„Snažil jsem se dát rakovině lidskou tvář prostřednictvím své milované ženy. Ukázat bolest, strach, smutek a osamělost, kterým Jenn čelila. Ze všeho nejdůležitější ale je, že fotky ukazují naši lásku,“ svěřil se Angelo Merendino.
Neuvěřitelný fotopříběh monitoruje Jennin těžký boj se zákeřnou nemocí. Od prvních okamžiků po diagnóze přes první chemoterapii, ztrátu vlasů až po její smrt. Nechybí ani záběr na odjíždějící pohřební vůz a náhrobek na hřbitově. Dojemná kolekce černobílých snímků, která původně vznikala jen pro oči rodiny a blízkých přátel, posloužila dobré věci. Angelo se rozhodl seznámit jejich prostřednictvím širokou veřejnost s nelehkým osudem své ženy.
Na její počest založil i web, na nějž sérii fotek včetně příběhu umístil. Podle něj si tak lidé budou moct stále připomínat, jak těžké je dívat se každý den smrti do tváře. Jak těžké je bojovat s bolestmi, únavou, nevolností, nechutenstvím, ale i nepochopením okolí.
„Když jsem Jennifer spatřil, okamžitě jsem věděl, že je to ta pravá. O šest měsíců později jsem ji v naší oblíbené italské restauraci na kolenou požádal o ruku. Neuběhl ani rok a vzali jsme se v Central Parku, obklopeni rodinou a přáteli. Později té noci jsme tančili náš první tanec jako manžel a manželka...
O čtyři měsíce později Jenn diagnostikovali rakovinu prsu. Vzpomínám si přesně na ten okamžik, Jennin tón hlasu a otupělý pocit, který mě obklopil. Ten pocit mě už nikdy neopustil. Nikdy nezapomenu, jak jsme se dívali jeden druhému do očí, drželi se za ruce a říkali si: Jsme spolu a spolu to zvládneme,“ vzpomíná Angelo.