Gurmánské výlety: Pohádka na konci světa u Havlových

Redaktorka Blesku pro ženy Kateřina Pokorná se vydala ochutnat pravou bio kuchyni na farmu Dagmar Havlové, manželky Ivana Havla, bratra našeho exprezidenta. S manželem a synem Pepíkem si její kuchyni nemůžou vynachválit.

"Najít penzion s vyhlášenou kuchyní ve vísce Tuchom a přilehlou ovčí farmu v sousední vesnici Košík byl docela oříšek. Po sjezdu z dálnice jsme bloudili, a dokonce jsme byli nuceni se na směr cesty několikrát zeptat. Atmosféra během jízdy se tak dala posledních pár kilometrů před cílem doslova krájet.

Ale možná po větší reklamě majitelka farmy a penzionu Dagmar Havlová ani netouží. Třeba by tím tohle báječné místo, na které jsem slyšela jen samou chválu a kde nikdo nikam nespěchá, ztratilo punc atraktivní oázy klidu a pohody."

Kočky, kam se podíváš

Hned jak jsem s celou rodinou vstoupila do dveří útulné chalupy, dýchla na mě domácká atmosféra, a hlavně intenzivní vůně pečeného

jehněčího. Střed místnosti zabírala masivní kachlová pec plná kožešin a líně se povalujících koček. Stoly jsou v místnosti jen čtyři a všechny na dlouhou dobu dopředu rezervované. Sympatický, slovensky hovořící číšník nás bleskurychle uvedl na naše místa a omluvil se, že když jsme přijeli s dvacetiminutovým zpožděním, budeme muset pár minut vydržet, než se na nás s jídlem dostane. Vůbec nám to ale nevadilo. Bylo po čem koukat.

Čtyřletý syn se okamžitě vrhl na lavici, která lemovala jednu stranu chalupy, a mazlil se s pospávajícím rezavým kotětem. My ostatní jsme fascinovaně sledovali, z čeho že se tu vlastně točí pivo. Po klasické pípě ani památky. Tady se totiž čepuje přímo ze zdi, ze starodávného kohoutku, který pamatuje léta dávno minulá. V kuchyni, lépe řečeno u myčky nádobí, se zatím pilně otáčela sama paní majitelka. Když si na mě udělala pár minut, svěřila se, že je tady moc spokojená. Kdysi tu měli jen chalupu, ale tak se jim v tomhle koutě středních Čech zalíbilo, že se tu odvážně pustili do podnikání. Prý se jim daří, lidé se sem vracejí, mají objednávky na svatby, míří sem zájezdy dětí na exkurze.

 

3 dobré tipy: * Stůl v restauraci si rezervujte raději s desetidenním či čtrnáctidenním předstihem. Po telefonu můžete s kuchařem dopředu konzultovat, co vám má z nabídky servírovat. (více na www.farmakosik.cz) * Nechte si číšníkem doporučit jednotlivé kombinace jídla a, pokud přijíždíte s menšími dětmi, také počet porcí. Potomkům totiž možná budou stačit jen vidličky. Jídlo můžou uzobávat přímo z vašeho talíře. U stolu je stejně udržíte jen těžko, v chalupě i kolem ní je pro ně spousta lákadel. * Určitě si v přilehlé farmě kupte ovčí sýry – ty můžete dopředu ochutnat právě v restauraci. Nebo úžasné, dokonale vyuzené jehněčí klobásy. Pokud jste spíš na sladké, zkuste domácí marmelády.

Lívance jako od babičky

Ještě než jsem spolu domluvily, začalo mi pořádně kručet v břiše. Hned přede mnou stála kouřící polévka ve stylových, bílých keramických miskách s poklopem. Ten den se podávala domácí bramboračka (ve které doslova stála lžíce a byla plná hub) a pravá slovenská kapustnica s uzeným jehněčím masem a zakysanou smetanou. Zkusili jsme obě. Byly výtečné a dost vydatné.

Druhý chod jsme si mohli kombinovat podle chuti. Poručili jsme si porci jehněčího na česneku a bylinkách s haluškami s uzeným masem a zelím a porci zlatavé křupavé kachny s pečeným bramborem, kopcem čerstvé zeleniny v osvěžujícím dresinku se lžící zakysané smetany. Poctivé porce byly neskutečnou lahůdkou.

Kachna se na jazyku rozplývala, byla šťavnatá, jehněčí omamně vonělo a při krájení se doslova od kosti samo sypalo. Když nám po hodině slehlo, nechali jsme se nalákat na lívanečky obalované ve skořicovém cukru a zdobené borůvkovou zavařeninou, zakápnuté zakysanou smetanou. Zase lahoda. Ani vlastně nevím, co chutnalo nejlépe. Všechno bylo jednoduše famózní.

Fantastické jídlo jsme zapíjeli minerálkou a nealkoholickým pivem. U sousedního stolu si ale nemohly dvě kamarádky vynachválit calvados na trávení. Nezůstaly rozhodně u jednoho voňavého panáku. A ceny? Za jehněčí jsme zaplatili 240 korun, stejnou sumu nás stála i kachna. Vydatnou polévku počítají za 45 korun, poloviční porci lívanců za lidových 25 korun, nealko pivo pak za 30 korun. Za ten požitek to rozhodně stálo!

Zoo nebo muzeum Bedřicha Smetany

Pokud nemíříte do Košíku, respektive Tuchomi jen za kulinářským zážitkem a chcete si dopřát také nějaký čas na oddych od každodenního shonu, pak se na pár dní ubytujte přímo nad restaurací. Ozdravný pobyt vám prospěje, tedy pokud nejste jako já, kterou místa, kde, jak se říká, chcípl pes, trochu děsí. Až totiž dokonale uspokojíte chuťové pohárky, projdete se kolem přilehlého rybníka, zachytáte si ryby a obhlédnete divoké prase ve výběhu nebo blízkou farmu, není zrovna moc možností, kam si vyrazit.

V blízkém i dalekém okolí však doporučuji vesnici Jabkenice, kam se roku 1875 nastěhoval skladatel Bedřich Smetana. Tady stojí myslivna, ve které u své sestry žil a jež je nyní přestavěná na muzeum. Vyhlášená a hojně navštěvovaná je i tamní Jabkenická obora s vysokou zvěří. Ti nejmenší zase určitě ocení rodinnou minizoo ve vísce Chleby.

Staňte se našimi přáteli na Facebooku.