Měla jsem smůlu...
„Na zatvrdlou bulku v prsu jsem přišla při běžné hygieně. Lékařka mi po vyšetření potvrdila otřesnou diagnózu: rakovina. Nastal kolotoč chemoterapie, operace, chemoterapie, ozařování. Byla to hrůza, nikomu bych to nepřála nikdy zažít... Po počáteční úspěšné léčbě jsem začala chodit na kontroly. Po dvou letech mi lékaři zjistili metastázy v kostech a pak i v játrech. A vše začalo znovu, jen s menší nadějí a možná i energií. Vzdát jsem to ale nemohla, mám doma šestiletou dcerku Kristýnku...“
Pomohla farmaceutická firma
Drastická terapie paní Dagmar ubírala o síly. V květnu 2009 jí díky kontaktům jejích ošetřujících lékařů nabídla firma Roche preparát na takzvanou bioléčbu. Lék Avastin na tři měsíce dostala od Roche zadarmo.
„Avastin mi ohromně pomohl. Jeho účinky byly nesrovnatelné s náročnou chemoterapií - po té bývá pacientům velmi velmi zle a já jsem nebyla výjimkou. Bioléčba mi připadala jako zázrak. Kromě občasných bolestí hlavy mi nebylo prakticky nic,“ pochvalovala si paní Dáša.
VZP jí lék zamítla...
O to horší byl další vývoj situace. „Byl to pro mě šok, když mi pojišťovna VZP zamítla další léčbu zmíněným preparátem. Odůvodnili to tím, že je to pro mě nadstandardní péče. Firma Roche mi pomohla znovu. Vloni v říjnu mi zdarma dodali další tříměsíční dávku a letos v únoru znovu. Jsem jim i svým lékařům za všechno strašně vděčná, těžko se to dá vyjádřit,“ zadrhával se paní Dáše hlas.
Kdyby přišla nemoc teď...
„Kdybych onemocněla až někdy teď, šetrný lék na bioléčbu bych nejspíš dostala bez potíží. Měla jsem ale hroznou smůlu,“ pokračuje paní Dagmar. Podle zástupců firmy Roche je problém s léky a jejich podáváním potřebným pacientkám v naší zemi složitý.
„Avastin je velmi účinný lék pro určitý druh rakoviny. Přestože byl v ČR registrovaný už v roce 2007 a po dlouhých letech se v březnu dočkal stanovení úhradové ceny z prostředků veřejného zdravotního pojištění, je stále prakticky nedostupný,“ vysvětluje doktor Jiří Pešina z firmy Roche.
Důvod? Neexistují platné dodatky ke smlouvám mezi regionálními pobočkami pojišťoven a nemocnicemi, v nichž sídlí komplexní onkologická centra! Sečteno a podtrženo, léčbě účinnými biologickými léky pro ženy nemocnými rakovinou brání - administrativa! Neuvěřitelné? Je to bohužel tak!
Nevzdávám to!
„Moc bych si přála, když už mě hrozná nemoc musela potkat, aby mě postihla v době, kdy bych mohla dostávat lék, který mi účinně pomáhá. Jsem ale i přesto nesmírně vděčná všem, kteří mi tak moc a moc pomohli. Lékařům, farmaceutům, přátelům i rodině,“ říká paní Dagmar.
I kdyby prý už nedostala žádnou novou dávku bioléku, bude s rakovinou zápasit dál. „Moje Kristýnka, i starší dcerka, manžel, přátelé, všichni mi pomáhají držet se jakž takž nad vodou. Za nejhorší ale považují hrůzného úředního šimla, kvůli němuž se nemocným lidem u nás nedostávají léky, které životně potřebují. Věřím, že se to v krátké budoucnosti změní. Takhle to přece nemůže zůstat,“ dodává pacientka, z níž by si mohli brát příklad všichni ti nemocní, kteří mají chuť s bolestí a vším skoncovat...