Čtvrtek 21. listopadu 2024
Svátek slaví Albert, zítra Cecílie
Oblačno, sněžení 2°C

První dámy po boku našich prezidentů: Která byla milovaná a která nenáviděná?

  • 30. října 2022 | 06:00

    V historii samostatného Československa jsme jich měli celkem osm, po jeho rozdělení to byly celkem čtyři dámy, jedna z nich byla první dámou Československa i samostatné České republiky. Které to byly, jak reprezentovaly své muže a naši republiku? Byly milované, nenáviděné, kolovaly o nich vtipy, nebo o nich lidé ani nevěděli?

    Důvodů, proč si první dámy připomínat, je samozřejmě více, ovšem během svátečního víkendu, kdy jsme slavili výročí vzniku samostatného Československa, je o důvod víc připomenout i výročí nástupu první dámy do funkce.

  • Charlotta Garrigue Masaryková

    Autor: ČTK

     

    (Ve funkci: 1918–1923)

    První dáma, která vlastně první dámou být nechtěla. Pocházela z USA, ale kvůli lásce k Masarykovi se přestěhovala do Prahy. Byla hluboce zbožná, velmi pokroková a nekompromisní. Bojovala za ženská práva a zasadila se o to, aby v první ústavě Československa z roku 1920 byla žena ve všech oblastech postavena na úroveň mužů. Naučila se česky a věřila v génia českého národa. Byla skromná a pro všechny byla „paní Masaryková“. Vždy stála po boku manžela. Role první dámy si dlouho neužila, trpěla depresemi a zemřela v roce 1923. Na jejím pohřbu zazněly česká hymna a chorál Ktož jsú boží bojovníci.

     

  • Hana Benešová

    Autor: Úřad vlády ČR

    (Ve funkci: 1935–1938)

    Manželka druhého prezidenta byla oddaná manželka, kterou miloval celý národ. Se svým manželem také úzce spolupracovala, mluvila několika světovými jazyky a byla velmi přirozená. Právě ona se stala vzorem pro všechny další první dámy. Skvěle reprezentovala prezidenta, věřila v politiku, kterou Beneš dělal. Během druhé světové války se stala v exilu předsedkyní Červeného kříže a patronkou československé exulantské obce. Po manželově smrti v roce 1948 se její svět zhroutil a do konce života žila v ústraní. Zemřela v roce 1974.

  • Marta Gottwaldová

     

     

    (Ve funkci: 1948–1953)

    Manželka prvního „dělnického“ prezidenta jako první dáma neuspěla. Bývalá služebná skutečnou dámou být ani nemohla, lidem byla spíše pro smích a kolovaly o ní vtipy. Politika ji moc nebavila, ale manželovi stála věrně po boku. Vždy budila pozornost, nosívala objemné kožichy, byla hlučná a výstřední. Ráda zpívala, hrála mariáš a nevyhýbala se ani alkoholu. Přestože jezdila s manželem na různá setkání s politiky, nikdy to z ní skutečnou první dámu neudělalo. Podle zlých jazyků byla její nejdůležitější role na Hradě ta, aby udržela na uzdě Gottwaldovu slabost pro alkohol. Drahé šaty, kožichy a kabelky jí k úctě nepomohly, navždy zůstala nevzdělanou služebnou.

     

     

  • Marie Zápotocká

    Autor: ČTK/Blesk

    (Ve funkci: 1953–1957)

    Pocházela z chudých poměrů a naplno se věnovala politice. Věřila v ideje socialismu a byla pro ně zapálená. Jako první dáma se nezměnila, na nic si nehrála a zůstala sama sebou. Nepotrpěla si na přepych jako její předchůdkyně Gottwaldová, a v tom byla sympatická. Byla přátelská a bezprostřední, taková „holka z huti“. Jako soudružka stála věrně po boku svého manžela. Nebála se vystupovat na veřejnosti, milovala besedy a schůze. Svého muže přežila o čtvrt století a neměla se zle. Od Ústředního výboru KSČ dostala penzi, malou vilu a šoféra, žila v ústraní až do roku 1981, kdy zemřela.

  • Božena Novotná

    Autor: ČTK/Blesk

     

    (ve funkci: 1957–1968)

    Manželka třetího "dělnického" prezidenta byla tak trochu utajovaná. Oficiálně nikde moc nevystupovala, moc se o ní nepsalo ani nemluvilo. Považovala se za obyčejnou ženu, a taková zůstávala i v roli první dámy. Když se po smrti Zápotockého rozhodlo, že jeho nástupcem bude Novotný, nebyla nadšená. Necítila se na velkou politiku a byla si dobře vědoma toho, že skutečnou první dámou nikdy nebude. Jako první dáma se naučila rozkazovat, hodně věcí z Hradu rozdala a po roce 1968 je dostala k náhradě. Abdikaci v roce 1968 brala jako zradu a potupu. Zemřela v roce 1980 v ústraní.

     

  • Irena Svobodová

    Autor: ČTK/Blesk

     

    (Ve funkci: 1968–1975)

    Po dlouhé době konečně první dáma, která si svůj titul zasloužila. Byla chytrá, inteligentní, spravedlivá, dochvilná a velmi statečná. Jako manželka vojáka věděla, jak těžký je takový život. Díky tomu se naučila přizpůsobovat se povinnostem a rizikům povolání svého muže. Nikdy si nestěžovala, statečně snášela všechna utrpení. Lidé ji měli rádi, protože ostatní nehodnotila a nesoudila. Byla odvážná a zvyklá bojovat. Jako první dáma se zasloužila o vznik SOS vesniček pro děti bez domova, které fungují dodnes. Hrad považovala za kulturní památku, nechala opravit historický nábytek a vrátila ho na původní místo. Nechala také zpřístupnit lánskou zahradu pro veřejnost. Zemřela v roce 1980, deset měsíců po manželově smrti.

  • Viera Husáková

    Autor: ČTK/Blesk

     

    (Ve funkci: 1975–1977)

    Druhá manželka posledního normalizačního prezidenta Gustáva Husáka byla velká intelektuálka. Byla vzdělaná a živila se jako redaktorka a překladatelka. Odmítala ochranku, žila obyčejný život a s manželem se vídala jen o víkendech. Byla členkou komunistické strany a ráda se obklopovala lidmi s levicovými názory. I když žila v Bratislavě, byla příkladnou první dámou. Uměla cizí jazyky, byla skvělá diplomatka a věřila v komunistické myšlenky. Přesto ji Husák držel stranou a málokdo tehdy věděl, jak vůbec jeho žena vypadá. Zemřela ve čtyřiapadesáti letech při tragické nehodě vrtulníku v roce 1977.

     

  • Olga Havlová

     

    Autor: Profimedia

    (Ve funkci: 1989–1995)

    První dáma svobodné země, s níž na Hrad vstoupila skutečná osobnost. Během úřadování Václava Havla si získala respekt a obrovské sympatie. Nejen pro svou skromnost, ale taky kvůli tomu, že vždy říkala, co si myslí. Svou roli první dámy brala vážně, přestože si nepotrpěla na okázalost. Stála po boku manžela v dobrém i ve zlém, včetně jeho několikaletého vězení. Byla jeho pevným bodem, podporovala ho a snažila se udržet si odstup, aby ji politika nepohltila. Zasloužila se o rekonstrukci Pražského hradu, stala se aktivní poradkyní a projevila se jako výborná organizátorka. Založila Výbor dobré vůle. Na veřejnosti se objevila naposledy na podzim 1995 a v listopadu jí byl udělen titul Žena roku. Zemřela v lednu 1996 a na pohřbu se jí poklonily tisíce lidí.

  • Dagmar Havlová

    Autor: Profimedia

     

    (Ve funkci: 1997–2003)

    Za Václava Havla se provdala ani ne rok po smrti Olgy, což jí mnozí měli za zlé. Byla naší nejkrásnější první dámou a taky jednou z nejpopulárnějších. Z herečky se přehoupla do role, která jí slušela. Nebyla ani milovaná, ani nenáviděná, byla svá. Jako manželka byla obětavá, to když o Havla pečovala v době jeho nemoci. Svou roli první dámy brala vážně, založila nadaci, věnovala se dobročinnosti a skvěle reprezentovala při státních návštěvách. Nestála „jen“ po jeho boku, svůj názor dávala najevo razantně. V roce 1998 při volbě prezidenta zapískala na protest proti urážkám poslance Vika, což jí mnozí vyčítali. Byla houževnatá a tvrdohlavá, kontroverzní – ale jako první dáma silná a vitální. Vzdala se herectví, aby byla po boku svého muže, a byla s ním i při jeho smrti v prosinci 2011.

     

  • Livia Klausová

    Autor: Profimedia

     

    (Ve funkci: 2003–2013)

    Konzervativní a věrná první dáma, která svou roli zvládala s nadhledem. Před příchodem na Hrad už byla skoro patnáct let zvyklá na život s politikem. Získala si pověst nenápadné, ale jedné z nejlepších prvních dam u nás. Svou roli brala vážně a neváhala nahlas podpořit manžela. Byla decentní, noblesní a přirozená. Uměla skvěle konverzovat kdekoli a s kýmkoli, nedělalo jí problém pohybovat se mezi vrcholnými politiky a smetánkou. Musela se vzdát své kariéry, ale jako oběť to nebrala. Snažila se hlídat si soukromí a zůstat sama sebou. Byla loajální a zvládla s noblesou i manželovy nevěry. Díky tomu byla lidem sympatická. Byla čestnou patronkou Registru dárců kostní dřeně, zasloužila se o úpravy interiérů Pražského hradu a zámku v Lánech. Od roku 2013 byla velvyslankyní na Slovensku, ve funkci skončila letos v dubnu.

  • Ivana Zemanová

    Autor: Profimedia

     

    (Ve funkci: 2013–dosud)

    Poslední první dáma je spíše nenápadná a plachá, úplně na začátku funkčního období stála spíše v pozadí, ovšem nyní je mnohem více vidět. Manželovi vedla jeho druhou prezidentskou kampaň a tvrdila, že žena má svého muže podporovat a následovat. Pozornost ale nevyhledává, přesto stojí pevně po manželově boku. Mnoha lidem imponuje její skromnost i to, že si důrazně chrání soukromí. Ovšem jako první dáma nezahálí, zajímá se o charitu, organizuje vlastní akce a má svůj program.

     

     

Autor: aši
Diskuse ke článku
.