává, že oplozené vajíčko se vyvíjí atypicky, a v tom případě není vhodné pro přenos do dělohy.

Snížila by se tím šance na otěhotnění a v případě otěhotnění by hrozilo zvýšené riziko poškození plodu. „ Díky sledování kamerou můžeme vybrat nejlepší embryo k transferu, a tím částečně snížit počet následných potratů,“ upřesňuje primář Hulvert.

 

Co byste měli vědět:
* Platí se za pokus, ne za výsledek.
* Do dne 39.narozenin (u VZP do 40. narozenin) na umělé
oplodnění přispívá pojišťovna, hradí tři stimulované IVF cykly
ukončené embryotransferem.
* Doplatky za laboratorní výkony nehrazené zdravotní
pojišťovnou se pohybují do 30 000Kč.

Po čtyřicítce rapidně klesá šance na úspěch

Minimální doba, kterou by se partneři měli snažit o miminko, než přijdou na umělé oplodnění, je jeden rok.

Do té doby není třeba se stresovat. Také je nutné říci, že po čtyřicátém roce věku ženy začne klesat šance na úspěch, že se to ještě podaří přirozenou cestou.

„Po šestatřicítce je už nejvyšší čas začít s tím něco dělat,“ říká primář Hulvert. Někdy se totiž celá peripetie musí pro neúspěch absolvovat znovu a stoprocentní záruku, že se to povede, vám předem nikdo nedá.

Mít partnera je nezbytné

Zajímalo nás, zda může na kliniku přijít žena, které už tzv. tikají biologické hodiny a touží po dítěti, i když ten „pravý“ muž je zatím v nedohlednu.

„Bohužel této ženě pomoci nemůžeme, neumožňuje nám to současná legislativa. K tomu, aby se dostala do naší databáze a podstoupila výkon, musí mít partnera, který bude ochotný se stát biologickým otcem jejího dítěte.

Tatínek to vždy musí podepsat a do rodného listu dítěte pak bude automaticky napsaný on i se všemi důsledky. „Každé dítě má právo na otce, nevidím jediný důvod, proč bychom matce plnili sen a její potomek by pak byl nešťastný, že nemá oba rodiče,“ říká primář Hulvert.

To samé prý platí i pro lesbické páry, tady jim prý nemůžou pomoci, i když spermií, které jsou zamrazené a připravené k použití, tady mají miliony.

Zamrazené spermie jsou určené pouze pro páry, v nichž je neplodný muž a oba natolik touží po miminku, že se nakonec rozhodnou použít k oplodnění spermie od dárce.

Může mít blondýnka černouška?

„V případě dárcovských spermií se podíváme do databáze a vždy vybíráme vhodného dárce, který by vzhledově i typově odpovídal oběma partnerům,“ říká primář Hulvert.

„Ze spermatu jediného dárce lze oplodnit i více žen, ale samozřejmě jen do jisté míry. Nemůže po Praze běhat třeba sto sourozenců,“ směje se pan primář.

To by nebylo etické ani medicínsky správné. Také je prý možné dát sperma „k ledu“, přesněji řečeno zakryokonzervovat, aby v případě zájmu o další dítě mohl pár požádat opět o stejného dárce.

 

Informace pro dárce

Muži: věk 18 – 40 let, v dobrém zdravotní stavu, musí mít minimálně středoškolské vzdělání s maturitou. Před odběrem je vhodná alespoň třídenní sexuální abstinence. Darování je oboustranně anonymní, takže se nemusíte bát žádných pozdějších závazků.

Ženy: věk 22 – 35 let, v dobrém zdravotním stavu, musí mít minimálně středoškolské vzdělání s maturitou. Odběr se provádí v krátkodobé celkové narkóze a až po provedení všech potřebných
vyšetření.

Autor: Jana Šlegrová, Kbak