4°C
Vjezd do ní hlídají dvě sochy akademického sochaře Miroslava Jiravy – květinokotvoloď a hlava mladého muže i starce v jednom, a kamenná lavička pro unavené poutníky. Ostatně celý pozemek kolem usedlosti Nový mlýn, táhnoucí se až k lesu a železničnímu viaduktu ohraničený jen místy nízkým živým plotem, je plný soch, malých zastavení a posezení, která majitelé zdejší usedlosti využívají v různou denní dobu k přesně stanoveným rituálům.
„Tamhle je zastavení, můj první muž ho nazval První panák,“ usmívá se Sidonie Jiravová a ukazuje na skrumáž několika vzrostlých bříz, které před lety sama sázela. „Manžel si tam pravidelně dával ranní skleničku na povzbuzení.“ Kousek dál vidíme útulné zákoutí, sloužící k rannímu posezení nad snídaní a jiné zas nedaleko domu patří obědu nebo posezení s návštěvou. A stoleček s židličkami U myšáka? „Tady si dáváme maliny se šlehačkou, takže odtud název podle jedné z nejznámějších pražských cukráren.“
Zlatá šedesátá
Na zdejší zahradě Sidonie strávila velký kus svého života, a nebyly to vždy chvíle odpočinku. „Pozemek se zdevastovaným domem koupil Miroslav v roce 1960, aby si tu vybudoval venku i uvnitř prostorný ateliér,“ vysvětluje majitelka. „Když jsem sem poprvé přišla ve svých devatenácti letech, bylo celé údolíčko zarostlé po pás kopřivami a starými ovocnými stromy a nás čekala spousta práce. Dodnes si říkám, že jsem se tu naučila devět řemesel.“
|
Máte zajímavé originální bydlení, dřevěnou roubenku, útulnou chalupu nebo krásně upravenou zahradu a rádi byste se pochlubili na stránkách časopisu Blesk Hobby? Hledáme právě vás – přihlásit se můžete na emailové adrese – bleskhobby@ringier.cz. Pošlete nám 2 až 3 fotografie a tel. kontakt, určitě se vám ozveme. |
Zdevastovaný mlýn z husitských dob, přestavěný v lidovém baroku v roce 1710, bylo třeba zrekonstruovat, některé kamenné části použil sochař do svých uměleckých děl na zahradě. „Trávili jsme tu víkendy a přes týden se pak vraceli do malostranského ateliéru,“ vzpomíná Sidonie. Postupně vybudovali půvabnou otevřenou zahradu zvanou Harmonie, která jako by přecházela do volné krajiny.
Celý den přes ni navíc přechází slunce - nejdřív se vyhoupne za kopcem a zamíří na štít domu, ozdobený soškou slovanského boha Slunce, pak osvítí sluneční hodiny u vstupu do mlýna a večer se sklání na opačné straně za lesem. První léta tvrdé práce vystřídaly postupně i chvíle pohody strávené při návštěvách přátel nebo rodinných slavnostech. A po restituci pražského domu se sem Jiravovi přesídlili nastálo.
