4°C
Kdy jste si musela pořídit své první brýle a co to pro vás znamenalo?
Už jako puberťák jsem na devítiletce toužila po brýlích, po každé povinné prohlídce jsem doufala, že už mi najdou nějaké dioptrie, a nikdy mi nic nenašli. Vidím jako ostříž a vždycky jsem z toho byla hrozně smutná, protože brýle mi připadaly úžasně intelektuální a šik. Potom jsem měla jedno období, kdy jsem nosila brýle jen se skly. Nakonec se přece jen dostavila vetchost zraku, někdy kolem pětačtyřicítky, a tehdy jsem šla na první kontrolu, když už mě to opravdu trápilo a na blízko jsem opravdu nic neviděla. Dostala jsem svoje první brýle na čtení a musím říct, že už mě vůbec netěší a spíš mi to ztěžuje život, protože ty brýle stále někde hledám a nemohu je najít nebo je ztrácím. Nejvíc mě to otravuje třeba v obchodě, když nemohu přečíst něco na produktu, který chci koupit, a musím štrachat v tašce a nasadit si je.
Přemýšlela jste někdy o tom, že byste šla na operaci?
Ano, ale je stále mnoho pro a mnoho proti, a tak jsem se k tomu zatím neodhodlala. Mám kolem sebe kamarádky, které na tom byly a říkaly, že je to skvělé, ale pak mám zase odborníky, kteří říkají: nedělej to, protože na tu tvou vadu to nemusí pomoct a může to mít spíš opačný efekt.
Kolikatery obroučky střídáte, pokud vůbec?
Jsem takový člověk, který moc nic nestřídá, jsem věrná tomu, co mi sluší. Už léta mám stále jeden tvar brýlí, asi v pěti podáních, ale ne abych si je měnila kvůli outfitu, na to já kašlu a vůbec mě to nezajímá, ale jen kvůli tomu, že je neustále někde hledám, tak jich mám víc, abych aspoň jedny někde našla vždycky.
Jaký je to tvar, který tak milujete?
Jsou to takové ty trochu staroby nebo retro tvar, a těch se držím. Mám všechny stejné, jen jedny jediné mám v červené barvě.
A jakou barvu máte nejraději?
Jsem černomil, nosím černou, občas bílou. Bylo tomu tak vždycky. Prý není zdravé nosit pořád černou, ale mně tak nějak vyhovuje. V létě se občas odvážím i do jiných barev, třeba nějaké pastelové, ale černá je černá.
Máte nějakého svého stylistu?
Ne, nemám a ani po něm netoužím.
Máte nějaký doplněk nebo část oblečení, u které se odvážete a dokážete být excentrická?
Ne, já myslím, že jsem dost excentrická osoba, a naopak všechny věci kolem mě musí být umírněné, protože jsem strašně výrazný člověk. Se svým temperamentem a vyzařováním potřebuji spíš trochu tlumit.
Máte už plány na dovolenou? Teď to vypadá, že by mohly plány vyjít.
Já jsem si tedy nějak zařídila, že jsem cestovala i po celou dobu covidu a nenechala jsem se odradit a vystrašit. Samozřejmě byly okamžiky, kdy byly zavřené hranice a nešlo to, ale hned jak byla možnost, tak jsem vyrazila. Naopak jsem byla venku skoro pořád, protože hrát jsem nemohla a byla k tomu dobrá příležitost. Moc jsem si to užila, teď budu pro změnu pracovat celé léto. Kromě deseti dnů na přelomu června a července, kdy vyrážím na Kanárské ostrovy. Protože jinak ty velké, dobrodružné výpravy dělám většinou v zimě. Budu totiž hrát celé léto v Karlíně a mám tam i nějaké koncerty a později se už nikam nedostanu.
Jezdíte na dovolenou i s vnoučaty, nebo to nikdy?
Na velké dobrodružné cesty jezdím samozřejmě bez vnoučat, ale kluci se mnou jezdí k moři na Kanárské ostrovy nebo do Chorvatska. Brala jsem tedy zatím jen toho staršího, ten mladší je moc závislý na mamince, tak jsme se neodvažovali, ale s Míšou jezdím klidně sama.
Užíváte si roli babičky?
Ano, přijde mi to jako přirozená věc, protože bydlíme v jednom domě a vídáme se všichni denně, takže to si moc užívám.
