Česko-polská Hřebenovka
Jestliže chcete vyrazit na trek se vším všudy, pak je pro vás nejideálnější volbou česko-polská Hřebenovka spojující Lužické hory až s nejvyšší horou Hrubého Jeseníku – Praděd. A že trasa nemá svůj název náhodou. Provede vás totiž po táhlých a dominantních hřebenech našich výjimečných hor, při jejichž zdolávání a s jejich výhledy se budete cítit jako v ráji. Varianta trasy, jež propojuje Českou republiku s Německem a Polskem, měří na české straně přes 400 km a zavede vás rozmanitou škálou míst, při jejichž návštěvě se vám bude tajit dech a která nebudete chtít opouštět.
Hřebenovka má svůj počátek na hranici Libereckého kraje s Ústeckým, konkrétně na místě, jemuž se přezdívá Nová Huť. Zde začíná vaše putování po nejvyšších kopcích Lužických hor, a ačkoliv jejich vrcholy nepřesahují výšku 780 m, vězte, že při procházkách v hlubinách lužních lesů pocítíte okouzlení, které vás požene kupředu. Po zdolání zdejší nejvyšší hory Luže a vrcholu Hvozd budete z nevinných Lužických hor přecházet do živých Jizerek. V Jizerských horách si turisté mohou vybrat z celkem dvou směrů – ze Severní a Jižní linie. Jižní větev trasy kopíruje původní stezku Modré Hřebenovky a pokračuje směrem na dominantu Ještěd. S hlavou v oblacích se můžete kochat při pohledu na zvlněnou krajinu, jejíž výhledy vinoucí se až do dalekých Krkonoš, vás dozajista očarují, a pokračovat dále Jizerkami a Krkonošemi až na Sněžku a ještě dál. Více informací na webu www.hrebenovka.cz.
Unikátnost podstávkových domů Už jste slyšeli o jedné z páteřních cyklostezek spojující Ústecký a Liberecký kraj? Zelená cyklomagistrála Ploučnice vede členitou a malebnou krajinou okolí řeky Ploučnice většinou po silnicích od Ještědu po Stráž pod Ralskem do Mimoně, později po lesních a polních cestách do České Lípy. Kromě krásných výhledů na vás čeká ojedinělá lidová architektura střední Evropy – podstávkové domy. Těch je na trase hned několik.
Za zmínku stojí například barokní Papírna, jež patří mezi nejvýznamnější technické památky v Čechách. Založena byla v roce 1655 Petrem Ossendorfem. Má kamenné přízemí s mohutnými klenbami, kde byla technologie poháněná nejprve vodním kolem, později vodní turbínou. Vrtá vám hlavou, proč zrovna nese název spojený s papírem? To proto, že kamenné přízemí nesoucí hrázděné patro, nad kterým je třípatrová mansardová střecha, v minulosti sloužila k sušení papíru.
Ať už se vydáte za náročnou horskou túrou nebo si dopřejete trek založený na poznávání lidové architektury, Liberecký kraj je pro vás tou správnou volbou. Neváhejte a sledujte naše tipy na www.liberecky-kraj.cz.