2°C
Jaká byla vaše reakce na nabídku a co vás přesvědčilo roli přijmout?
Pamatuji si na to, když mi Petr zavolal přes Skype, už jsem si přečetla scénář a strašně se mi líbil. Věděla jsem, koho dalšího oslovili, a tajně doufala, že tu roli dostanu, protože jsem chtěla být součástí takového projektu. Když jsem dostala zprávu, že role je má, nadšeně jsem poskakovala po bytě a nemohla se dočkat. Když jsem pak poznala Petra osobně, byla jsem přesvědčená, že to bude skvělá spolupráce. Byl s námi na place celou dobu, vždycky sršel pozitivní náladou a jsem šťastná za tuhle zkušenost.
Byla jste jednou z mála žen ve filmu, jaké to bylo trávit tolik času mezi všemi těmi muži?
Natáčení bylo zajímavé. Bylo tam hodně maskulinní energie a spousta páchnoucích mužů, na což jsem si v těch podmínkách musela zvyknout. Snažila jsem se tomu dát všechno, ale byla to chvílemi opravdu velká výzva. To ale přichází s jakoukoli rolí.
V jedné ze scén jste musela sahat na červy a byla obklopena potkany, v další scéně se objevil i lev, nemusela jste překonávat nějakou fobii?
Vůbec, naopak, jsem si ty potkany oblíbila a hráli jsme si spolu. Když přisel na scénu lev, tak jsem si ho strašně chtěla pohladit, ale nedovolili mi přibližovat se k němu.
Podmínky, ve kterých jste natáčela, byly docela náročné, mnohokrát jste byla zmáčená od hlavy k patě!
To je pravda, musím říct, že nejtěžší bylo plavat v těch šatech, které jsem měla na sobě, byly totiž strašně těžké a táhly mě ke dnu. Každý ten okamžik jsem prožívala a šla do všeho naplno, protože pak je to na filmu vidět a je to jediná možná cesta!
Musela jste se nějak speciálně připravovat, ač jste tam neměla tolik akčních scén, jako muži?
Kluci pořad posilovali a cvičili, já jsem v podstatě nemusela dělat nic jiného než dbát sama o sebe a především své mentální zdraví, udržet se v pohodě. Byl to docela rychlý proces, protože jsem se dozvěděla jen týden před tím, než začínalo natáčení, že musím odletět do Prahy.
Byla to vaše první návštěva České republiky?
Ano, a jsem strašně ráda, že mohu být zase zpět na premiéru, protože Česká republika je opravdu nádherná. Je neuvěřitelně pestrá a barevná, občas jsem měla pocit, že to ani nemůže být realita, že je to tak perfektní, že to musí být kulisa, ale samozřejmě nebyla a to bylo dechberoucí.
Jak dlouho jste u nás strávila?
Myslím, že to bylo asi tři měsíce. Občas jsem si udělala krátký výlet do Londýna navštívit přátele, ale většinu času z tří měsíců jsem strávila tady.
Co se vám nejvíc líbilo?
Je to těžké vybrat, byli jsme na tolika krásných lokacích jako všechny ty hrady a zámky, které byly absolutně úžasné. Byla jsem zvyklá natáčet v lokacích, které byly uměle vytvořené, a nic nebylo reálné. Tady se nemuselo nic předstírat, všechno bylo opravdové, což je impozantní. A abych nezapomněla, jízda na koních byla jedním z nejkrásnějších zážitků.
A to už jste uměla, než jste začali natáčet?
Trošku ano, ale dostala jsem trénink, když jsem sem dorazila.
Takže přeci jen bylo něco, co jste musela natrénovat!
Vídíte, vlastně ano, a jsem moc ráda, je to dovednost, kterou jsem si z tohoto natáčení odvezla.
Víte už, kam se vydáte na další natáčení?
Zrovna teď netuším, to je zkrátka život herce, nikdy neví, kam ho vítr zavane příště. Ale akorát jsem skončila natáčení filmu na Maltě a tam jsem se musela naučit potápět. Tak jsem zvědavá, co mě čeká příště, možná cesta do vesmíru, kdo ví!
