„Život utíká velmi rychle. Člověk se ani nenaděje a má o dvacet let víc,“ tvrdí Česká Miss Bučková, která se snaží prosadit na milánských přehlídkových molech, z nichž vede cesta k vytoužené branži pohádkově placené modelky.
„Pravidelně docházím na hloubkovou kosmetiku a masáže, které pleť omlazují. Myslím, že dokud se budu věnovat modelingu, tak je to nutnost,“ podotýká ambiciózní Eliška, pro níž byla soutěž o korunku krásy odrazovým můstkem k tomu stát se krásným věšákem na šaty. Ostatně jako pro většinu jejích kolegyň ze soutěží o titul Miss.
Botox ve dvaceti?
Na injekce botulotoxinu U Elišky jistě brzy s takovým přístupen dojde. Někteří její rivalky dokonce do éteru pouští zvěsti, že k nim už došlo. I kdyby ano, nebude Bučková ve svém věku žádnou velkou výjimkou. Počet krásek, které si po dvacítce nechají klobásovým jedem umrtvit patřičné svaly v obličeji, aby preventivně zamezily tvorbě mimických vrásek narůstá.
A lékaři v estetických zařízeních jim rádi botox píchnou nebo nahradí jinou revoluční alternativou. „Žádná zdravotní rizika nehrozí. Botulotoxin se může píchat i velmi malým dětem,“ konstatuje řada plastiků, kosmetických dermatologů. Tak proč tedy nepomoci, když má klientka jemnou, suchou, k vráskám náchylnější pleť. Genetické dispozice či sklon k výrazné mimice?
Dokonalost proti přirozenosti?
Plastičtí chirurgové právem tvrdí, že estetická vylepšení nedělají člověka jen krásnějším, ale především sebevědomějším, šťastnějším. „Je dobré řešit stárnutí už po dvacítce. Botox je výbornou prevencí proti vráskám zejména u mladších žen. Přeruší spojení mezi nervem a svalem, vyřadí danou oblast z provozu. Vrásky tudíž nevznikají. Ten princip je jednoduchý,“ praví na estetických klinikách.
Eliška Bučková by podle této teorie patřila k správně osvíceným krasavicím. Ona sama přiznává, že si zatím nechala od plastiků přišít od přírody odstávající uši. A podstoupila zeštíhlení, tzv. liposukci stehen: „Dala jsem si pomocí laseru rozbít tukové buňky,“ přiznala. „Na sobě mám ale všechno pravé, žádný implantát,“ dodala. Což se o řadě Miss a českých modelek říci nedá.
Zdravý rozum versus ideál
Ambiciózní Eliška by tedy mohla být se svým exteriérem spokojená. Jak vidno není, jinak by tak rapidně nezhubla. „To jak vypadá, není jen otázka liposukce, ale krutého hladovění,“ shoduje se její okolí. Bučková ale anorexii popírá. „V šestnácti, když po mně chtěli, abych shodila nějaké tři centimetry, jsem měla tendenci se naučit zvracet. Tenkrát jsem byla naivní. Stejně to dones neumím. Lepší je cvičit…“
Cílené hubnutí, ale Bučková nevyvrací. Vysvětluje ho striktními požadavky zahraničí na štíhlost modelky. A ona udělá vše proto, aby ve světě uspěla.
Elišky touha po fyzické dokonalosti, stávajícím ideálu krásy by se dala nazvat posedlostí. Nicméně kosmetické teorie, že je nutné udržovat mladý vzhled už po dvacítce, z ní spíše dělají dívku dbající na prevenci.
Nová doba, nové hodnoty?
Shodněme se na tom, že botox, liposukce, modelace všech možných částí těla nejsou všespasitelné. A onu schopnost šťastně se vyrovnat sám se sebou, nezaručí. Stáří se stejně dostaví. Stavět existenci na fyzické kráse je tedy velmi ošemetné a v jistém věku bolestné.
Super štíhlé tělo a hladká tvář panenky rovněž úspěch v modelingu nejistí, pokud schází vrozený šarm, neuchopitelné charisma. To by si měla Eliška Bučková uvědomit. Mimochodem mimika, výraz, jedinečný typ otvírají v této branži dveře dokořán. Nikoli prázdná, botoxem paralyzovaná tvář bez vrásky a bez ducha...