Kdo Medu Mládkovou zná blíže, většinou dříve nebo později zmíní její obrovskou energii, zarputilost a vnitřní sílu. Potřebovala je, když se rozhodla přeměnit zchátralou budovu Sovových mlýnů na pražské Kampě v muzeum, které se stalo domovem rozsáhlé sbírky českého a středoevropského moderního umění v hodnotě milionů korun. 

Jedním z největších přátel Medy Mládkové je exministr Jiří Pospíšil, který je předsedou správní rady muzea. Pracovat s ní začal, když před lety musel opustit ministerstvo spravedlnosti. „Je pro mě mimořádnou ctí být paní Medě po boku, je to úžasný člověk, mám ji rád a je pro mě velmi důležitá. Stala se součástí mé rodiny, tak trochu mě vlastně adoptovala, když mi nabídla práci v Museu Kampa," řekl už před časem právník Pospíšil. Vedle toho, že je předsedou správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, rovněž spravuje Werichovu vilu. 

V lékaři poznala dítě, kterému kdysi zachránila život! Po třiceti letech si pamatoval její jméno

Sbírka obsahuje největší kolekci děl jednoho ze zakladatelů moderního abstraktního malířství Františka Kupky a díla dalších významných umělců 20. století z tzv. východního bloku. Mecenáška už kvůli svému zdraví veřejně příliš nevystupuje, narozeniny oslavila s přáteli, kteří ji navštívili. 

Meda Mládková přišla na svět 8. září 1919 jako Marie Sokolová v Zákupech na Českolipsku. Po druhé světové válce odešla do Ženevy, kde studovala ekonomické a politické vědy. Když přišel komunistický převrat roku 1948, rozhodla se zůstat v zahraničí. I tam ale byla v kontaktu s dalšími exulanty, spolupracovala na Peroutkově časopisu Skutečnost a založila exilové nakladatelství Edition Sokolova. Postupně pak žila v Paříži a ve Washingtonu.

Vydrží-li kultura, přežije národ

Meda Mládková vedle sbírání děl také pomáhala československým umělcům, kteří nemohli vystavovat, a finančně je podporovala. „Na Medě je úžasná její zarputilost a odhodlanost, se kterou dokáže své nápady zrealizovat. Patří k lidem, kteří na mě měli ohromný vliv, například jsem se kvůli ní stal vegetariánem,“ popsal její osobnost Pospíšil.

Meda Mládková nesbírala umění pouze pro svou potěchu, snažila se také o to, aby se svět o českém moderním umění dozvěděl. Svou sbírku vystavila v roce 1987 ve Vídni a o rok později ve Washingtonu. Po roce 1989 pro ni začala hledat vhodné místo v Čechách. Heslo svého muže „Vydrží-li kultura, přežije národ“ nechala zvěčnit i na budově Sovových mlýnů.

Pierce Brosnan slaví 65: První láska mu zemřela, s druhou je přes 20 let

Svou sbírku budovala spolu s manželem Janem (†77) od 50. let, přestože oba žili v zahraničí a do rodné vlasti se dostali jen zřídka. Získala ji pro muzeum v Sovových mlýnech a nenechala se zastavit ani dlouhým jednáním s úřady, kterým se její nápady zrovna nelíbily, ani ničivou povodní, která opravenou budovu znovu zdevastovala. Z galerie je nyní zavedená a prosperující instituce, a Meda Mládková se tak může plně soustředit na oslavy.

Přelomový byl pro ni rok 1955, kdy poznala svého budoucího manžela Jana Viktora Mládka. „Prožili jsme spolu krásné chvíle. Hodně jsme cestovali a navštívili krásná místa,“ vzpomínala na něj po letech. Druhé osudové setkání bylo to s Františkem Kupkou v roce 1956 poblíž Paříže. „Zazvonila jsem na jeho dveře. Otevřel mi starý pán v bílém kabátu. Představila jsem se jako česká studentka – a že bych chtěla vidět jeho obrazy,“ popsala později, kdy se poprvé potkali. Jeho obrazy ji uchvátily a později se staly základem rozsáhlé sbírky umění, kterou s manželem budovala.

7 věcí, které vám muži nikdy nepřiznají! Víte, které to jsou?

Co od vás potřebuje váš partner? Tak těžké to není, jsme v podstatě stejní!