2°C
Trochu jiný farmář
Když jsem poprvé volala místnímu farmáři, že se chystáme „otestovat“ jeho statek, překvapilo mě, že skoro nemluví česky. „Jak se cizinec dostal na farmu na rozhraní Středních a Jižních Čech?“ honilo se mi hlavou. A co je vůbec zač?
Když jsme dorazili do Otradovic a konečně si s Booij Ingmarem potřásli rukou, okamžitě jsem mu začala klást řadu otázek, zatímco jsme si prohlíželi jeho farmu. Dozvěděla jsem se, že je to farmář opravdu netypický. Většinu života pracoval jako manažer nadnárodní korporace a právě tato pozice ho přivála až do Čech. On sám pochází z Nizozemska, jeho žena je Američanka. A proč nakonec zakotvili na českém statku? Jednoduše nebyli spokojení s kvalitou potravin na evropském trhu, ale v Čechách se jim líbilo. A Booij už měl plné zuby sedavé a stresující práce v kanceláři. A tak se rozhodli, že založí farmu a budou pěstovat vlastní potraviny. Nejen kvůli sobě, ale také pro jejich tři děti.
Nelehké začátky farmáře amatéra
Krušné chvíle zažila rodina novopečených farmářů i po naplnění chlévů a hospodářských objektů. „Neměl jsem žádné zkušenosti,“ svěřil se Booij, „učil jsem se všechno za pochodu. Občas se stalo, že jsme přišli o líheň, narodilo se málo zvířat.“ Ale teď už farma šlape, tak jak má. I když je tu prý pořád co měnit.
Na statku je živo
Když procházíme chlévy a hospodářskými budovami, jsem překvapená, kolik zvířat chovají. Vidíme králíky, kozy, krůty, slepice, krávy, prasátka… Mezitím nám farmář vysvětluje, čím je krmí, jak se o ně stará, kolik rodí mladých, zda jsou na maso či na chov. A já zjišťuji, že pod drsnou slupkou farmářovou je křehká duše. Většinu zvířat totiž hladí, mluví na ně.
A když se náš fotograf snaží udělat fotku čerstvě vylíhnutých kuřátek, vykřikne najednou: „Pozor! Buď opatrný!“ Jedno kuřátko totiž z výběhu uteklo. Booij ho pohotově bere do rukou a mazlí se s ním. Pak ho něžně vrací zpět. Zvířata tu mají evidentně dokonalou péči!
Toulky farmou
Při prohlídce farmy zjišťujeme, že ke statku patří ještě veliké pastviny, lesy i rybníky. Že Booij se snaží využít každý volný kousek půdy. Pěstuje tu zeleninu, ovoce, ale chová i ryby. Zasvěcuje nás také do toho, že pro hnojení a stravu zvířat používá jen to, co vzejde na jeho farmě. Zkrátka žádné chemikálie, žádné škodlivé látky…
Statek není ale jen zemědělskou usedlostí. Na centrálním dvoře najdete i malý hotel, místnosti určené pro firemní školení vybavené moderní technikou. A taky apartmány pro dobrovolníky, obchod a od dubna ještě nově otevřenou restauraci.
Konečně jíme…
Prohlídka farmy trvá něco přes hodinu a už nám kručí v břiše. Proto nás Booij odvede do restaurace (pokud ji chcete navštívit, musíte se vždy ohlásit minimálně den předem), kde se pro nás už chystá několik chodů. Když se ptám, jestli se můžu podívat přímo do kuchyně, farmář mi odpovídá: „No jistě. Kdokoliv tam může jít. Pohled na vlastní oči působí lépe než razítko garantující kvalitu.“
A všechny suroviny můžete koupit i v obchodě na farmě, který je otevřený každý den od 8 do 16 hodin, včetně svátků a prázdnin. Je ale lepší dopředu zavolat či napsat e-mail, abyste sehnala přesně to, co potřebujete. A abych nezapomněla, vyrábí tu i božské uzeniny!
Staňte se farmáři
Nemáte moc peněz, chatu či chalupu, ale přesto byste si rádi užili pobyt v klidné přírodě? Chodili na houby či ryby? K Booijovi na farmu můžete přijít i téměř zadarmo. Má to ovšem háček. Minimálně pět hodin denně musíte na statku pracovat. Jenom už musíte mít trochu odrostlejší děti, které dovedou přiložit ruku k dílu. Vyrazit sem ovšem můžete třeba jen ve dvou.
Víkendový pobyt v hotelových pokojích s kompletní stravou vás ale vyjde levně. Přibližně na tisíc až dva tisíce korun za osobu. Nechce se vám vůbec pracovat, ale pobyt na farmě by se vám líbil? Zaplaťte si hotel, užívejte si dobrot místní restaurace a lenošte v klidu a pohodě, uprostřed krásné přírody. Tady vás nikdo rušit nebude.
