Šťastní rodiče: Máme tři kluky ze zkumavky | Pro ženy | Blesk.cz

Šťastní rodiče: Máme tři kluky ze zkumavky

8. listopadu 2010 | 05:10

Když nedávno získal Nobelovu cenu lékař, který »vynalezl« umělé oplodnění, setkalo se to hlavně ze strany katolické církve se značnou nevolí. „My mu vděčíme za rodinné štěstí!“ shodují se manželé Lenka (31) a Tomáš (36) Zajdenovi z Chomutova. Lékaři u nich před šesti lety stanovili diagnózu neplodnost z neznámých příčin. A právě díky umělému oplodnění nyní mají tři krásné kluky. Čím vším si museli projít?

Lenka i Tomáš už za sebou měli každý jedno manželství, když se před více než osmi lety poznali. „Vlastně jsme spolu chodili teprve čtyři měsíce, když jsme se rozhodli založit rodinu. Bylo to tehdy docela bláznivé rozhodnutí,“ smějí se dnes spokojení rodiče tří kluků – staršího Tomáška a dvojčat Danečka a Davídka. Jenže pak utekl první rok, kdy se nijak nechránili, a Lenka těhotná stále nebyla.

Dva roky čekání

„Zhruba po roce, kdy se pořád nic nedělo, jsem si začala hlídat ovulaci, abychom zvýšili pravděpodobnost, že otěhotním,“ vypráví drobná blondýnka Lenka. Jenže ani po dalším roce stále těhotná nebyla a tehdy se s Tomášem vydali k lékaři. „Prošli jsme všechna možná vyšetření a lékaři konstatovali, že jsme oba zdraví. Proč to ale nejde, nám nikdo nedokázal říct,“ pokračuje v příběhu cesty za štěstím tatínek Tomáš.

Oba dva totiž byli podle všech testů v pořádku a plodní. Podstoupili tedy inseminaci, tzn. metodu, při které se ženě vstříkne přímo do dělohy sperma. Opět ale bezúspěšně, a proto se rozhodli jít o tři měsíce později přímo na umělé oplodnění. Lenka tehdy musela deset dní brát léky s vysokým obsahem hormonů, aby jí dozrálo co nejvíce vajíček.

Dvakrát denně si musela píchat pod kůži na podbřišku malé injekce. Když se blížila ovulace, jejich lékařka vypočítala čas poslední injekce. Tu jí vpíchli přesně v osm hodin večer a druhý den ráno už jeli na odběr. „Nakonec mi odebrali devět vajíček, z toho šest použitelných.

Prodlouženou kultivaci, kdy se zvyšuje pravděpodobnost jejich uchycení v děloze, přežila čtyři,“ vzpomíná. Dvě nechali zavést hned, z těch se narodil Tomášek. Další dvě dali za příplatek zamrazit a po následném rozmrazení, tzv. kryokonzervaci, o tři roky později se z nich narodili Daneček a Davídek.


Všechno něco stojí

Když Zajdenovi zjistili, že přirozenou cestou potomka nepočnou, umělé oplodnění pro ně bylo logickým krokem. „Nikdy nás nenapadlo, že by to nemělo být správné. Nebrala jsem to ani jako svoje nebo manželovo selhání,“ říká Lenka. Rozhodli se jen využít výdobytků současné medicíny a jejich rodina je ve všem podporovala.

„Ve chvíli, kdy bych chtěla tvrdit, že je to proti přírodě, tak proti přírodě je i transplantace ledvin, dárcovství krve a další věci,“ říká Lenka rezolutně.

Pojišťovna platí část

Zákrok jako takový hradí pojišťovna, řadu věcí okolo ale museli zaplatit sami – hormony na podporu uvolnění vajíček, prodlouženou kultivaci, zamrazení i rozmrazení. „Včetně cest k lékařům a do Prahy a všeho toho okolo jsme zaplatili okolo pětadvaceti tisíc, jen jeden balíček hormonů stojí šest tisíc osm set a my platili deset procent z každého z nich,“ počítá Tomáš.

„Nebereme to ale tak, že nás děti stály tolik a tolik. Jsme šťastní, že je máme, a tam to končí,“ dodává. „Stojí to peníze jako cokoliv jiného. Spíš je to tak, že kdyby to šlo rovnou, tak bychom něco ušetřili,“ dodává Lenka. „Kdybychom otěhotněli hned na začátku, tak už máme šestapůlleté dítě, takhle se to trochu posunulo,“ bilancuje.

Tři bratři v triku

Tomáškovi je dnes 3,5 roku, dvojčatům 8 měsíců. „Na dvojčata jsme použili mraženky, jak jsme jim říkali. Naštěstí byly po rozmrazení v pořádku,“ říká hrdý tatínek Tomáš. „Patříme k těm šťastnějším párům. Otěhotněla jsem hned napoprvé a ani k dalšímu odběru už jsem nemusela,“ konstatuje Lenka.

Zná ale i maminky, které byly i na šesti pokusech. Jak se ale shodují, kdyby měli dvojčata napoprvé, nejspíš by další oplodnění nepodstoupili. „Ale asi jsme je prostě měli mít tři,“ smějí se. Lenka šla v obou případech na rizikové těhotenství, jak to při umělém oplodnění bývá. Vše pokaždé probíhalo bez problémů a všichni tři kluci se narodili víceméně v termínu.

Tomášek se narodil 24. února a Daneček s Davídkem 10. února, tedy týden před termínem „Prostě jsme šťastná rodina. Že nemáme holku, nám nevadí. Jen někteří kamarádi mě občas ponoukají, že holky prostě neumím,“ uzavírá Tomáš.

V Ý Z V A:

Hledáme neobyčejné příběhy neobyčejných dětí!

Podělte se s námi o zajímavé příběhy vašich zlatíček.

Pište na adresu prozeny@blesk.cz nebo volejte na telefonní číslo 724 014 612.

Autor: Jana Chmelíková, apk