Se svým hereckým partnerem hercem Vasilem Fridrichem jste toho v Ulici zažila už hodně. Za zmínku stojí třeba vaše alkoholová minulost. Tento týden diváci v Ulici uvidí další drama ve vašem vztahu – fyzické napadení a znásilnění. Asi nemá smysl ptát se, jak se vám taková scéna natáčela...

Našim seriálovým alkoholovým eskapádám jsme se s Vasilem kolikrát nasmáli, tady to bylo ale něco hrozného. Technicky to bylo dost složité, taková scéna se prostě nedá nazkoušet. Kamery to těžce chytaly, my s Vasilem jsme usilovali o to, abychom byli co nejvíc uvěřitelní. Ale bylo nám oběma hnusně, nešlo to ani nijak odlehčit. Většina štábu po dotočení musela odejít z ateliéru. Ani my jsme se z toho nemohli vzpamatovat, a to nejsme žádní "dramatici", kteří by se nějak prožívali.

Složité to muselo být i kvůli tomu, že jste asi neměla z čeho čerpat, ne?

Nejsem moc technický herec, musím si ty věci nejdřív prožít, nacítit emoce, které pak v rámci role nějak koriguju. Když jsem byla v seriálu za alkoholičku, zjišťovala jsem si všechno kolem alkoholu. Pospojovala jsem si zkušenosti pár lidí, kteří měli k alkoholu blízko, ta vizualizace mi hodně pomohla. O znásilnění jsem sice něco slyšela, ale musela jsem si hodně představovat, jak bych se v takové situaci chovala.

Někteří herci svou roli hodně konzultují s režiséry a mají potřebu dát do scénáře i něco "ze sebe". Měla jste možnost do scény nějak zasáhnout?

Naštěstí už mám nějakou důvěru režisérů, takže jsem si prosadila, že v okamžiku, kdy mě můj manžel napadne a znásilní, bude vedle v místnosti i náš syn. Nechtěla jsem jen hystericky křičet a snažit se utéct, takže právě proto to bylo pro mě, respektive pro Blanku, náročnější v tom, že jsem musela být potichu. Aby náš syn neměl trauma, že jeho táta mámě ublížil. 

Vasil Fridrich: Po jarní sezoně Ulice přijdu úplně o všechny fanoušky

Teda řeknu vám, tohle už je hotový thriller. Ani si nechci představovat, jak se musí žena v takové situaci cítit, notabene když ji napadne vlastní manžel...

Ano, v reálu to musí být opravdu strašné. A nejhorší musí být to, že to nemáte komu říct. Ideální je to co možná nejdřív nahlásit.

Prozradíte, jak se s tím Blanka nakonec vypořádá?

Blanka "zamrzne", dojde u ní k syndromu vytěsnění, prostě bude dělat, že se nic nestalo. To jsem třeba nedokázala vůbec pochopit, ale prý se to dost často děje. Nepřizná to ani sobě, natož někomu dalšímu. Tohle se mi hrálo hodně těžko...

Seriál Ulice navázal na úspěšnou spolupráci s organizací Bílý kruh bezpečí, která poskytuje pomoc prostřednictvím nonstop Linky pomoci obětem, a to obětem trestných činů včetně domácího násilí. Zeptaly jsme se zakladatelky a ředitelky organizace Petry Vitoušové.

Patří domácí násilí pořád na 1. místo v žebříčku nejčastějších žádostí o pomoc? A obrací se na Linku pomoci obětem častěji ženy?

V osobním kontaktu stabilně, již několik let, přichází s problémem domácího násilí každý čtvrtý klient – tedy klienti i klientky. Na Lince pomoci obětem je to však každá druhá konzultace. V případě osobní i telefonické konzultace se jedná převážně o ženy.

BKB má i tzv. mobilní poradnu. Jak vypadá její pomoc v praxi?

Jedná se o zcela novou formu služby a její význam budu ilustrovat na konkrétních příkladech. Historicky první výjezd se uskutečnil 19. 7. 2021. Jednalo se o konzultaci ve věci znásilnění, jehož obětí byla nezletilá dívka. Ta byla po delší hospitalizaci propuštěna do domácího ošetřování a bylo třeba s ní i rodiči konzultovat další kroky v rámci trestního řízení, zejména zastoupení zmocněncem a provedení výslechu jako neopakovatelného úkonu s ohledem na její psychický stav. Další výjezd směřoval na území Zlínského kraje za ženou pobývající s dětmi v azylovém domě po odchodu od násilného partnera. Následoval výjezd k ženě terorizované a opakovaně fyzicky napadené jejím agresivním synem s nařízenou ambulantní léčbou. Další výjezd nás zavedl za ženou trpící roztroušenou sklerózou a ohrožovanou po její dlouhodobější hospitalizaci jejím bratrem. 

Většina žen se ale obecně bojí svěřit se se svým problémem.

K tomu si vybavuji seniorku, která se svěřila s tím, že před dům, ve kterém sídlí pražská poradna, došla pětkrát. Nikdy ale nechtěla obtěžovat a vrátila se domů. Až pošesté vstoupila do čekárny. To už u nich byla policie, která jejího syna vykázala a obvinila z trestného činu. V rámci preventivních rad oslovujeme veřejnost, aby lidé neváhali a včas se poradili s odborníkem. Jde jen o to, udělat první krok. Stačí například zavolat anonymně na nonstop Linku pomoci obětem (kriminality a domácího násilí) s číslem 116 006 a popovídat si s konzultanty. Pokud mi ve vztahu není dobře a blízký člověk mi ubližuje, není na místě to tajit a hledat chybu jen na své straně. Čím déle lidé zůstávají ve vztahu zakaleném násilím, tím těžší pro ně je se od takového člověka odpoutat.

Jaký je život s Alzheimerovou chorobou? Paralyzující, říká dcera nemocného muže

Po boji s rakovinou prsu našla neuvěřitelný smysl života: Dělá domečky pro veverky!