Pátek 11. října 2024
Svátek slaví Andrej, zítra Marcel
Oblačno, déšť 12°C

10 největších mýtů o klíšťatech!

Fotografie
17. července 2011 | 17:39

V České republice jsou zmapována území s největším výskytem klíšťat v Evropě. A je jasné, že klíšťata mají hlavně v letních dovolenkových měsících žně. I když jich v těchto měsících není nejvíc, mnohem více lidí se totiž pohybuje v přírodě a pravděpodobnost »chytit « klíště se pro většinu lidí výrazně zvyšuje. A takové kousnutí může znamenat velmi nebezpečné onemocnění encefalitidou, která může skončit ochrnutím, psychickými poruchami a dokonce i smrtí. Je namístě si tato rizika uvědomit a nepodléhat mýtům, které se o klíšťatech tradují.

1. Klíšťata číhají na lidi na stromech

Klíšťata sedí na stéblech trávy a v nízkém porostu ve výšce do jednoho metru, kde čekají na kolemjdoucího teplokrevného živočicha, na nějž se přichytí. Ne na stromech, aby se vrhala na lidi.

2. Vakcína chrání před všemi nemocemi od klíšťat

Na lymeskou boreliózu očkovací látka ještě neexistuje. A očkování nezabrání tomu, aby se na vás klíště přisálo.

3. Klíšťata žijí pouze v lese

Vyskytují se sice hlavně v listnatých a smíšených lesích, na jejich okraji, v křovinách, ale také na louce a v posledních letech velmi často i v městském parku, na zahrádce u domu, všude tam, kde je tráva vyšší než 20 cm. K životu potřebují vlhkost, takže se hojně vyskytují na březích vodních toků a ploch. Statistiky uvádějí, že se 90 % nakažených lidí věnovalo v době kontaktu s klíštětem zahrádkaření, kempování nebo pěší turistice. Na zahradě proto udržujte co nejnižší trávník a na podzim spalte shrabané listí, pod kterým klíšťata přezimují.

4. Klíšťata mají ráda lidi se sladkou krví

Klíšťata se neřídí při výběru kořisti chutí. Čichem vnímají pach lidí, vyzařované teplo a vydechovaný oxid uhličitý. Traduje se, že pot mění složení po požití piva a česneku a jeho pach pak klíště odpuzuje, ale žádné výzkumy nepotvrdily tuto souvislost. Odpuzuje je pach repelentů, ale jelikož časem vyprchají, ochrana není trvalá.

5. Očkovat lze pouze v zimě

Očkování je možné kdykoliv během roku, liší se pouze interval aplikace mezi první a druhou dávkou, kdy se v létě zkracuje na 2 týdny, zatímco v zimě jde o období 1–3 měsíců. Nejpoužívanější vakcínou je FSME-IMMUN. Na lékařský předpis ji získáte jak ve variantě pro dospělé, tak pro děti od 1 roku věku.

6. Očkování má nežádoucí účinky

Podle nejnovějších klinických studií k žádným závažným nežádoucím účinkům po očkování nedochází, někteří lidé uvádějí malou bolest v místě vpichu, někdy otok, což během několika následujících dnů odezní.

7. Klíšťata nejdou na světlé oblečení

Barva oblečení nemá žádný význam, ale na světlém oblečení klíště spíše zahlédnete a můžete ho rychleji odstranit. Klíšťata se hůře zachycují na hladký materiál a špatně po něm šplhají. Nejvhodnějším oblečením do přírody proto jsou dlouhé světlé kalhoty, nejlépe s gumou přes kotníkovou botu nebo s nohavicemi zastrčenými do ponožek.

8. Pokud se při vyndávání klíště přetrhne, hrozí nákaza

Nákaza probíhá okamžitě, jakmile klíště začne sát krev a zároveň vypouští sliny do našeho organismu. V kusadlech nákaza není. Pokud zůstanou po odstranění klíštěte v kůži, tělo se s nimi vypořádá stejně jako s třískou.

9. Nejvíce klíšťat se vyskytuje uprostřed léta

Při extrémně vysokých teplotách chybí vlhkost, a tak se schovávají pod zem. Největší výskyt je na jaře – březen, duben, květen a červen a od září do zimy, dokud nepřijdou mrazy.

10. Klíště nejlépe odstraníme mastnotou

Dříve se tvrdilo, že je nutné klíště udusit, čímž se pustí a lze jej lehce sejmout. K dušení se doporučovala kapka oleje, trocha sádla, krému nebo rozetřeného mýdla. K vyjmutí pak otáčivý pohyb s tím, že se diskutovalo, zda je lepší točit proti směru hodinových ručiček, či po jejich směru. Výzkumy však ukázaly, že dušené klíště do místa přisátí vyvrhne obsah trávicího traktu, a pokud je nakažené, dostane se do naší krve ještě více virů. Klíště se má odstraňovat pinzetou nebo speciálními kleštěmi kývavými pohyby a po odstranění ihned místo pečlivě vydezinfikovat.

Autor: Zuzana Pšenicová, evakk