4°C
Muchomůrka zelená možnost záměny se žampionem
Na tu si dejte pozor. Po požití vyvolává zvracení a způsobuje selhání ledvin i jater. Nebezpečná je, že otrava se může projevit až po několika dnech. Roste od července do listopadu v listnatých a smíšených lesech, nejčastěji v okolí dubů.
Čím se liší?
Od žampionu ji můžete odlišit barvou lupenů. Muchomůrka zelená má lupeny čistě bílé, kdežto žampion skoro hnědé. Dužina žampionu má charakteristickou vůní.
Žampion polní
Mladé plodnice mají kulovité klobouky a později se zvětšují a jsou plošší. Na válcovitém třeni, který je bílý nebo narůžovělý, je blanitý prstenec.
Muchomůrka tygrovaná
Autor: Shutterstock.com
Muchomůrka tygrovaná možnost záměny s muchomůrkou růžovkou (lidově masák)
Jedna za nejnebezpečnějších hub. Je prudce jedovatá a otrava se projeví půl až dvě hodiny po požití. Podobá se opilosti, po které následuje hluboký spánek nebo bezvědomí. Houba způsobuje selhání krevního oběhu a udušení. Roste od července do října v listnatých i jehličnatých lesích s kyselou půdou
Čím se liší?
U muchomůrky růžovky při naříznutí dužina červená, u mochůrky tygrované to tak nemá a voní po ředkvičkách.
Muchomůrka růžovka (lidově masák)
Narůžovělý, až masově zbarvený klobouk je posetý šupinami a má spodek plný šupinatých bílých lupenů, které mohou být ve stáří posety červenými skvrnami. Prsten je široký, převislý posetý rýhami. Třeň je mohutný a při naříznutí dužina růžoví.
Závojnatka olovová
Autor: Profimedia.cz
Závojenka olovová možnost záměny s čirůvkou májovkou
Otrava se projeví asi za dvě hodiny a trvá až tři dny. Může být i smrtelná. Roste od července do září v listnatých lesích s vápenitou a jílovitou půdou od července do září.
V čem se liší?
Když dáte houby na noc do lednice, budou májovky ráno bílé a závojenky zčervenají. Májovky navíc voní po mouce.
Čirůvka májovka
Má masitý a kulovitý klobouk světlé krémové až žlutohnědé barvy. Lupeny jsou husté a bílé až krémové. Po nakrojení dužina voní jako čerstvě umletá mouka. Třeň je mohutný a také bílý.
Pavučinec plyšový
Autor: Shutterstock.com
Pavučinec plyšový možnost záměny s ryzcem oranžovým
Velmi nebezpečná houby, která je velmi jedovatá a vážně poškozuje ledviny. Otrava se projeví za čtyři až 20 dní. Narazíte na ni od července až do října v listnatých a smíšených lesích, především pod duby.
V čem se liší?
Z dužiny ryzce oranžového po naříznutí kape bílé mléko, kdežto pavučinec nic neroní.
Ryzec oranžový
Oranžový až červenooranžový klobouk je většinou plochý nebo nálevkovitého tvaru s hrbolem uprostřed. Povrch je hladký a mírně lepkavý. Lupeny jsou smetanové až okrové. Dužina je nažloutlá a mírně nahořklá.
Čepičnatka jehličnanová
Autor: Profimedia.cz
Čepičnatka jehličnanová možnost záměny s opěňkou měnlivou
Dřevokazná houba, která žije na tlejícím dřevě jehličnanů od září do listopadu. Je prudce jedovatá a obsahuje stejný jed jako muchomůrka zelená a poškozuje játra. Může být smrtelná.
V čem se liší?
Dužina opěnky voní po mouce a roste ve větších trsech na listnatém dřevě. Čepičnatka roste na tlejícím dřevě jehličnanů.
Opěnka měnlivá
Roste na listnatém dřevě v trsech. Třeň je šupinatý třeň. Klobouk je lysý, hladký a lepkavý. Má skořicově hnědou až okrovou barvu. Lupeny jsou husté a prsten obrácený vzhůru.
Ryzec hnědý
Autor: Profimedia.cz
Ryzec hnědý možnost záměny za ryzce syrovinku
Roste od července až do října v jehličnatých a smíšených lesích. Po požití vyvolává zvracení a průjmy. Otrava se projeví nejpozději do hodiny po požití, nezanechává následky.
Čím se liší?
Světle žlutá dužina ryzce syrovinky po zmáčknutí vylučuje mléčnou tekutinu a ta na vzduchu hnědne a voní po slanečcích. Ryzec hnědý roní vodnatou tekutinu, která voní po maggi.
Ryzec syrovinka
Má vyklenutý, u starších plodnic nálevkovitý klobouk zbarvený do oranžova. Ve středu najdete červenavé skvrny. Povrch klobouku je sametový, ve stáří popraskaný. K válcovitému třeni jsou přirostlé bělavé až nažloutlé lupeny.
