3°C
Sympatická Andrea už poněkolikáté oblékne růžové tričko Avonu a hrdě se zapojí do pochodu za zdravá prsa. Je totiž jednou z ambasadorek dne, který patří všem ženám. Tradiční Avon Pochod letos připadne na 15. června a začíná se na pražském Staroměstském náměstí. Vstupenkou na pochod je charitativní tričko 2019. Takové, jaké má na aktuální obálce aktuálního čísla časopisu Blesk pro ženy i naše modelka. Rozhodně nebudete litovat, když se přidáte. A potkat se můžete i s Andreou. Stojí to za to!
Myslíte, že se pořád podceňuje prevence?
Ženy často říkají, že nemají čas na to, aby šly k doktorovi. Všechny přitom jdeme na kávu, do kina, nakupovat nebo na večírek. Pak je potřeba si přiznat, kolik času nám to jedno vyšetření zabere. A samozřejmě nezapomínat ani na samovyšetření. Nikdo nezná naše tělo líp než my samy. Samy si nejlépe všimneme, že něco není v pořádku. Hlavně se nenechte odradit, když se vám něco nezdá, ale lékař řekne, že se nic neděje.
Vám se tohle stalo?
Bohužel ano. Poprvé mi doktor řekl, že to je jenom uzlina. Pak si myslel, že to je zarostlý chloupek. Měl mi odebrat krev, ale odmítl to. Sono mi udělali až po měsíci. Boulička už byla vidět. Jenomže neměla velikost pecky od třešně jako na začátku, ale připomínala švestku. Nádor rostl velmi rychle.
Co je tedy možné udělat, pokud zažijeme něco podobného?
Stačí si vyhledat specialistu a napsat mu e-mail nebo mu zavolat. I když bydlíte jinde, můžete zajet do jiného města. Dneska máte nárok léčit se kdekoli.
Když jste onemocněla, musel to být šok.
Lékaři mi řekli, že mám zhoubný nádor, a mně hlavou okamžitě projely myšlenky na budoucnost. O sebe jsem se ani nebála, ale měla jsem strach o syna. Pak jsem se začala radovat z toho, že se rakovina objevila jenom v prsu a že nemám metastázy. Prožívala jsem obrovské extrémy. A dávala jsem si jenom krátkodobé cíle, které jsem brala jako pomyslná světla na konci tunelu.
Co všechno jste o sobě během nemoci zjistila?
Třeba to, kdo z mých kamarádů je skutečný přítel. Taky jsem pochopila, že můžete mít práci a peníze, ale když jste nemocná, je vám to k ničemu. Pokud nejste zdravá, nemůžete jet na dovolenou, řídit auto ani se hezky obléct. A přesně tohle vám nemoc připomene.
Co je tedy ze všeho nejdůležitější?
Žít každý den naplno. Nikdy nevíte, co všechno se může stát. Občas mám pocit, že zdraví lidé si připadají nesmrtelní. Mně došlo, že nemá smysl odkládat věci na později. Nejlepší je žít v přítomném okamžiku a umět se radovat z maličkostí.
Děláte teď něco jinak?
Na jídlo si sáhnout nenechám. I během léčení jsem si dopřávala téměř všechno. Častokrát jsem totiž byla ráda, že jsem do sebe vůbec něco dostala. Myslím, že život je příliš krátký na to, abychom se zrovna v jídle omezovali. Sice nejím bůček a občas si dám salát, ale rozhodně nepatřím mezi vegetariány nebo vegany. Snažím se spát minimálně osm hodin a jednou týdně chodím plavat. Přes to nejede vlak.
Kdo ještě vás během nemoci podpořil?
Určitě rodiče, kteří se o Filípka starali. Jeden z nich pomáhal Filípkovi a druhý mně. Pak samozřejmě nejbližší kamarádi, kteří se u mě střídali „na směny“, když tatínek s maminkou nemohli. A mou největší motivací byl právě syn. Věděla jsem, že to musím zvládnout kvůli němu, protože nemá tátu. Nemohla jsem ho tady nechat samotného.
Více o Andree, o Avon Pochodu, jehož mediálním partnerem je magazín Blesk pro ženy, a spoustu dalších zajímavých témat najdete v novém čísle magazínu, které je právě v prodeji na stáncích nebo na iKiosku.
