8°C
Hrajete princeznu v nové pohádce, která se bude vysílat na Štěpána v České televizi. Jaká je vaše princezna?
Je velmi odvážná, protože jakmile se dozví, že otec onemocněl, nečeká, až se to samo vyřeší, ale vezme zodpovědnost do vlastních rukou a vydá se na nebezpečnou cestu. Nikdo se zatím z téhle výpravy nevrátil živý, ale její láska k otci je silnější.
Takže hrajete takové dvě postavy v jednom. Syna i dceru.
Ano, král nikdy neměl syna, po kterém toužil, takže princezna mu to vynahrazuje. Naučila se střílet, šermovat a jezdit na koni.
Vy jste se některé z těch dovedností také naučila?
Na koni jsem jezdila už předtím, šermování mě neučili, ale myslím, že bych to zvládla.
Jste hrozně drobounká, nemyslíte, že je k tomu potřeba hodně síly?
Určitě, šermování není nijak jednoduché. Meč, který jsem měla já, nebyl zas až tak těžký, ale i tak... Když si člověk představí, že by s ním měl zápasit, tak k tomu síla zapotřebí určitě je. Já možná trochu klamu tělem, přestože jsem drobná, mám docela hodně síly.
Princezny mají obvykle nádherné róby, ale ta vaše si jich tolik neužije, že?
Ano, ale to mi absolutně vyhovuje. Nejsem žádná dámička a od malička inklinuji k chlapeckým zálibám, a to i v oblečení. Byla jsem naprosto spokojená s touhle princeznou. Šaty tam mám ale také, aby se neřeklo, aspoň chvilku!
Jak jste se k jízdě na koni dostala?
Dědeček koupil pro vnoučata poníka, ale já jsem byla jediná, kdo se o to zajímal. Začala jsem se na něm sama učit, dědeček mi pomáhal, ale byl na mě hodně přísný. Když jsem spadla, už mě hnal, abych zase rychle vylezla do sedla. Tvrdý trénink se osvědčil, protože jízdu na koni dobře zvládám. Měla jsem dlouhou pauzu, teď jsem se k tomu vrátila kvůli pohádce a už jsem na tom zase závislá.
Kde se pohádka natáčela? Podle ukázek to vypadá na krásné exteriéry.
Natáčelo se v Zuberci, Adršpašských skalách, v Bouzově a Červeném kameni.
V pohádce mluvíte slovensky, nebo česky?
Slovensky, jazyková bariéra mi tak odpadla, ale moc ráda bych se v budoucnosti naučila mluvit česky.
Tohle byla vaše první pohádka?
Ano, první a celkově i taková velká zkušenost.
Myslíte si, že pohádkové herectví je jiné než normální?
Asi ne, protože i v pohádce musíte uvěřit tomu, co děláte, a dělat, jako by to bylo doopravdy. Člověk může mít představu, že když se hraje v pohádce, je to všechno kouzelné a pohádkové, ale i tyto postavy řeší problémy, které řeší i úplně normální lidé.
Kostýmy v pohádce jsou velice folklorní. Tíhnete k tradicím a oblékáte někdy kroj?
Máme doma každý svůj vlastní kroj, ale už jsem ho dlouho neměla na sobě. Jsem moc ráda, když se tradice a naše kultura zachovávají a objevují se ve filmech nebo kdekoliv jinde.
Jaké jsou u vás doma Vánoce?
Slavíme Vánoce v krásném stylu, sedíme u stolu a na sobě máme něco svátečního. Prostíráme stůl s jedním místem navíc, kdyby náhodou někdo zabloudil, abychom ho mohli pohostit. Máme misku s čočkou, a když si do ní hrábnete, přinese vám to bohatství a štěstí v novém roce.
Máte také kapra a salát na Vánoce?
Máme kapra, ale u nás už delší dobu podáváme lososa, protože kapra nemá nikdo rád. Bramborový salát je a potom zelná polévka.
Cukroví doma pečete s rodinou?
Pečeme všichni spolu, máme spoustu jídla, sladkého i slaného, ale myslím, že na Vánoce je to tak v každé domácnosti.
Kdybyste mohla mít jedno vánoční přání, jaké by to bylo?
Chtěla bych, aby všichni lidé byli na sebe hodní, protože když jsou, je svět mnohem hezčí místo.
Fotografie z natáčení pohádky si prohlédněte v galerii:
Trailer k pohádce:
