2°C
Ještě nedávno jste se živil jako řidič autobusu…
Já jsem během pandemie ještě pořád natáčel, ale pořád nás testovali, bylo to hrozné, ale pracoval jsem. A pokud jde o moje angažmá v Dopravním podniku Praha, tak to nešlo o povolání, ale byla to brigáda. Když se to hodilo mně, tak jsem velmi pokorně nějaké termíny nabídl a párkrát jsem se svezl. Tam šlo o splnění dětského snu, a ne se finančně zajistit. Vážně, od začátku jsem do toho šel, že si ten sen splním právě kvůli té časové kapse, která se mi vytvořila kvůli karanténě a covidu.
Jak reagovali lidé, když vás viděli za volantem, poznávali vás?
Moc ne, a to mě překvapilo. Vůbec to není sranda, jezdit s autobusem, který je plný lidí. Bylo to fakt náročné. Já jsem celý život zbytečně zodpovědný a beru si věci moc k srdci. Neumím se moc odvázat, jsem tak vychovaný a mám takovou povahu. A s touhle povahou v pětapadesáti vozit lidi, to je poměrně dost náročné. Já jsem byl šťastný, že mě moc nepoznávali. Musel bych se víc stylizovat, musel bych hrát, že řídím. To se od herce-komika vždy tak nějak očekává.
Na sociálních sítích jste mě nedávno pobavil fotkou v kostýmu Pata. Je skvělé, že vás humor nikdy neopouští. Je to povzbuzující.
Přehraboval jsem se ve fotkách a tenhle kostým je z natáčení úvodní znělky loňského Českého lva. Tuhle fotku jsem tam našel a přišlo mi to vtipný. Měla asi sedm tisíc lajků. Hodně lidí mi psalo, že jsem je pobavil v této těžké době. Mě by vůbec nenapadlo, že z toho bude takový trhák.
Podívejte se na rozhovor s Václavem Koptou:
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
