Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Příběh: Z toho mrazí! Kocour Kolumbus předpovídal smrt

Kocour Kolumbus se nespokojil s životem "normální" kočky a projevil své magické vlastnosti.
29. března 2014 | 06:00

Černý kocour Kolumbus byl hodně hrdý kocour. Nade všechno miloval svou svobodu, často zmizel neznámo kam. Jakmile ale měl jeho pán mizernou náladu, nehnul se od něj ani na krok. A když oba přesídlili do pečovatelského domu, začaly se dít zvláštní věci…

„Kolumbus je radostí mého života, můj nejlepší kamarád. Je nádherný, všichni ho obdivují,“ zářil jindy důstojný pan profesor, když s láskou mluvil o svém mazlíčkovi.

Žili si spolu spokojeně. Kolumbus si do ničeho nenechal zasahovat, v ničem se nepodřizoval. Ani nemusel. Kdykoli se mu zachtělo, zmizel.

Byl jen jeden jediný důvod, pro který byl ochoten zříct se svých pochůzek – když se jeho páníček cítil „pod psa“. Pak bylo všechno jinak. Kolumbus se uložil panu profesorovi do klína, předl a tiskl se k němu. Bez pohnutí. Zvířecí vnímavost byla podivuhodná, kocour pokaždé spolehlivě poznal, že ho „jeho člověk“ potřebuje, že je mu zle…1958486:gallery:true:truePoprvé se nikdo nedivil

Pět let spolu postarší profesor a kocour žili ve starém rodinném domě. Zůstali v něm sami, a tak když majiteli začaly ubývat síly, přesídlili do domu s pečovatelskou službou.

I tady si Kolumbus zachoval své oblíbené vycházkové rituály a „utěšovací chvilky“.Jednoho dne se ke svému pánovi přitulil zvlášť silně a nehnul se. Dlouho, hodně dlouho. Když se zvedl a odešel, zjistil personál, že starý pan profesor je po smrti.

Magické čtyři hodiny

Tentokrát páníček „odešel“ a Kolumbus zůstal. Všichni v pečovatelském domě si na něj mezitím už zvykli a oblíbili si ho. Mazlil se se všemi a s nikým, stal se takovým „dvorním“ kocourem.

Až jednou se přitulil ke staré, hodně nemocné paní a nehnul se od ní. Plné čtyři hodiny. Když seskočil z postele, zjistil personál, že stará paní umřela. Že by se s ní Kolumbus loučil?

Za týden si kocour opět lehl na postel, k pánovi, který se už ztrácel před očima. Pak se zvedl. Po čtyřech hodinách. Nemocný pán právě dodýchal… Jako kněz přivolaný k umírajícímu, aby mu udělil rozhřešení, vydával se Kolumbus k pacientům čtyři hodiny předtím, než je zastihla smrt. K údivu celého personálu.

Mediální „hvězda“

Brzy si zaměstnanci pečovatelského domu zvykli. Kolumbovo načasování bylo tak spolehlivé, že když se „ujal svého úkolu“, ošetřující personál okamžitě vyrozuměl rodinné příslušníky.

Jak konstatoval jeden z odborných lékařů, geriatrů, Kolumbus bral svou práci velice vážně. Můžeme se divit, že se dostal i do novin? V roce 2007 se objevil v britském tisku článek s názvem Fenomén Kolumbus. Právem.

Autor: zum