Jste máma a manželka, jak tyto role vzhledem k velké pracovní vytíženosti zvládáte?
Tak jako každá pracující maminka to nějak zvládat musím. Jde to, je to náročné, ale pohání mě vděk za to, že děti mám. Být maminkou je moje hlavní a nejkrásnější role, kterou mám tu čest nehrát, ale žít. Moc si to užívám.
Jaké je soužití dvou mediálně známých osobností? Je to výhoda, nebo spíše občas náročnější?
Upřímně, něco takového vůbec nevnímáme. Dost často nám nedochází, že nás vlastně tolik lidí „zná“. Nejsme jiní než ostatní, jen když někam jdeme, tak se s jedním nebo druhým někdo často fotí. Jsme ale přátelští, ke všem se chováme mile a většinou si i dobře se všemi pokecáme.
Co jste se o sobě díky mateřství dozvěděla?
Například to, jak moc dokážu bezpodmínečně milovat a jak velký strach o druhého můžu mít. Ale těch skvělých lekcí a zjištění je samozřejmě víc.
MINI VIZITKA Narodila se 22. července 1993 v Hlučíně. Vystudovala Konzervatoř a VOŠ Jaroslava Ježka a také Mezinárodní konzervatoř Praha. Je matkou dvou synů, Nathaniela a Tristana. |
A které vlastnosti se snažíte do života předat svým dětem?
Lásku, radost, vděk a nebát se vlastních emocí. Umět mluvit, sdílet, dělat to, co milují a dělat to naplno. Pak také samozřejmě pomáhat druhým a být tu pro své nejbližší. Takže takový zlatý základ, který se už moc často v dnešní době bohužel nevidí. Hlavně bych si přála, aby mohly žít naplno podle sebe a mít z toho radost.
Tip na video: Eva Burešová šla s pravdou ven - odtajnila konec seriálu ZOO!
Vy jste se nejen v dětství, ale i později, setkala se šikanou, kdo vám pomohl se s tím vypořádat?
Nejvíc jsem si pomohla já sama, spoustu věcí, bloků a životních traumat si totiž musíme vyřešit sami v sobě. Můžeme mít kolem sebe spoustu přátel a terapeutů, kteří nás mohou popostrčit nebo namotivovat, ale sepnout si to v té naší hlavě musí samo. Samozřejmě, že s podporou okolí to jde lépe, ale největší kus práce je vždy na nás a to nejen co se šikany týče. Důležité je, nenechat se srazit na kolena, znát svou cenu a umět se za sebe postavit. Což samozřejmě není vždy úplně jednoduché.
A co byste poradila těm, kteří jí čelí nebo budou čelit?
Hlavně se nevzdávat, nebát se o tom mluvit a uvědomit si, že na to nejste sami. I největší hvězdy světa mají kolem sebe nenávist, většinou ti, kteří něčím takovým procházejí, toho nejvíce v životě dokážou. Nenechte se v tom utopit. Zvládnete pohnout horou, když budete chtít!
Jelikož jste neustále na očích, jak se vypořádáváte s případnou kritikou svého vzhledu?
Na tom, jak vypadám zas, až tak moc nezměním, a pokud jsem já se sebou spokojená a můj partner taky, na ničem jiném nezáleží. Jestli se někomu nelíbím, vždy mě může přepnout. Takže kritiku na to, jak zrovna vypadám, už opravdu neřeším. Navíc jsem zjistila, že nás ve většině případů soudí a kritizují ti, kteří jsou se sebou nešťastní, a z toho se opravdu nemá cenu hroutit.
Známou jste se vlastně stala díky účasti v soutěži Československo má talent. Co vám sláva dala a vzala?
Vždy jsem si přála být známá proto, abych byla slyšet, a tím mohla pomáhat co nejvíce lidem. Proto se snažím zapojovat do charitativních činností, dělat osvětu v pomoci s duševním onemocněním a v boji proti šikaně. To si myslím, že mi má práce dala, takže plním to, co jsem si předsevzala. A co mi vzala? Částečně soukromý život a nárok na to, dělat normální lidské chyby. Od osmnácti let můj život prakticky žije hromada lidí, kteří si o mě mohou cokoli přečíst a jakékoli mé kroky kritizovat. Jenže často zapomínají, že jsem také jenom člověk jako oni, a mám právo na chyby i určitá tajemství.