2°C
Petře, o vás je známo, že jste velký patriot. Kdy poprvé jste patriotismus pocítil?
Bylo to během mé sportovní kariéry v judu. Pokaždé, když jsem vycestoval do světa reprezentovat Českou republiku, jsem měl lvíčka na prsou a vlajku na rameni, jak na kimonu, tak na teplácích. A když se pak povedlo vyhrát, hrála i česká hymna. To bylo naprosto nejvíc. Krásnej pocit.
Jak se u vás patriotismus projevuje v běžném životě?
Pokaždé se těším zpátky domů. Zvlášť když jsem pracoval v zemích jako Ukrajina, kde jsem točil před deseti lety horor Ghoul. To jsem si pak vážil všeho, co tu máme.
Pro svůj zatím největší projekt jste si zvolil život husitského vojevůdce Jana Žižky. Proč zrovna on?
Mým snem bylo udělat film jako Statečné srdce, ale s českým příběhem. A Žižka je pro to ideální. Film jsem udělal tak, aby ho pochopil kdokoli na světě, ale samozřejmě i tak zůstane trochu komplikovanější pro ty, kdo naši historii neznají. Samozřejmě bude těžké zaujmout amerického diváka, ale věřím, že se to povede. Chtěl jsem dodržet historická fakta a díky tomu je film komplikovanější. Díky tomu bude ale zase zajímavější i pro české publikum, o to mi šlo.
O Janu Žižkovi natočil v 50. letech dobře známou filmovou trilogii také režisér Otakar Vávra.
Já si tu trilogii pamatuji jako dítě. Na mě to byl „starý“ film, který byl ale na svou dobu skvěle natočený, a když jsem na něj nedávno koukal, znovu mě překvapilo, co byli tehdy filmaři schopni vytvořit. Klobouk dolů. Jediné, co bych mu asi mohl vyčíst, byla komunistická ideologie, která z něj čišela. Pro dnešní mládež je už ale tato trilogie příliš stará a je těžké udržet dnešního teenagera, aby takový film dokoukal.
Ona ta dnešní mládež má celkem zkreslený pohled na svět. Na vině jsou dle slov odborníků čím dál menší komunikace tváří v tvář, neřešení problémů, nahrazování starých věcí novými... Myslíte, že by je život Jana Žižky mohl v lecčems alespoň trochu inspirovat?
Myslím, že teď si mladá generace začíná uvědomovat problémy s ekologií a válkou a pomalu začíná chápat, že ne vždy měli lidé tak poklidný a luxusní život, jako mají teď oni. Já jsem vlastně rád, že film dva roky stál a jde do kin až nyní, protože je o boji za svobodu a o naději a také o tom, že se lidé v těžkých chvílích umí podpořit a bojovat proti nespravedlnosti.
Co bylo na natáčení vůbec to nejsložitější?
Úplně jednoduché nebylo zajištění peněz pro tak nákladný film, ale daleko komplikovanější bylo zajištění velkých hvězd. Ještě dva týdny před natáčením jsem neměl opravdu žádného herce. Pak na roli Žižky kývnul Ben Foster a hned po něm Michael Caine a od té chvíle už to byla pohoda, protože každý z herců si chtěl zahrát ve filmu s Michaelem Cainem.
V kinech má být i „soft verze“ filmu určená dětem od dvanácti let.
Ano, tuto jemnější verzi bych doporučil i pro ty, kdo nemají příliš rádi násilí. A pozor, na své si přijdou i ženy. Ve filmu je i jedna netradiční love story.
Máte dvě dospívající dcery. Snažíte se jim vštěpovat, že virtuální svět není skutečný, že to, co vidí na sítích, většinou nemá s realitou moc společného?
Do jejich čtrnácti let jsem jim zakázal všechny sociální sítě a pak si mohly vybrat jen jednu s neveřejným profilem. Za to jsem u nich plusové body určitě nenasbíral. Teď ale existuje nová umělecká sociální síť Crowning Arts, kde nehodnotí lidé to, jak kdo vypadá, ale to, co umí, a tu jsem jim dovolil. Tak jsem si to u nich trochu vylepšil.
Bavil jste se s holkami doma o tom, jak se žilo ve středověku a jak se ve srovnání s ním máme luxusně, i když pořád brbláme a stěžujeme si?
No probírali jsme to, ale pokud to člověk nezažije, tak si myslím, že to pochopit nedokáže.
Když jsem mluvila s vaší ženou, říkala, že se vám snažila být po dobu přípravy filmu oporou. Dcery zřejmě taky pochopily, že táta nějakou dobu nebude doma. Jak jste dával tak dlouhé odloučení od rodiny?
Já jsem na svou rodinu strašně vázaný a každou volnou chvíli trávím s nimi. Takže i při natáčení jsem s nimi byl, co to šlo. Jenže jsem byl úplně vysátý a měl moc práce. Bylo to těžké, ale holky to chápaly. Moc mi tím pomohly.
Romana, která je bývalá moderátorka a televizní rosnička, si vyzkoušela i roli herečky, v Žižkovi si střihla roli prosté venkovanky. O protekci ale určitě nešlo, předpokládám.
Já bych ji nikdy neobsadil, kdybych si nebyl jistý, že to zvládne. Tím bych totiž ublížil jí, sobě i filmu a to by za to nestálo. Musel jsem ji chvíli přemlouvat, ale nakonec se nechala. Rolička je malá, ale napsal jsem ji přímo pro ni, stejně tak jako roli Ondrovi Vetchému, po jehož boku se ve filmu objeví.
Prozradíte, jaký typ žen se vám líbí? Kromě Romany, pochopitelně.
Já byl vždy strašně na blondýnky se sportovní postavou, ale zjistil jsem, že to ani není tolik o barvě vlasů, protože se mi začaly líbit i tmavovlásky a hnědovlásky i zrzky. Pro mě je důležitá vůně ženy, to, aby měla hezkou postavu a hlavně aby byla fajn na pokec. To poslední je úplně nejdůležitější.
Spolupracoval jste se spoustou dalších hollywoodských hvězd. S kým byste si ještě rád „zatočil“?
Strašně jsem chtěl pracovat s Al Pacinem nebo Anthony Hopkinsem, což se mi splnilo. Ale samozřejmě i spolupráce s ostatními, se kterými jsem točil, jako jsou Pierce Brosnan nebo Samuel L. Jackson, je pro mě splněním mých tajných snů. Vždy jsem miloval Statečné srdce a Gladiátora, takže Russell Crowe a Mel Gibson jsou určitě na mém seznamu herců, se kterými bych chtěl spolupracovat, ale je jich tam ještě daleko více.
Vím ale ještě o dalších hereckých legendách, se kterými jste spolupracoval. To prozradit můžeme, ne?
Kromě tří hollywoodských filmů dokončuji film s Robertem DeNirem a Johnem Malkovichem, který půjde do distribuce tento rok. A na podzim začínám natáčet další dva americké filmy.
To je slušné tempo. Jak dobíjíte baterky?
Odpočinkem na chatě s rodiči, sestrou a její rodinou a s mými třemi holkami.
