Na Valentýna jste v podstatě slavila dvojí významné narozeniny – své třicátiny a Lolin první rok. Jak jste si to užily?
Popravdě, moc jsme to neslavily. Na své třicátiny jsem se opravdu moc těšila a oslavu jsem chtěla udělat ve velkém stylu, bohužel to kvůli covidu podle představ úplně nedopadlo. Ale budou zase jiné narozeniny…
Vnímáte třicítku jako životní milník?
V podstatě se nic moc nezměnilo. Ale myslím si, že to je hlavně tím, že už mám dítě. Kdybych ho neměla, tak bych si asi říkala, že bych už měla být matkou a sama na sebe vyvíjela tlak, což naštěstí nemusím. A ten rok tak strašně profrčel s Lolou a covidem, že jsem ani neměla čas přemýšlet nad tím, kolik mi je.
Překvapilo vás něco na mateřství?
Určitě to, že člověk nestíhá a je unavený každý večer už v devět hodin. Je ale zvláštní, jak jsem si zvykla na to nevyspání a další věci.
Zpátky do práce jste nastoupila brzy po porodu. Bylo to náročné?
Přiznávám, že jsem byla v té době docela ráda za lockdown. Měla jsem nasmlouváno hodně koncertů, do toho divadlo a Lola mi zrovna nepila z lahvičky, takže to bylo docela náročné. V létě jsem objela i pár koncertů, které byly daleko, takže jsem brala Lolu s sebou. Před vystoupením jsem měla třeba jen půl hodiny na to se převléct. Znova bych tohle už asi nedala.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.