2°C
Čtvrtek 18. 8.
Tak dneska to přijde. Vlastně zítra. Televize bude Báry hod přenášet až ve dvě v noci. Mám už připraveného budíčka a doufám, že to nezaspím jako kvalifikaci. Chci Báru vidět naživo a fandit v přímém přenosu. Kvalifikaci jsem zaspala a říkala jsem si, že to nevadí. Byla jsem si naprosto jistá, že kvalifikační hod dá. Kupodivu jsem dneska klidná. Říkám si, že to je přeci jen sport. A kdyby to nedopadlo… ale ono to dopadne. Báře neskutečně věřím. Je pro mě hrdinka a bojovnice. Přípravu na olympiádu jí totiž zkomplikovala zlomenina zánártních kůstek. Ale ona to nevzdala ani navzdory této překážce. Jsem zvědavá, jak to bude. Možná to nebude zlato, ale nějakou medaili přiveze. Věřím jí.
Janeček už se nemůže maminky dočkat. Ráno vstane a ptá se, kolikrát ještě bude muset spát u babičky, než přijede maminka. Ale zvládá to, je to šikovný klučina. Abychom se zabavili, tak jsme dopoledne vyrazili do Dinoparku, kde se pořádně vyřádil. Když jsme se vrátili domů, tak jsme si ještě všichni zavolali s Bárou. Vlastně si s ní povídal spíš Janeček. Když jsem jí viděla, tak mi bylo jasné, že to zvládne. Vypadá dobře a je v pohodě.
Jinak si myslím, že se Čechům docela daří. Jsem ráda, že se všem našim mužům podařilo postoupit do finále v hodu oštěpem. Je to moc pěkný. Tak snad nějaký ten kov přidá i Bára. Snad budete fandit taky.
#Rio2016 #TYM #DekujiMaminko
